Čtyřikrát více Pražanů žádá v nouzi o bydlení. Město letos opraví posledních 200 bytů

Jakub Heller Jakub Heller
26. 2. 2020 14:23
Praha loni zmírnila podmínky, za kterých mohou lidé v tíživé situaci požádat o městský byt, a úředníci teď kvůli tomu čelí nevídanému náporu. V současnosti na magistrátu leží 836 žádostí o sociální byt, z nichž více než čtyři stovky podaly rodiny s dětmi. Město se však od revoluce zbavilo většiny bytů a teď mu chybí. Do konce roku jich ještě část získá opravami, ale pak už budou přibývat pomalu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Magdaléna Medková

Ještě před rokem nemohli Pražané, kteří se ocitli v těch nejobtížnějších životních situacích, o městský byt vůbec zažádat. Kvůli svým nízkým příjmům totiž jednoduše nesplňovali podmínky. Například matka se třemi dětmi musela podle tehdejších pravidel vydělávat minimálně 33 500 korun měsíčně, aby si mohla o sociální byt požádat. To však pochopitelně splňovalo jen minimum z matek samoživitelek. 

Loni město pravidla změnilo a pro získání bytu je teď důležitější, jak vážnou bytovou nouzi člověk prožívá, než jaké má příjmy. "Tím se ale také čtyřikrát zrychlilo tempo žádostí, které nám každý týden chodí. Nápor na bytový fond je tak obrovský a my bohužel nemůžeme všem lidem pomoci," říká radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). 

Přednost mají v přidělování těchto bytů rodiny s dětmi, protože se magistrát loni zavázal, že chce docílit toho, aby žádné dítě v Praze nemuselo bydlet na ubytovně nebo v azylovém domě. Jen letos chce proto Praha v sociálních bytech ubytovat 80 rodin z ubytoven.

Město má však aktuálně jen asi čtyři stovky sociálních bytů. Mimo to pronajímá další stovky bytů za výhodných podmínek lidem vybraných povolání, jako jsou učitelé, zdravotníci či policisté. Problém je ale v tom, že poptávka je v obou těchto oblastech o poznání vyšší než nabídka. "Máme málo bytů. Lidí v nouzi je tolik, že městské byty nestačí, tím spíš když chceme pronajímat byty i nízkopříjmovým profesím, které město nutně potřebuje," potvrzuje Zábranský.

A magistrátu docházejí způsoby, jak si další byty opatřit. Loni sice začal s opravou téměř 500 prázdných bytů, které jsou dlouhodobě neužívané právě kvůli špatnému stavu, ale i to je pouze chabá záplata na problém, který hlavní město v oblasti bydlení tíží. Nicméně polovina těchto poničených bytů už je zrekonstruovaná. "Zbylých 220 dlouhodobě prázdných bytů opravíme do konce letošního roku," říká Zábranský.

Nové byty se hned tak stavět nezačnou

Další nové byty jsou však v nedohlednu. Nové vedení sice zdědilo dokumentaci na dva bytové projekty na Černém Mostě a v Dolních Počernicích, ale s oběma jsou problémy. Projekt v Dolních Počernicích, kde mělo vzniknout asi 350 bytů, rada zřejmě úplně zastaví. Minulá koalice totiž podle té nové připravila nesmyslný záměr, ve kterém by byty stály ještě víc, než je dnes v Praze běžné.

"Nevycházelo to ekonomicky ani urbanisticky," říká Zábranský. Na Černém Mostě sice několik desítek bytů vznikne, ale i tam bude třeba velkou část projektu ještě změnit.

Jinak už Praha žádné projekty připravené nemá. Takzvaný městský developer, který loni vznikl, sice právě teď vybírá pozemky, kde by se mohlo stavět, ale to je zatím hudba budoucnosti. Že by na těchto parcelách mohly byty vzniknout ještě během současného volebního období, nikdo nečeká.

I proto chce město letos spustit také program podpory lidí v bytové nouzi, který by měl nedostatek sociálních bytů částečně vyrovnat. V podstatě půjde o zřízení kontaktních center, která lidem pomohou vyřešit bytovou krizi. Například tím, že jim pomohou se žádostí o příspěvek na bydlení, který řada lidí nepobírá, ač na něj má nárok. 

Součástí projektu bude i krizový fond, ze kterého bude město lidem dávat půjčku na kauci. "Řada lidí v nouzi si ze svého omezeného příjmu sice dokáže uhradit nájemné, ale už ne vysokou kauci, kterou po nich nájemci chtějí," vysvětluje radní.

Počítá se také s jakousi sociální realitní agenturou. Ta by měla sdružovat majitele ochotné za určitých podmínek pronajímat byty lidem, kteří si bydlení jinak hledají jen velmi obtížně. "Mohou to být Romové, početnější rodiny či třeba matky s malými dětmi. Těm všem dnes velká část pronajímatelů nechce poskytnout bydlení, ač třeba mají dostatečné příjmy na to, aby mohli platit nájem," dodává Zábranský. 

Jste v krizi? Na tři měsíce dostanete byt

Město také zavedlo takzvané krizové byty. Ty jsou určené pro ty, kteří se ocitnou v náhlých a závažných problémech, které nemají jak sami řešit. Typicky jde o případy domácího násilí, havárie v bytě nebo hrozby vyklizení bytu, kdy člověk nemá kam jít. Tyto byty jsou však jen dočasné. Lidé v krizi je mohou využít na tři měsíce s možností prodloužení až na půl roku, ale jen jedinkrát.

"Snažíme se tak předcházet bezdomovectví. První měsíc až dva jsou kritické. Během nich se prudce zvyšuje šance, že už člověk na ulici zůstane," říká Zábranský. Město tak podle něj dává lidem šanci v klidu se nadechnout a náhlé potíže vyřešit.

Naproti tomu má ale magistrát v plánu ve svých bytech zdražovat nájemné. To je totiž dnes velmi nízké, často kolem 65 korun za metr čtvereční. "Za to se bytový fond nedá udržovat. Proto budeme zvyšovat nájem. I tak tam ale bude nájem poloviční, než je v Praze běžné," říká radní.

Nedávný dotazník, který pro magistrát vyplnily městské části, ukázal, že dohromady je v Praze 31 180 obecních bytů, což je zhruba pět procent celkového bytového fondu na území metropole. Z toho asi 7700 bytů je magistrátních, zbytek mají ve správě jednotlivé radnice. 

Tato zásoba se ale dlouhodobě tenčí tím, jak se radnice snaží dotovat svůj rozpočet prodáváním bytů nájemníkům. Jen pro srovnání, ještě v roce 1991 metropole vlastnila 194 tisíc pražských bytů a byla tak majitelem téměř poloviny všech bytových jednotek v metropoli. I proto magistrát loni privatizaci svých bytů zastavil a dokončí jen odprodej těch jednotek, kde už výkup ze strany nájemců dospěl do pokročilé fáze.

Zmírnění bytové krize si část vládnoucí koalice slibuje i od podpory družstevního bydlení, kdy by město družstvům za výhodných podmínek poskytlo pozemek výměnou za část bytů, které by v takovém bytovém domě vznikly. 

Radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) nedávno uvedla, že první takové družstevní projekty by měly vznikat už letos. Ročně by mělo jít asi o 500 bytů. O podobu projektu se ale na konci roku koalice pohádala, a není tak jisté, kdy s ním Marvanová pokročí dál.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Podle Kaczyńského budou volby polského prezidenta nejpozději 28. června

Prezidentské volby se budou v Polsku konat nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je překazit, prohlásil dnes rezolutně předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Dal přitom najevo, že k tomu využije "všechny prostředky, jež má stát k dispozici".

V Polsku pokračují ostré politické spory o termín už odložených voleb - opozice chce delší odklad, PiS konání co nejdříve. Původně byly volby hlavy státu vypsané na 10. května, ale kvůli šíření koronaviru se nekonaly. Vláda přes odpor opozice neuspěla se svou snahou prosadit zákon o výhradně korespondenčním hlasování. Volby nyní nestihne uspořádat ani do konce května.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Hongkong kvůli vměšování Číny nezasluhuje zvláštní status, řekl americký ministr zahraničí

Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy