Kupon na MHD v Praze by měl zdražit o 365 korun ročně. Za deset let na dvojnásobek

Jakub Heller Jakub Heller
20. 7. 2020 14:41
Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) odmítl, že by měl kupon pražské MHD stát o dva tisíce korun víc. Šlo prý jen o nejdrastičtější zvažovanou variantu. Místo toho bude navrhovat, aby kupon zdražil o korunu za den, tedy o 365 korun ročně. To má pokračovat i v dalších letech, aby cestující vykryli vyšší náklady dopravního podniku. Po deseti letech by tak byl kupon dvojnásobně drahý.
Foto: Economia

Zatímco před pěti lety minulá koalice roční kupon na pražskou MHD o více než tisíc korun zlevnila, ta nová teď zvažuje jeho zdražení. Radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) minulý týden z výjezdního zasedání pražské rady vynesla informaci, že náměstek pro dopravu připravuje zdražení o téměř dva tisíce korun. 

Scheinherr teď však takovou informaci popírá. Šlo podle něj pouze o jedno z řešení, které navrhovala expertní skupina najatá městem. "Někteří politici si vybrali tu nejextrémnější variantu a straší s ní Pražany. My tuto variantu ale odmítáme," řekl náměstek.

Místo toho chce radě města předložit variantu jinou, v rámci které by roční jízdné podražilo pouze o jedinou korun za každý den. Cena ročního kuponu by tak ze současných 3650 korun stoupla meziročně o 365 korun - na 4 015 korun. Pokud bude zbytek koalice s návrhem souhlasit, kupon by měl zdražit od 1. ledna 2021.

Nutnost kupon vůbec zdražovat vidí Scheinherr v tom, že dopravnímu podniku se propadají tržby a naopak strmě rostou náklady. Jen za tři měsíce koronavirové krize podnik přišel na jízdném o 500 milionů korun a počítá s tím, že za celý rok od cestujících vybere až o 1,7 miliardy korun méně. Naopak náklady dopravnímu podniku rostly už před krizí. Podle předsedy zastupitelského klubu Praha sobě Jana Čižinského zejména kvůli mzdám řidičů. 

Město přijde jen na daních až o 15 miliard

Ani samotné město ale není letos v lepší kondici. Předpokládá, že na daních vybere o 12,5 až 15 miliard korun méně než loni. Je to přitom právě přibližně šedesátimiliardový městský rozpočet, který každý rok drží dopravní podnik nad hladinou. Letos například dostane podnik od města dotace ve výši 17 miliard korun, naproti tomu na jízdném vybere asi čtyři miliardy. 

Ve stručnosti je tak podle Čižinského finanční situace dopravního podniku neudržitelná. Aby ostatně největší městská firma dokázala žít bez dotací města, musela by podle Scheinherra roční jízdenka stát každého Pražana 18 tisíc korun. 

To samozřejmě nikdo nenavrhuje, ale aby si pražská MHD udržela vysokou kvalitu, všechny spoje i četnost, s jakou dnes jezdí, musí podle náměstka jízdné začít zdražovat. A to nejen jednorázově, ale i v dalších letech. Navrhuje každý rok vždy o korunu denně. Zdražování by tak mělo podle Čižinského kopírovat křivku nárůstu nákladů v dopravním podniku, a neměla by se tedy příliš zvyšovat částka, kterou bude město svůj podnik dotovat.

To však znamená, že za deset let by byl pražský roční kupon dvakrát dražší než dnes a za dalších deset let třikrát dražší. "Když nic neuděláme, dotace do dopravy Prahu udusí," argumentuje Čižinský a připomíná, že dnes tvoří dotace dopravnímu podniku více než čtvrtinu celého rozpočtu města.

Zdražit mají i jednorázové a měsíční kupony, ale podle Scheinherra bude záležet až na dalším koaličním jednání o kolik.

Peníze budou potřeba na metro D i tramvajové tratě

Na tiskové konferenci zaznělo, že městský rozpočet je tvořen daněmi, které také odvádějí Pražané, a město tak může dopravní podnik více dotovat místo toho, aby vybíralo další peníze přímo od cestujících. 

Jenže podle Čižinského Praha nemůže jen tak jednoduše vzít peníze z jiných oblastí a nalít je do městské hromadné dopravy. Obzvlášť ne teď. "Mohli bychom se tvářit, že krize nepřijde, ale ona přijde. Jako řádný hospodář se na to musíme připravit a zajistit finance na chod města i na investice do věcí, které byly léta zanedbávané," říká Čižinský. Město chce být podle něj zejména připravené na velké investice v sociální oblasti v případě, že by větší část Pražanů přišla v důsledku krize o práci.

Odmítá i výtky, že zdražení přichází v tu nejhorší chvíli, kdy hrozí, že mnoho lidí nedokáže se svými příjmy vyjít. Dodává k tomu, že kupon podraží nejdříve v lednu příštího roku a vzhledem k tomu, že většina Pražanů si ho kupuje na období od září do září, zdražení pocítí až za rok. "To už doufáme, že bude doba, kdy se bude situace po krizi vracet zpátky k normálu," řekl Čižinský.

Podle Scheinherra pak nejde o částky, které by měly Pražany nějak více zasáhnout. "Myslím, že náš návrh je takový, že si to občané dokážou dovolit. Není to žádný přestřelený a drastický zásah," dodal.

Zaklíná se navíc tím, že zvýšení jízdného nemá sloužit jen k zalepení děr v rozpočtu. "Chceme hromadnou dopravu stále rozvíjet. Připravili jsme stavbu metra D, která je jen krok před zahájením. Máme připravené projekty několika nových tramvajových tratí - Suchdol, Strahov, nové propojení v centru před hlavním nádražím. V horizontu několika let můžeme stavět i lanovku z Podbaby. To vše zlepší dopravní obslužnost a umožní lidem přesednout z aut do MHD," říká Scheinherr.

Mimo voličů bude o svém záměru muset ještě přesvědčit koaliční partnery. Například Piráti se k nápadu nestaví zrovna nadšeně. "Chceme, aby byl roční kupon pro běžného Pražana stále dostupný. Prioritou je pro nás zlevnění měsíčního kuponu, aby se jeho cena přiblížila jedné dvanáctině ročního kuponu tak, abychom chránili nízkopříjmové skupiny obyvatel," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Se srovnáním ceny dvanácti měsíčních a jednoho ročního kuponu ostatně souhlasí i Praha sobě. Podle Pirátů by se nicméně mělo s šetřením začít v samotném dopravním podniku a požadují zprůhlednění a kontrolu tamního hospodaření.

"Naženete lidi do aut a nic nevyděláte"

A kritické ohlasy samozřejmě zaznívají i z opozičních řad. Podle Zelených například město zdražováním MHD dosáhne leda toho, že část lidí přesedlá z veřejné dopravy do automobilů. Tím se nejen zhorší životní prostředí v Praze, ale i průjezdnost města. Magistrát by tak měl podle odpůrců návrhu hledat peníze jinde než v peněženkách Pražanů.

"Má-li Praha desítky miliard korun na podporu individuální automobilové dopravy v podobě extrémně drahé dostavby městského okruhu, musí nalézt i řádově nižší zdroje na dofinancování dočasného propadu příjmů dopravního podniku. Zdrojem může být i zvýšení ceny parkovného a zavedení poplatků za vjezd do centra města," říká Daniel Kunc, zastupitel Prahy 4 za Zelené.

Myslí si také, že špatná může být už základní logika, se kterou město k problému přistupuje. Když totiž minulá koalice snížila cenu ročního předplatného ze 4750 korun na 3650 korun, všeobecně se očekávaly velké propady ve výběru jízdného. To se ale nakonec nestalo. Příjmy z prodeje jízdenek sice meziročně klesly, ale jen minimálně - o 2,96 procenta, přesněji o 130 milionů korun. Jízdné si totiž předplatilo více Pražanů než kdy dřív.

Otázkou tak je, jestli nebude mít zdražování opačný efekt - tedy že dražší kupon přinese jen minimální nárůst příjmů.

S tím však náměstek nesouhlasí a tvrdí, že jeho plán přinese největší městské firmě 700 milionů korun ročně navíc. Kromě zdražení ročního kuponu a jízdenek na kratší období chce Praha sobě také zrušit některé slevy, které podle Scheinherra nedávají ekonomický smysl, a naopak posílit slevy pro zdravotně postižené. Zdražit by měly také parkovací karty, také ale není zatím jasné o kolik. 

 

Právě se děje

před 6 minutami

Ázerbájdžán dobyl důležité místo na jihu Náhorního Karabachu

Arménie připustila stažení jednotek Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, ze strategicky položeného města u hranic s Íránem. Oblast tak vojensky ovládl Ázerbájdžán, oznámila agentura Reuters s připomínkou, že ani nové příměří, zprostředkované Spojenými státy, neukončilo už měsíc pokračující boje o horskou enklávu.

Mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan na tiskové konferenci uvedl, že etnické arménské síly ustoupily z města Kubatly (ázerbájdžánsky Qubadli), "aby se vyhnuly zbytečným ztrátám". Situace podle něj není "kritická". Ázerbájdžánská média jásají nad osvobozením oblasti, kterou po 27 let "okupovali Arméni".

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Dobrovolníků v Česku přibývá, za rok odvedli práci za více než 9 miliard

Dobrovolníci v Česku odpracovali v roce 2018 v neziskových organizacích 56,87 milionu hodin. Zdarma tak odvedli práci, která by měla při mediánovém výdělku hodnotu přes 9,32 miliardy korun. Proti roku 2013 je částka o 3,32 miliardy vyšší a celkový čas, který lidé dobrovolnické činnosti věnovali, se prodloužil zhruba o pětinu. Výsledky představila v úterý na tiskové konferenci Jitka Fořtová z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Mezi neziskové organizace řadí statistici spolky, nadace, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace, ale i profesní komory, politické strany, zájmová sdružení firem či veřejné vysoké školy a asociace zdravotních pojišťoven. "Ve srovnání s rokem 2013 ocenění dobrovolnické práce vzrostlo o jednu třetinu," uvedla Fořtová. Podle ní se do částky promítl růst počtu odpracovaných hodin, ale také výdělků. Ty se v minulých letech zvedaly.

Dobrovolníků postupně přibývá. Při přepočtu na plné úvazky jich v roce 2014 bylo 27 661 a předloni 32 455.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Za schvalování útoku v mešitách potvrdil soud tříletou podmínku

Za schvalování teroristického útoku v novozélandském Christchurchi v úterý pražský vrchní soud potvrdil Jakubu Weingärtnerovi z Olomouce maximální možný podmíněný trest, tedy tříletý s pětiletou zkušební dobou. Uvedla to mluvčí soudu Kateřina Kolářová. Rozhodnutí, které muže uznalo vinným z podpory a propagace terorismu, je pravomocné.

Třiatřicetiletý Weingärtner přispěl loni v březnu na webu drsnysvet.cz do diskuse pod článkem nazvaným "Takto vystřílel útočník novozélandskou mešitu". Napsal "Bravo. Kam mám posílat peníze na právníky střelců?" a připojil tleskající emotikon.

Proti tříleté podmínce si podal odvolání k vrchnímu soudu jak státní zástupce, který pro muže žádal pětileté vězení, tak i Weingärtner. Seřizovač strojů se hájil tím, že je vtipálek a že svůj komentář na internetu myslel ironicky. Tvrdil také, že nekomentoval střelbu, ale svou obavu z toho, že Nový Zéland po útoku omezí držení zbraní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy