reklama
 
 

Olomoučtí studenti se rádiově spojili s vesmírnou stanicí ISS. Jsou první v Česku

AKTUALIZOVÁNO 8. 3. 2016
Olomoučtí radioamatéři a studenti jako první v Česku navázali rádiové spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Studenti několik minut hovořili s britským astronautem Timothy Peakem, který jim při přeletu stanice ISS nad Olomoucí zodpověděl 18 otázek. Trojici olomouckých gymnázií po dlouhých letech příprav vybrala pro rádiovou konferenci americká vesmírná agentura NASA.
Doporučujeme

Olomouc - Velín kosmické agentury v úterý připomínala učebna Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, ze které se radioamatérům a studentům tří olomouckých gymnázií jako prvním v Česku podařilo navázat rádiové spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Studenti několik minut mluvili s britským astronautem Timothym Peakem, který jim při přeletu stanice ISS nad Olomoucí zodpověděl 18 otázek.

Když se z reproduktorů krátce před 09:30 kromě šumu ozval i hlas britského astronauta, tak v učebně zavládla úleva a vzrušení. "Jsem na vrcholu štěstí, že se nám experiment podařil," komentoval úspěšné navázání rádiového spojení s ISS předseda Hanáckého radioklubu OK2KYJ Rudolf Bláha. "Komunikace s ISS jsou poměrně časté, ve světě jich už byly řádově stovky. V České republice jsme ale první," dodal.

Studenti se astronauta Peaka ptali na to, jak snáší stav beztíže, zda má čas odpočívat či se dívat na filmy, jaký má pobyt ve vesmírné stanici dopad na zdraví či zda lze v beztížném stavu používat 3D tiskárnu. Studenty zajímalo i to, zda se posádka ISS může připojit k internetu.

Za výbornou otázku Peak označil dotaz, který se týkal budoucnosti vesmírných letů. "Největší problém je v tuto chvíli kosmické záření. Pohonné systémy se totiž zlepšují a budeme schopni letět na Mars, i když to bude trvat dva či tři roky. Ale naším největším problémem po cestě bude právě to, jak se chránit před kosmickým zářením," řekl.

Podle Peaka bylo po příletu na ISS nejtěžší zvyknout si na nulovou gravitaci, poměrně stísněné prostory vesmírné stanice i denní režim, který je pečlivě naplánován. Na oběžné dráze se podle astronauta také hůř spí. "Nejvíce mi chybí moje postel," postěžoval si. Zvídavé studenty Peak uklidnil, že i na oběžné dráze mají astronauti přístup k internetu, spojení je však velmi pomalé. Posádka si podle něj najde chvíli času na zhlédnutí filmu či sociální sítě.

Kontakt není technicky zvlášť náročný

V zaplněné učebně už od rána panovala lehká nervozita, protože navzdory dlouhé a pečlivé přípravě nebylo do poslední chvíle jisté, zda se pokus o navázání rádiového spojení s více než 400 kilometrů vzdálenou kosmickou stanicí podaří.

Radioklub si musel pořídit předepsané stanice a antény, které odborníci instalovali na střechu budovy přírodovědecké fakulty a rádiový signál svedli pomocí kabelů do přístrojů umístěných v učebně. V místnosti nechyběly promítací plochy s grafem ukazujícím aktuální polohu ISS, která se pohybuje rychlostí bezmála 28 tisíc kilometrů za hodinu.

Rádiové spojení s ISS podle Bláhy mohla zhatit vyšší sluneční aktivita, bouřka i technická porucha. "Obával jsem se i případné sabotáže, tedy že by se někdo ze zlé vůle naladil na tyto frekvence a začal nám dělat nepříjemnosti. Nakonec vše dopadlo výborně," řekl.

"Vlastní kontakt není technicky zvlášť náročný, svým způsobem je to pro nás rutina. Vysíláme a přijímáme signály běžně. Ale vědomí, že buď to vyjde teď, nebo nikdy, z toho dělá drama. Jakákoli chyba může znamenat zmar celé akce," dodal ještě před zahájením rádiového spojení Bohuslav Coufal ze společnosti ONYX engineering, která vypomáhala s technickým řešením.

Trojici olomouckých gymnázií po dlouhých letech příprav vybrala pro rádiovou konferenci americká vesmírná agentura NASA, která chce pomocí diskusí s astronauty podpořit zájem studentů z různých koutů světa o vědu, techniku a výzkum vesmíru. Původně tuto výsadu měly jen školy ze Spojených států, NASA posléze možnost rádiového kontaktu s posádkou ISS rozšířila i do dalších zemí.

Hubbleův teleskop pořídil snímek galaxie GN-Z11, která je od Země vzdálená asi 13,4 miliardy světelných let. Tak hluboko do vesmíru nikdo nedohlédl. | Video: Reuters |  00:55

autor: ČTK

Související

    reklama
    reklama
    reklama

    Olomoucký kraj

    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama