Hejtmani: Těžbu plynu z břidlice má zakázat zákon

ČTK ČTK
4. 5. 2012 15:14
Jihomoravský hejtman Hašek podá v létě do sněmovny návrh zákona, který by těžbu zakázal
Proti těžbě plynu z břidlic protestovaly v Náchodě čtyři stovky lidí.
Proti těžbě plynu z břidlic protestovaly v Náchodě čtyři stovky lidí. | Foto: Viktor Vlach

Plzeň - Hejtmani krajů v ČR odmítají těžbu břidlicového plynu i její průzkum metodou takzvaného hydraulického štěpení.

Předseda Asociace krajů ČR (AKČR), poslanec a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) podá v létě do sněmovny návrh zákona, který by těžbu zakázal.

Bude pro něj hledat podporu poslanců napříč politickým spektrem, řekl Hašek novinářům v Plzni, kde jedná rada AKČR. Věří, že zákon by se k projednávání mohl dostat po prázdninách.

Návrh zákona by mohly podat i kraje, podle Haška je ale šance na rychlejší postup v případě, že jej podá jako poslanec.

Zákaz těžby plynu frakčním štěpením není podle něj politická záležitost a měli by ji podpořit poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost. "Obáváme se vážného dopadu na životní prostředí, na kvalitu života lidí," uvedl.

Hejtmani na jednání pozvali zástupce lokalit, kde těžba hrozí. "Problém se teď týká 78 obcí, petici proti těžbě podepsalo 50.000 lidí. teď jsme přijeli předat dál pomyslný štafetový kolík," řekla starostka Berouna Šárka Endrlová.

Připomněla, že proti těžbě jsou občané, občanská sdružení i samosprávy.

"V současné době ministr životního prostředí zrušil původní rozhodnutí a je příkaz k novému projednání. Za dva měsíce se nám to ale vrátí zpátky. Chyby, které jsme napadli, budou odstraněny a bude už jen velmi málo, k čemu budou moci dát obce negativní stanovisko. My už nic dělat nemůžeme," doplnil náchodský starosta Jan Birke.

Ve Francii a Bulharsku už zákaz platí

Základní kostru zákona má připravenou sdružení Stop HF, jež proti těžbě plynu z břidlic bojuje. Podle Jiřího Malíka ze sdružení nelze metoda v evropském prostoru použít.

Návrh zákona chce mít Hašek dopracovaný zhruba do dvou týdnů, podat ho chce na konci května. Připomněl, že těžbu v Evropě zakazují zákony například už ve Francii či v Bulharsku.

Kromě legislativní iniciativy se rada AKČR shodla i na dalším postupu. Doporučuje krajským samosprávám, aby v případě, že budou k těžbě břidlicového plynu vydávat stanoviska rad nebo zastupitelstev, aby byla negativní.

Obávají se zhoršení kvality pitné vody

Nadnárodní firmy chtějí těžit plyn z břidlic na řadě míst v ČR. Momentálně se hovoří o lokalitách až v pěti krajích. Celkem jde podle Endrlové o průzkumné území na ploše kolem 1700 kilometrů čtverečních.

Při takzvaném hydraulickém štěpení provedou těžaři až několik kilometrů hluboký vrt, do kterého se pod tlakem vhání voda s pískem a chemickými přísadami. Z vrtu se pak čerpá unikající břidlicový plyn.

Starostové nechtějí těžbu povolit, protože se především obávají dopadů na životní prostředí, zejména zhoršení kvality pitné vody.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Sněmovna žádá vládu o další kroky proti "vyvádění" povolenek z Liberty Ostrava

Sněmovna v souvislosti s prodejem emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava žádá vládu mimo jiné o to, aby podnikla kroky proti vyvádění povolenek pro potřeby jiných společností ve skupině GFG, do níž ostravská firma spadá.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím úřadů prověřila transakce spojené s prodejem povolenek a s poskytnutým úvěrem, za který se v rámci protipandemické pomoci zaručila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) poslancům řekl, že úřady již dodržování podmínek poskytnutí úvěru i záruky za něj prověřují.

Žádosti vládě Sněmovna schválila ve svém usnesení, které na návrh Leo Luzara (KSČM) přijala v rámci projednávání informace ministra Havlíčka o situaci v ocelářském průmyslu. Debatu vyvolal nedávný prodej emisních povolenek z Liberty Ostrava jejímu sesterskému podniku v Rumunsku. Huť si v minulých letech povolenky šetřila, chce je využít k financování nezbytné modernizace. Prodej povolenek vyvolal protesty odborářů, kteří se obávali vyvádění peněz z firmy.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD) kontaktovala představitele britské vlády se žádostí o intervenci u vlastníka Liberty Ostrava ve věci dodržení slibů a závazků. Má jít o sliby a závazky dané české vládě při převzetí firmy od předchozího vlastníka. Liberty Ostrava patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

před 59 minutami

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
Další zprávy