Exšéf odboru dopravních přestupků dostal mírnější trest

ČTK ČTK
8. 12. 2011 16:00
Odvolací soud udělil Bernatovi za přijímání úplatků podmínku, původně dostal 4 roky
Magistrát hlavního města Prahy.
Magistrát hlavního města Prahy. | Foto: Aktuálně.cz, Tomáš Adamec

Praha - Bývalý vedoucí odboru dopravních přestupků pražského magistrátu Zbyněk Bernat dostal za účast na ovlivňování vyšetřování dopravních nehod za úplatu dvouletý podmíněný trest se čtyřletým odkladem.

Ve čtvrtek o tom rozhodl odvolací pražský městský soud. Obvodní soud pro Prahu 10 mu původně vyměřil čtyřletý trest.

Stejně jako obvodní soud odvolací senát Bernatovi uložil pětiletý zákaz zaměstnání ve státní správě, k tomu mu však ještě přidal peněžitý trest 300 000 korun.

Vinnými soudy uznaly i další čtyři lidi, mimo jiné také bývalé policisty. Obžalobě původně čelil i bývalý šéf odboru vyšetřování dopravních nehod pražského krajského policejního ředitelství Josef Vlastník, obvodní soud ho ale v červnu osvobodil.

Vlastníkův někdejší podřízený Pavel Plas dostal od obvodního soudu tříletý trest vězení a pětiletý zákaz výkonu povolání u státní nebo městské policie a v bezpečnostních sborech.

I v jeho případě městský soud trest změnil, když mu uložil stejný podmíněný trest jako Bernatovi. Vyměřil mu stejný trest zákazu činnosti jako prvoinstanční senát, k tomu městský soud přidal peněžitý trest 300 000 korun.

Bývalý Plasův kolega Jiří Vosátka dostal trest zákazu činnosti na tři roky. V jeho případě odvolací senát verdikt potvrdil. Aleši Francovi soudy vyměřily souhrnný trest 8,5 roku vězení, již dříve totiž dostal sedm let za jinou trestnou činnost.

Martinu Mrvovi obvodní soud původně uložil dvouletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu pěti let, odvolací senát rozhodnutí zmírnil a vyměřil mu osmnáctiměsíční podmínku s tříletým odkladem. Rozhodnutí je pravomocné, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. Všichni muži od počátku obvinění odmítali.

Policisté protahovali vyšetřování nehod

V kauze jde o dva skutky. První začal u France, který podle soudů koncem března 2009 v Praze 7 srazil chodkyni na přechodu, těžce ji zranil a z místa ujel.

Ve snaze vyhnout se trestnímu postihu oslovil Mrvu, který kontaktoval Bernata. Mrva se s Bernatem domluvil, že za 250 000 korun zařídí, aby Franc unikl postihu.

Bernat pak oslovil Plase, kterému byl spis přidělen počátkem května. Policista řízení protahoval a oddaloval provedení úkonů nezbytných pro Francovo dopadení až do loňského ledna, protože ho koncem roku 2009 dozorující státní zástupce upozornil, že se o něj zajímá policejní inspekce.

Franc sám a prostřednictvím nezjištěného člověka zaplatil Mrvovi nejméně 145 000 korun a Mrva do začátku července 2009 předal přesně nezjištěnou částku Bernatovi.

Manipulování se spisem

Druhý skutek se týká nehody, která se stala v březnu 2009 v Praze 5. Plas a Bernat za úplatek označený jako "pět pro každého" vedli vyšetřování havárie tak, aby řidič unikl postihu za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Částečně se do toho zapojil i Vosátka.

Plas manipuloval se spisem a odstranil z něj záznam o podaném vysvětlení, aby bylo možné upravit dobu jízdy a místo, odkud řidič vyjel, s cílem stanovení nižší hladiny alkoholu v krvi.

Plas také ignoroval posudek z oboru toxikologie, podle něhož měl řidič v době vyjetí v krvi 1,08 až 1,41 promile alkoholu, a bylo tak na místě ho obvinit. Následně policista spis předal na magistrát a Bernat zařídil, že byl řidič uznán vinným pouze z přestupku.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Podíleli se na ochraně ohrožených gepardů, íránský soud je poslal na dlouhé roky do vězení za špionáž

Íránský soud vyměřil tresty odnětí svobody v délce šesti až deseti let šesti ochráncům přírody. Byli obviněni ze špionáže. Podíleli se totiž na projektu záchrany v Asii kriticky ohrožených gepardů a používali k jejich pozorování skryté kamery. Informovala o tom dnes agentura AP.

Newyorské centrum zabývající se lidskými právy v Íránu oznámilo, že ochránci byli odsouzeni za kontakty s USA, tedy nepřítelem státu. V téže kauze budou souzeni ještě dva lidé. Ve skupině byl také Kavous Seyed Emami s občanstvím Íránu a Kanady, který zemřel loni v únoru za nejasných okolností ve vězeňské vazbě, kde čekal na soud. Vdově po něm pak Írán po nějaký čas bránil vycestovat ze země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy