Praha - Národní památkový ústav (NPÚ) odmítl vydat v rámci církevních restitucí hrad Bouzov.
Německý řád bude o majetek žádat znovu soudní cestou. Řád se tak nemovitosti dožadoval již dříve.
"Postup státu byl očekáván, řád rozhodnutí nepřekvapilo. Argumenty, které stát uvádí, shledali zástupci řádu jako obzvláště nevydařené. Výrazně s argumentací nesouhlasí," řekl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
Podle ústavu byl hrad konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj současný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nevztahuje. Sdělila to Simona Juračková z NPÚ. Žádnou dohodu o vydání majetku zatím ústav neuzavřel.
Žadatelem o státní hrad Bouzov byla Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě. Požadovala vydat také hradní mobiliář. I tuto výzvu NPÚ odmítl.
"Podle podkladů dostupných NPÚ současně brání vydání překážka (...), kdy nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy," uvedl památkový ústav ve svém zdůvodnění zamítnutí žádosti.
Požadované věci nepatřily do původního majetku
Kromě faktu, že věci byly zabaveny dle Benešových dekretů, nepatřily podle NPÚ do původního majetku žadatele a žadatel také neprokázal, že nemovité i movité věci užíval v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, pro duchovní či pastorační účely, tak jak to vyžaduje zákon.
Jan Slezák, ředitel kroměřížského pracoviště NPÚ, které Bouzov spravuje, rozhodnutí o nevydání hradu "trošku očekával".
"Podrobnosti sice neznám, ale jsem rád, že budeme nadále ve správě hradu pokračovat," řekl Slezák.
Starosta: Očekával jsem, že to bude problém
Podle starosty Bouzova na Olomoucku se dalo předpokládat, že otázka kolem vydání hradu bude problematická.
"Předpokládal jsem, že bude ještě nějak pokračovat soudní řízení. Indicie, že by se to vydávat nemělo, jsme měli," řekl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn. Obec by však vítala, kdyby hrad zůstal v rukou státu.
Podle Slezáka nelze podle příkladu Bouzova předjímat rozhodnutí ohledně další památky, zámku a zahrad v Kroměříži, o něž požádalo v církevních restitucích olomoucké arcibiskupství. "Je to úplně jiná záležitost," řekl Slezák.
NPÚ zatím nerozhodl. Žádá arcibiskupství o doplnění dalších dokumentů a oslovuje i archivy a jiné instituce ohledně dohledání všech souvisejících listin podstatných pro posouzení žádosti.
Národní památkový ústav eviduje celkem 47 výzev k vydání církevního majetku, 31 žádostí se týká movitých věcí a 16 výzev nemovitostí. Dosud odmítl 15 výzev týkajících se movitých věcí a dvě výzvy týkající se nemovitostí, buď NPÚ není jejich správcem, nebo nepatřily podle závěrů NPÚ do původního majetku církví, nebo žadatelé nesplnili zákonnou podmínku na to, že věci byly v rozhodné době účelově církví užívány.
Mezi další sledované žádosti, které NPÚ posuzuje, patří zejména kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaný na seznam UNESCO.
"Aktuální situace je taková, že právní oddělení NPÚ má k dispozici již všechny dokumenty vztahující se k areálu a jeho přechodu na stát, které si vyžádalo z jednotlivých archivů. Biskupství brněnské doplnilo další dokumenty, nicméně na jejich část ještě NPÚ čeká," uvedla Juračková.
