Muž, který se zapálil na Václavském náměstí, zemřel

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 12. 2014 19:30
Šestapadesátiletý muž byl pacientem psychiatrické léčebny, nevrátil se z vycházky.
Václavské náměstí.
Václavské náměstí. | Foto: Viktor Vondra

Praha - Krátce před úterní půlnocí se na Václavském náměstí v Praze zapálil šestapadesátiletý muž. Mluvčí pražské záchranky Jiřina Ernestová uvedla, že utrpěl rozsáhlé popáleniny celého těla. Popálený byl v kritickém stavu hospitalizován v popáleninovém centru vinohradské nemocnice a ve středu kolem 19:00 zemřel, oznámil mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek.

Mluvčí pražské policie Tomáš Hulan řekl, že šlo o pacienta Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, který se nevrátil z vycházky. Policisté případ vyšetřují. "Dopustil se toho sám, nikdo mu nepomáhal," dodal. Kriminalisté v tašce popáleného muže našli i "písemnost s určitým vzkazem", uvedl Hulan.

Metr vysoký plamen

"Tuto písemnost nelze v žádném případě vnímat jako jednoznačný dopis na rozloučenou, nicméně její obsah určitým způsobem koresponduje s jednáním šestapadesátiletého muže. Kriminalisté budou i nadále zjišťovat a prověřovat veškeré okolnosti celé události," dodal mluvčí.

Podle televize Nova a deníku Blesk, které o události informovaly na svých webech, se muž polil u sochy svatého Václava hořlavinou a zapálil se. Mluvčí pražských hasičů Pavlína Adamcová řekla, že hasiči dali muži dýchat kyslík a předali jej záchranářům. "Na místě byla ještě jedna popálená osoba," dodala Adamcová bez bližších podrobností. Podle tn.cz lehké popáleniny utrpěla dívka, která se muže snažila zachránit.

"Ten pán šel sám směrem od pomníku. Najednou se z něj stal asi tři metry vysoký plamen," cituje tn.cz svědka. Kolemjdoucí se muže snažili uhasit bundami, po chvíli přiběhl někdo s hasicím přístrojem. Muž byl podle svědků při vědomí, ale v šoku a neschopen slova.

Sebevražedné úvahy je těžké rozpoznat

Ředitel bohnické psychiatrické nemocnice Martin Hollý na dotaz ohledně vycházek pacientů uvedl, že ke konkrétnímu případu se vyjadřovat nemůže.

"Zcela obecně lze však říci, že součástí léčení pacientů je umožnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím formou krátkodobých propustek. Zvlášť u pacientů, u kterých není důvod k hospitalizaci bez jejich souhlasu. Věnujeme velkou pozornost chování pacientů a sledujeme jakékoli možné viditelné zhoršení zdravotního stavu, které by mohlo znamenat ohrožení pro ně nebo jejich okolí. V takovém případě se může dobrovolná hospitalizace změnit v nedobrovolnou se zákazem vycházek," napsal.

U některých pacientů je ale podle něj obtížné rozpoznat jejich utajované sebevražedné úvahy. "Asi každý zkušený psychiatr zažil případ člověka, který se jevil zcela bezproblémový, spolupracující a vyrovnaný, a přesto se takový člověk pokusil o sebevraždu," dodal.

 

Právě se děje

Další zprávy