Praha se dohodla s operátory, signál v metru bude do konce října. Volat bude možné na úseku linky C

Jan Menšík Jan Menšík
4. 4. 2018 11:13
Mobilní signál v celém metru by měl být nejpozději do roku 2022. Radní se dohodli na době pronájmu prostoru metra na 20 let. Operátoři Praze zaplatí 120 milionů korun bez DPH.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Praha - Dozorčí rada Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) se ve středu dohodla s mobilními operátory na pokrytí metra mobilním signálem. Do konce letošního října by měl být zasíťován úsek linky C mezi zastávkami Roztyly a Muzeum. 

"Jsem ráda, že to, co se slibuje Pražanům už mnoho let, se konečně stane realitou a dohodu na pokrytí metra mobilním signálem se nám s konsorciem mobilních operátorů podařilo dojednat. Do konce října tohoto roku bude mobilním signálem pokrytý úsek linky C Muzeum - Roztyly, takže celkem se jedná o 8 stanic," uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) s tím, že celé metro by mělo být pokryto signálem nejpozději do roku 2022.

Radní se dohodli na době pronájmu prostoru metra na 20 let. Operátoři Praze zaplatí 120 milionů korun bez DPH. Součástí konsorcia operátorů jsou všichni největší tuzemští operátoři vedení T-Mobilem.

Podle náměstka primátorky pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) je výsledek jednání velkým úspěchem, protože dlouhá léta nebylo jasné, zda bude za signál v metru platit Praha nebo operátoři. "Ještě před několika lety požadovali operátoři za instalaci signálu v metru nemalé peníze. Díky vyjednávání jsme vše dotáhli do stavu, že cestující budou moci v metru telefonovat a využívat datové služby, a Praha navíc získá významné finanční prostředky," chválil si Dolínek.

Dopravní podnik se dlouho nebyl také schopen s operátory domluvit na podmínkách, za kterých jim umožní rozvést v metru kabely, které by mobilní signál šířily. "Operátoři budou moci instalovat vyzařovací kabely a další technologie vždy pouze tři a půl hodiny denně, a to v noci, aby nebyl narušen provoz metra. Proto si pokrytí celé sítě vyžádá delší časový úsek," uvedl předseda dozorčí rady DPP a pražský zastupitel Lukáš Kaucký.

Proti středečnímu výsledku jednání se ohradila náměstkyně primátorky pro územní rozvoj a územní plánování Petra Kolínská kvůli nevýhodnosti smlouvy. "Zavedení signálu do metra podporuji. Signál v metru považuji za veřejný zájem a službu veřejnosti," uvedla na svém Facebooku Kolínská. Smlouvu nepodpořila, protože podle ní dosud není jasný nejvýhodnější způsob zasíťování metra.

Dalším důvodem je také cena pronájmu prostoru metra, kterou smlouva stanovuje na 120 milionů korun za 20 let, avšak znalec dříve částku odhadl na 260 milionů za stejné období. Rozdíl v ceně pronájmu není podle Kolínské dostatečně a řádně odůvodněn. 

Vyřešen podle ní není také smluvní vztah s operátory a není jasné, zda se bude jednat o formu koncese či služebnosti. Právě výsledný vztah bude mít v budoucnu vliv na to, zda bude mít DPP přístup k datům o pohybu a počtu cestujících. Právě tento požadavek dopravního podniku již v minulosti zavedení signálu v metru oddálil.

Podle Dolínka dopravní podnik aktuální data dostane vždy, když je bude potřebovat. "V okamžiku, kdy budeme chtít mít ta data, tak je dostaneme k dispozici," osvětlil. Praha chce data využívat minimálně dvakrát ročně.

Naposledy o pokrytí metra mobilním signálem mluvila v polovině března primátorka Adriana Krnáčová. Tehdy uvedla, že by v brzké době měla být uzavřena dohoda, která zajistí pokrytí mobilním signálem alespoň jedné linky metra do podzimních komunálních voleb.

V současné době je mobilním signálem pokryto všech 58 stanic metra, z nichž některé, například stanice Depo Hostivař, využívají i signálu venkovních vysílačů. V nejnovějších stanicích metra A mezi Bořislavkou a Motolem zavedli operátoři v roce 2015 pokrytí signálem GSM, 3G a rychlým internetem LTE, a to včetně tunelů. Podle původních plánů měla být první linka metra pokrytá v celé své délce ještě před začátkem roku 2017, což se však kvůli nedosažení dohody mezi DPP a operátory nepodařilo.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy