Modrava (Klatovsko) - Podle významných přírodovědců není kácení v centrálních částech Národního parku Šumava - tedy i v oblasti Ptačího potoka, kde probíhá blokáda těžby dřeva - v pořádku.
"V oblasti Ptačího potoka jsou horské smrčiny přirozenou součástí ekosystému, proto by tam měly být smrky zachovány a ponechány přírodním procesům," řekl profesor Ústavu pro globální změnu Akademie věd ČR Pavel Kindlmann.
Otázkou podle něj není, zda kácet, nebo nekácet, ale kde. Stejně jako ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK Jan Frouz by Kindlmann podporoval ráznější zásah proti kůrovci jen v okrajových částech parku.
Horské smrčiny jsou podle vědců ve vyšších polohách parku přirozenými lesy, v nižších partiích smrky nahradily dřívější jedle a bučiny. Tam vidí prostor pro lidský zásah.
Místo smrků by v nižších polohách měly znovu dostat prostor jedle a buky, které by vytvořily přirozené pásmo proti šíření kůrovce do okolních lesů. Na rakouské části hor bylo toto pásmo zachováno a jako přirozená bariéra funguje.
Podle Kindlmanna má ředitel parku Jan Stráský pravdu v tom, že spor o Šumavu tkví v otázce, zda tam park vytvořit, nebo tam pouze přírodu chránit. V prvním případě by podle Kindlmanna ale šlo o park typu Stromovka, nikoli ochranářský.
"Stráský chce na Šumavě pokácet 68 tisíc stromů. Tedy zhruba patnáctkrát víc, než je vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne," dodal Kindlmann.
Podívejte se na blokádu kácení:
Vědce pozvalo na tiskovou konferenci sdružení Hnutí Duha. Aktivisty podporuje řada přírodovědců, na jaře část z nich založila stínovou vědeckou radu parku.
Ptačí potok je podle ní biologicky velmi cennou lokalitu podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných živočichů a místem, kde samovolná obnova lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému.
