Milion stromů pro Prahu bude. Zeleň přibude do každé opravované ulice, tvrdí náměstek

Jakub Heller Jakub Heller
4. 3. 2019 18:33
Jedním z předvolebních slibů, na který piráti v Praze lovili voliče, byl záměr vysázet v metropoli milion nových stromů během následujících dvou volebních období. Jeho splnění má na starosti náměstek Petr Hlubuček (STAN). V ulicích podle něj ročně přibude několikanásobně více stromů, než tomu bylo v předchozích letech. Novou zeleň dostane každá opravovaná ulice. Mimo to budou na okraji metropole vznikat nové lesy.
Alej v Belgické ulici v Praze
Alej v Belgické ulici v Praze | Foto: http://alejroku.cz

Pirátský slib vysadit během příštích osmi let milion stromů se mnohým zdál jako laciné plácnutí do vody a těžko uvěřitelné číslo. Jen pro představu, ve známém parku Stromovka je asi dvacet tisíc stromů, tedy pětsetkrát méně, než piráti slibovali.

Stačí však nahlédnout do údajů magistrátu z posledních let a ukáže se, že nejde o nesmysl, ale spíš o šikovný politický marketing. Za minulé volební období, tedy za poslední čtyři roky vládnutí předchozí koalice, totiž Praha vysadila celkem 420 tisíc stromů. Kdyby tak stávající vedení magistrátu pouze pokračovalo stejným tempem, dostalo by se za osm let na číslo 840 tisíc a od toho už k milionu není daleko.

Háček je v tom, že většina z milionu stromů se zřejmě neobjeví tam, kde by je možná Pražané po oznámení pirátů čekali. Ze zmíněných již vysazených 420 tisíc stromů jich totiž jen 2100 roste v uličních stromořadích a parcích a dalších 1300 sazenic zasadilo město ve svých ovocných sadech. Přímo na očích tak mají obyvatelé a návštěvníci metropole méně než procento z celkové výsadby.

"Nejvíce stromů bylo nově vysázeno v rámci zalesňování původně zemědělské půdy," vysvětluje mluvčí magistrátu Vít Hofman. Šlo převážně o městské pozemky v částech města, které jsou od širšího centra poměrně vzdálené, jako jsou Vinoř, Běchovice či Slatina.

Tento poměr by se však podle náměstka pro životní prostředí Petra Hlubučka (STAN) měl v příštích letech změnit. Přiznává, že stále se budou stromy nejvíce sázet na okraji města, ale přibýt jich má také v ulicích.

"A to řádově. Všude tam, kde budeme rekonstruovat technickou infrastrukturu města, což jsou převážně sítě uložené v ulicích, počítáme kromě chodníků, zastávek a mobiliáře také s instalací zeleně. Skutečně všude," říká Hlubuček. Příkladem má podle něj být třeba Vinohradská ulice, jejíž rekonstrukce začne zanedlouho. 

Za tímto účelem teď město připravuje akční plán výsadby na příští osmileté období a podílet se na něm mají jak městské části, tak firmy jako Lesy Praha, Dopravní podnik i TSK. 

Další tisíce stromů zasadí hned na jaře

Pokračovat má i výsadba nových lesů a parků. "Tam, kde šlo sázet okamžitě, se už sázelo minulé volební období. Teď nás čekají spíše složitější území, kde je třeba hlubší diskuze s městskými částmi a s majiteli pozemků a mnohdy změny územních plánů. Ale jsem přesvědčen, že se za těch osm let na milionu vysazených stromů dostaneme, a dokonce ho výrazně překročíme," říká Hlubuček.

Jen na jaro letošního roku má podle mluvčího Hofmana magistrát připravené projekty na zalesnění několika území v pražských Satalicích, Běchovicích a Holyni přibližně 130 tisíci stromky. Na obnovu pražských parků má pak pro letošek město v rozpočtu 68 milionů korun, dokončena má být například revitalizace Stromovky.

Jeden strom za 30 tisíc

Zatím není jasné, kolik bude slibovaný milion stromů Prahu stát. Záležet totiž bude právě na tom, kolik z nich přibude přímo v ulicích. Zatímco totiž lesnická sazenice vyjde jen na několik desítek korun, výsadba solitérního stromu v parku už stojí 10 až 15 tisíc dle jeho druhu a velikosti, a za jeden exemplář v pouličním stromořadí město zaplatí dokonce minimálně 30 tisíc korun. "Náš sedmdesátimiliardový rozpočet to ale rozhodně unese," ujišťuje Hlubuček.

Úvahy o pražských stromech navíc komplikuje i to, že nikdo nestanovil, co lze za strom počítat a co už ne. "Stávající počet stromů v Praze se tak dá pouze odhadovat, a to skutečně jen řádově. Logicky jsou započítávány i stromy na lesních pozemcích, a tak jdou počty do milionů. Pravděpodobně je stromů v Praze více než deset milionů," uzavírá Hofman.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Kouč italských mistrů světa Lippi ukončil kariéru

Strůjce italského triumfu na fotbalovém mistrovství světa v roce 2006 Marcello Lippi ukončil trenérskou kariéru. Naposledy vedl do loňského listopadu reprezentaci Číny, ale další angažmá už hledat nebude. Jinou práci ve fotbalovém prostředí nicméně dvaasedmdesátiletý uznávaný kouč nevyloučil.

"Co se týče trenérského řemesla, tak s tím je definitivně konec. Skutečně," řekl Lippi pro RadioSportiva. "Stačilo to. Možná bych mohl být užitečný v jiné funkci, uvidíme. Do jara ale nic," dodal kouč, který s Italy slavil zlato před 14 lety na MS v Německu.

Lippi do roku 2010 působil výhradně v rodné Itálii. S Juventusem získal pětkrát domácí titul a vyhrál i Ligu mistrů. Po odchodu do Číny ovládl tamní soutěž s klubem Kuang-čou a následně neodolal lukrativní nabídce převzít čínský národní tým. Druhé angažmá u něj však ukončil už po čtyřech soutěžních zápasech.

před 22 minutami

Právní výbor Senátu doporučil Barrettovou do Nejvyššího soudu USA

Právní výbor amerického Senátu dnes podle očekávání doporučil soudkyni Amy Conyovou Barrettovou do nedávno uvolněné pozice v Nejvyšším soudu USA. Hlasování bojkotovali opoziční demokraté, kteří hlasitě protestují proti neobvykle rychlé snaze vládních republikánů dosadit Barrettovou do funkce ještě před prezidentskými volbami, do nichž zbývají méně než dva týdny.

Poslední slovo ke jmenování soudkyně vysloví plénum Senátu již v pondělí a s největší pravděpodobností ji jako členku nejvyšší americké soudní instance potvrdí, napsala agentura AP.

Barrettovou do funkce nominoval republikánský prezident Donald Trump krátce poté, co v polovině září zemřela soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová. Ta patřila k liberálnímu křídlu soudu, zatímco Barrettová v případě svého potvrzení do funkce posílí konzervativní většinu v tribunálu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy