Dáváte jen svým, to se nedělo ani za Béma, zlobí se část starostů kvůli dotacím

Marek Pokorný Marek Pokorný
15. 6. 2017 20:48
Mimořádné dotace ve výši 1,5 miliardy korun rozdělí hlavní město mezi městské části. Někteří starostové ale kritizují výběr projektů, na které chce přispět. Podle nich se rozdělují podle politického klíče a nejvíce dostávají ty radnice, kde je ve vedení městské části některá ze stran pražské koalice.
Pražští zastupitelé TOP 09 na protest proti postupu hlavního města při dostavbě Městského okruhu za sebe při čtvrtečním jednání zastupitelstva posadili do lavic papírové dvojníky.
Pražští zastupitelé TOP 09 na protest proti postupu hlavního města při dostavbě Městského okruhu za sebe při čtvrtečním jednání zastupitelstva posadili do lavic papírové dvojníky. | Foto: Marek Pokorný

Praha - Hlavní město v loňském roce hospodařilo s rekordním přebytkem 12 miliard korun. Část z něj - 1,5 miliardy - se minulý týden rozhodlo přerozdělit formou mimořádných dotací pro městské části. 

Starostové městských částí by měli být za nečekané dotace rádi, jenže nemalá část si stěžuje na neprůhledný výběr a na to, že vedení hlavního města při rozdělování upřednostňuje městské části, kde je některá z koaličních stran - tedy ANO, ČSSD a Trojkoalice - v jejich vedení.

"To se nestalo ani za Béma," poukazuje zastupitelka a radní Prahy 2 za ODS Alexandra Udženija na způsob přerozdělování peněz.

Připomněla tak dobu, kdy magistrát pod vedením jejího stranického kolegy Pavla Béma odmítal dát jedinou korunu dotací Suchdolu, který nechtěl na svém území Pražský okruh. Ani se tím tehdy netajil. "Jestliže městská část bojuje s hlavním městem, musí počítat s tím, že nic nedostane," prohlásil tehdejší primátor na jednání zastupitelstva v roce 2004.

"Je to absolutně netransparentní systém rozdělování, bez jakýchkoliv pravidel. Jen na základě politického zařazení městských částí," reaguje starosta Radotína Karel Hanzlík (ODS) na nynější výběr. Také on vzpomíná na Bémovu éru. "Neříkám, že tehdy byli všichni spokojeni, ale ta pravidla se dozvěděli," dodává.

Kde má ANO starostu…

"Nikdo z nás vůbec nevěděl, že se bude něco rozdělovat. Vždy nás dopředu upozorní, že máme podávat žádosti, ale teď nic," říká starostka Šeberova a Hrnčíř Petra Venturová (SNK). "Vždy nám z města přišel e-mail s upozorněním dejte si žádosti, ale tentokrát nic, vyloženě to šlo podle politického klíče," je přesvědčen i starosta Libuše Jiří Koubek (TOP 09).  

Zatímco například Praha 2, kterou vede ODS spolu s TOP 09, nemá dostat ani korunu, Praha 5, kde je v koalici ANO, naopak získala při nynějším rozdělování na 13 projektů 253 milionů korun. A druhou a třetí nejúspěšnější městskou částí byly se 197 miliony Praha 8, respektive se 111 miliony Praha 11, v nichž má ANO dokonce starostu.

Podle Hanzlíka je současné rozdělování peněz příprava před nadcházejícími komunálními volbami v příštím roce. "Paní primátorka potřebuje být jednička, tak si uplácí své souputníky," říká a poukazuje na to, že prvním zástupcem starosty na Praze 5 je vlivný člen ANO Martin Slabý.

Primátorka Krnáčová to označuje za nesmysl. A například do Prahy 2 prý investuje město víc než do ostatních městských částí. "Dáváme tam přes sto milionů do náplavky, revitalizujeme Karlovo náměstí. Jenom to platíme sami a neposíláme to přes městskou část," říká Krnáčová.

Vybrali jsme, co Praha potřebuje

Jan Plaček ze sekretariátu náměstkyně Evy Kislingerové, která má rozpočet na starosti, říká, že nyní nešlo o klasické přerozdělování. A jakýkoliv politický vliv odmítá. Vedení města se prý rozhodlo podpořit konkrétní oblasti na základě toho, co Praha potřebuje. Tedy především v oblasti školství. "Proto jsme nevyzývali městské části, aby nám dávaly projekty. To proběhlo na jaře," vysvětluje Plaček.

Z předvybraných projektů, které již magistrát měl z dřívějška, pak pracovní skupina, v níž byli zástupci koaličních stran, udělala konečný výběr. "Rada je kritizována za nízké čerpání investic. Tak jedna z reakcí byla snaha vybrat zejména ty projekty, které jsou už připraveny a nedostává se jim peněz," uvedl Plaček další kritérium.

Argumenty o výběru dotovaných akcí ale zpochybňuje jak Koubek, tak Hanzlík. "Máme několik již hotových projektů, například navýšení kapacity základní školy či základní umělecké školy, chybí jen stavební povolení. Ale nedostali jsme ani korunu. A desítky milionů dostávají některé městské části na akce, které ještě nemají ani projektovou dokumentaci," poukazuje Hanzlík.

Podobně nedostala nic Praha-Libuš, která potřebuje pouhého 1,5 milionu korun na rozšíření školní kuchyně, která je navíc v havarijním stavu. "Už máme i vybraného dodavatele," poukazuje Koubek.  

Pohled do výběru jim dává za pravdu - Praha 12 má na akci "příprava projektové dokumentace pro výstavbu nové základní školy" dostat 50 milionů. A 58 milionů na vypracování projektové dokumentace a realizaci sedmi vnitrobloků navrhla rada Praze 5. Tedy ani v jednom případě není reálné, aby stavba začala letos či příští rok. Neobvyklá je i dotace 23 milionů korun, které má dostat na tři mobilní ledové plochy Praha 8.

"Radotín dostal zase hodně peněz loni. Chtěl na bazén, a pokud máte vybrat, jestli máte dát někomu na bazén, nebo rekonstruujete školu, tak si asi vyberete rekonstrukci školy," poukazuje radní pro infrastrukturu Jana Plamínková (STAN) a rozdělování podle politického klíče popírá. Ty městské části, které si nyní stěžují, dostaly prý dříve zase více peněz.

Rozhodnutí rady projednávalo čtvrteční zastupitelstvo takřka plné tři hodiny. I přes kritiku z řad opozice jej koalice po vzrušené debatě ale hladce schválila. Jednání se neúčastnila TOP 09. Ta krátce před 19. hodinou demonstrativně odešla poté, co její členové na svých místech zanechali papírové figuríny. Protestovali tak proti tomu, že zastupitelstvo ani po čtyřhodinové debatě neodhlasovalo usnesení, které by rozhodlo o pokračování stavby Městského okruhu tunely.

A zase ten Slivenec

Rozdělování dotací městským částem vyvolalo bouřlivé emoce na jednání zastupitelstva v posledním roce již několikrát. Například v únoru se strhla více než hodinová diskuse, když se jednalo o šestnáctimilionovou dotaci pro městskou část Praha-Slivenec, kde dělá starostku právě Plamínková. Peníze mají jít na vykoupení pozemku na stavbu víceúčelového objektu.

Malá městská část s pouhými třemi a půl tisíci obyvateli totiž dostává dotace od magistrátu pravidelně a v nemalé výši. "Ve Slivenci jsme už pořídili úplně všechno, na co si člověk může pomyslet," uvedl v diskusi předseda opoziční TOP 09 Václav Novotný a v nadsázce vyzval, aby v rozpočtu městské části byla vytvořena položka na "jezdecký pomník radní Jany Plamínkové na návsi obce Slivenec."

To, že by byl Slivenec příliš zvýhodňován, ale Plamínková odmítá. "V dotacích jsme na dvacátém místě. Jsou menší části, které dostávají daleko víc," uvedla. Pohled do plnění rozpočtu ale ukazuje trochu jiná čísla. Ač je Slivenec podle velikosti 37. největší částí, v žebříčku celkových dotací je za poslední dva roky čtrnáctý.

Ještě jasněji mluví přepočet na jednoho obyvatele: Slivenec v posledních dvou letech dostal v přepočtu na jednoho obyvatele mnohonásobně víc než ostatní městské části. V roce 2015 získal z rozdělovaných 609 milionů plných dvacet, o rok později z 1,5 miliardy pak už to bylo 46 milionů - v přepočtu na obyvatele více než desetkrát víc, než byl celopražský průměr.

"Radní Plamínková říkala, jak budou spravedlivě rozdělovat melouny, ale data je usvědčují z toho, že peníze jdou do městských částí, jejichž starostové leští kliky na magistrátu," uvedl předseda pražských pirátů Jakub Michálek s poukazem na loňskou předvolební kampaň Starostů, kde se představitelé STAN na billboardy dokonce fotili s melouny. "Na to doplácejí samozřejmě všichni ostatní obyvatelé nepreferovaných městských částí," dodal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy