Bývala to jedna z nejznámějších chudinských čtvrtí v Praze. Mezi Strašnicemi, Bohdalcem a Záběhlicemi se nachází nevelká nouzová kolonie, která byla domovem dělníků i československých legionářů. Dnes je Na Slatinách k vidění jen pár rodinných domků, posprejované zdi, potok a kulhající kočky. To se má ale změnit s příchodem metropolitního plánu. Jak vypadá slum, který jednoho dne definitivně zmizí?
Píše se rok 1924 a na Slatinách, nedaleko železniční zástavby, vyrůstá první domek. Skromný, poskládaný z „nouzových materiálů“ – od cihel po prkna a papundekl. V průběhu let přibývaly další baráčky – a do roku 1927 jich zde bylo už několik stovek. Tak vznikl jeden z nejznámějších prvorepublikových slumů s více než stoletou historií.
Bylo to také místo, které nazývali domovem nejen dělníci z nedaleké plynárny v Michli či nezaměstnaní obyvatelé Prahy, ale i českoslovenští legionáři.
A nešlo o malou oblast – na západě zasahovala do významné části Bohdalce, kde dodnes stojí ruiny některých „nouzových“ domků, pokud v 60. letech neustupovaly rozšiřující se panelové zástavbě. O tomto brownfieldu bude řeč příště.
Kolonie s děravými ploty
Samotné Slatiny – dnes oddělené od Bohdalce silnicí vedoucí směrem na Eden a slávistický stadion – za posledních několik dekád významně zarostly. Podél potoka vznikaly nejen improvizovaná obydlí a garáže, ale také zahrádkářské kolonie či prostorné louky.
Na rozdíl od zmíněné západní části pražského brownfieldu tu člověk nemusí potkat ani živáčka. Jen pár zatoulaných a kulhajících koček.
Cedulky „Na prodej“, které visí na několika domech, plotech i stromech, dávají najevo, že ani v současnosti nejde o nejatraktivnější část metropole. Garáže jsou v diskutabilním stavu.
Některé rodinné baráky vypadají k světu, dokud si návštěvník všimne, že jim chybí okna v horních patrech. A co se týče i těch zmíněných plotů, ty pro změnu vzdaly jakékoliv šance na to, že by zastavily kolemjdoucí zvědavce – některé byly děravé, jiné šly rovnou k zemi.
V přítomnosti plyšáků i Járy Cimrmana
Slatinský potok, který byl jedním z hlavních impulsů k výstavbě zahrádkářských osad, už má svá nejlepší léta také za sebou. V toku jsou pohozené PET lahve, oblečení i hračky. Zaprášení plyšáci přivázaní na drátěném plotu na klidu taky nepřidávají. Alespoň posezení s ohništěm u „bahenních lázní“ nevypadá jak z hororového Silent Hillu.
Na Slatinách se ovšem najde i několik veselých kuriozit. Například výmluvná meteorologická stanice Járy Cimrmana s volně visící dlaždicí a komicky popsanou cedulí s legendou.
Během reportérovy procházky se před ním zjevil i zaparkovaný růžový Fiat s reklamou na Victoria’s Secret, populární značku ženského spodního prádla.
Jsou to jen drobné špíčky z terénu, podstata celé výpravy ale leží někde jinde – v hustém divokém porostu, na který nikdo nechce sahat, v posprejovaných sutinách a rozlehlých loukách. Slatiny jsou jedním z několika významných rozvojových území Prahy s velkým potenciálem.
„Už je přežitá“
Metropolitní plán Prahy (MPP), který je těsně před schválením, počítá v oblasti se vznikem nejen štědré obytné zóny, ale také prostorného devítihektarového parku. Už předchozí urbanistické studie mluvily o nové čtvrti pro více než 30 tisíc lidí. Již předchozí územní plán v oblasti zahrádkové osady navrhoval kapacitní zástavbu.
„Jednotlivé části zmíněného území mají navržený odlišný charakter v rámci jednotlivých lokalit metropolitního plánu. Lokality Pod Bohdalcem a V Korytech jsou navrženy s hybridní strukturou a vyšší kapacitou. Lokalita Slatiny je navržena s heterogenní strukturou a nižší kapacitou,“ řekl Aktuálně.cz mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) Matouš Hutník.
Zároveň to ale znamená, že známá část chudinské čtvrti časem musí zmizet. Bez ohledu na svou stoletou historii.
„Lze konstatovat, že kolonie může mít svou historickou hodnotu, nicméně tato není chráněna nástroji památkové péče. Jako téměř stoletá nouzová kolonie je však již přežitá a v MPP není navrženo její zachování. Obdobně již neexistuje nedaleká kolonie v Edenu nebo kolonie v okolí Nákladového nádraží na Žižkově,“ vysvětluje Hutník.
Velké revoluce v dopravě
Mohutná proměna se nicméně dotkne celé širší oblasti včetně části Bohdalce a areálu V Korytech. Má jít o jednu z nejvýznamnějších transformačních oblastí města.
„Důvodem je primárně vhodná poloha v širším centru Prahy i skvělé napojení na stávající i navrhovanou dopravní infrastrukturu. Jednou z tezí plánu je využívání vnitřního potenciálu města. Tím dojde k omezení vymezování nových zastavitelných ploch na dnešních polích a MPP přispěje k efektivnějšímu využívání území. Navržená propojení zároveň umožní překonat dnešní bariéru železnice a zajistit větší prostupnost celým územím,“ nastínil Hutník plány pro zmíněné brownfieldy.
Na závěr jedna poznámka ke zmíněné dopravě – právě v místě stávající železnice má dojít k umístění nové trati, včetně té vysokorychlostní směrem do Brna. V okolí se zároveň plánují odstavné koleje pro zajištění provozu.
Velkou změnou projdou i pražské Bubny. Podívejte se na video od reportéra Daniela Krause:
Sdílet
Nejnovější videa
