Dům na Václaváku se může zbourat, potvrdil Besser

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
27. 9. 2011 15:51
Ministr odmítl obnovit řízení o demolici na Václavském náměstí, bourat se bude
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministr kultury Jiří Besser neobnoví řízení o demolici domu na Václavském náměstí. Podle ministerských právníků to neumožňuje správní řád.

Platí tedy květnové rozhodnutí ministra, které dává zbourání domu zelenou. Proti tomu protestovala část veřejnosti a třináct vysokoškolských profesorů. Ti ministra vyzvali k obnově řízení.

Jenže neuspěli. "Došli jsme k jednoznačnému závěru, že obnovení řízení nyní možné není. Kdybych to měl říct velmi laicky, tak iniciátoři podnětu trochu předběhli dobu," říká předseda rozkladové komise Jan Hubka.

Správní řád podle nich sice pamatuje na institut obnovy řízení, ale pouze v případě, že už bylo ve věci vydáno pravomocné rozhodnutí.

"Zde však byla požadována obnova řízení vůči závaznému stanovisku, které vydal Magistrát hlavního města Prahy, a v takovém případě správní řád ČR obnovu řízení neumožňuje," uvedla zástupkyně ředitele úřadu ministra Petra Smolíková.

O demolici má definitivně rozhodnout stavební úřad. Jeho vedoucí Oldřich Dajbych minulý týden řekl, že pokud stavebník doloží všechny potřebné dokumenty, úřad musí demolici povolit. V takovém případě se protestující mohou opět obrátit na ministerstvo.

S rozhodnutím nesouhlasí Klub za starou Prahu, jehož členové proti demolici dlouhodobě protestují. Pokud by mělo dojít na bourání, hodlají pořádat další protesty a demonstrace.

Názor

"TOP 09 učinila další, už několikátý, ale zatím nejviditelnější krok k porážce v příštích pražských volbách. Lidí, kterým tohle vadí, je víc, než si myslí(te)."
Komentátor Aktuálně.cz Jan Lipold na Facebooku.

"Pochopitelně budeme dál protestovat, ten dům musí zůstat stát. Uděláme všechno pro to, aby k demolici nedošlo. Zbouráním tohoto domu dojde k prolomení limitů developerské těžby v památkové rezervaci," uvedl jednatel klubu Richard Biegel.

Na začátku června protestovaly v centru Prahy proti plánované demolici stovky lidí. Svůj nesouhlas v internetové petici Klubu za starou Prahu už vyjádřilo více než 14 tisíc lidí. Otevřený dopis vyjadřující obavy z plánované demolice zaslal ministrovi i bývalý prezident Václav Havel.

Spor se táhne už od podzimu 2009, kdy investor požádal magistrát, aby mu dovolil zbourat starý dům a na jeho místě postavit novou polyfunkční stavbu.

Takhle se v Praze protestovalo proti demolici

V červnu loňského roku magistrát vydal souhlasné stanovisko, které je závazné. Do věci se ale vložilo ministerstvo kultury a ve zkráceném přezkumném řízení stanovisko magistrátu zrušilo.

Jenže podle rozkladové komise nebylo řízení v pořádku a doporučila ho proto zrušit, aby nedošlo k žalobě.

"Nehodlám vystavit tento stát dalšímu možnému riziku soudních sporů s náhradou škody, zejména v případě, kdy jsem přesvědčen, že zkrácené přezkumné řízení ze strany ministerstva kultury nebylo nezbytné a nešlo o rozhodování v časové tísni," uvedl v květnu Besser.

Objekt patří do významného prostranství Pražské památkové rezervace, památky světového kulturního dědictví UNESCO. Podle jednoho z protestujících profesorů, Rostislava Švácha, se jedná o hodnotný příklad neoklasicistní architektury.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 53 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy