Zlatý padák z Mittalu? Hutníci zbohatnou jen na chvíli

Tomáš Netočný
23. 1. 2012 13:10
Přes šest set lidí teď odchází z ArcelorMittal Ostrava. Mnozí novou práci seženou jen stěží
Dnešní hutě, ocelárny a koksovny ArcelorMittal Ostrava vyrostly v době budování komunismu. Tehdejší Nová huť Klementa Gottwalda začala vyrábět v roce 1952 a ještě začátkem devadesátých let v ní pracovalo přes dvacet tisíc lidí.
Dnešní hutě, ocelárny a koksovny ArcelorMittal Ostrava vyrostly v době budování komunismu. Tehdejší Nová huť Klementa Gottwalda začala vyrábět v roce 1952 a ještě začátkem devadesátých let v ní pracovalo přes dvacet tisíc lidí. | Foto: Eva Matějková

Ostrava - Z hlavní brány největší ostravské továrny proudí kolem druhé odpoledne zástupy lidí. V hutích a ocelárnách ArceloruMittal skončila ranní směna.

"Nebudu s vámi mluvit. Vypněte to, prosím," žádá asi padesátiletý muž kameramana, který se vmísil do davu a chce natočit aktuální anketu.

V ArceloruMittal právě vypršel termín pro odchod dohodou s takzvaným zlatým padákem a stovky lidí si teď z firmy odnesou takovou sumu peněz, jakou nikdy pohromadě neměly.

Tito zaměstnanci se totiž rozhodli odejít a přistoupili na nabídku Mittalu, který jim za to nabízí stovky tisíc korun, některým i částku kolem milionu. Podle toho, jak dlouho v hutích pracovali.

Ceny hutních výrobků šly na světových trzích od loňského léta dolů a manažeři i majitelé ArceloruMittal Ostrava oznámili, že zeštíhlení firmy je nezbytné. Odboráři i velká část zaměstnanců se však obávají, že se vedení největšího ocelářského koncernu světa rozhoduje, zda vůbec v Ostravě zůstat.

"Lidé jsou teď vystresovaní a nervózní. Od začátku prosince měli na vybranou. Zůstat a riskovat, že stejně jednou skončí na ulici, nebo odejít s balíkem peněz, ale nejistou budoucností," vysvětluje předák odborů v ArceloruMittal Vítězslav Prak.

Zlatý padák? Spíše plechový

Zlatým padákem nazývají odměnu za odchod samotní odboráři. Ovšem na rozdíl od vysoce postavených manažerů státních firem, bank či ministerských úředníků, kteří si obvykle odnášejí sumy pro další bezstarostný život, budou na tom lidé z hutí většinou výrazně hůře.

"Splatím půjčku v bance a stejně mi ještě zůstane na krku hypotéka," říká Vladimír z nedalekého Vratimova. Přes dvacet let pracuje v ocelárně a od vyučení žádné jiné místo neměl.

Nová huť v Ostravě

ArcelorMittal Ostrava

  • Tehdejší Nová huť Klementa Gottwalda začala vyrábět v roce 1952.
  • Ještě začátkem 90. let zaměstnávala přes dvacet tisíc lidí. Dnes je to třikrát až čtyřikrát méně.
  • V hutním a koksárenském komplexu vyráběly původně surové železo celkem čtyři vysoké pece.
  • Momentálně provozuje ArcelorMittal Ostrava dvě vysoké pece s roční produkcí dva miliony tun surového železa.
  • V sousedním Polsku vyrábí koncern železo celkem ve třech vysokých pecích.
  • Společnost v říjnu oznámila, že jednu vysokou pec odstaví, a ujistila Ostravu, že půjde o huť v polské Dabrowie Gorniczej.
  • Ta však zůstává v provozu a vedení ArcelorMittal Poland informuje o tom, že její odstavení odkládá.
  • Současně se koncern v Ostravě zbavuje desetiny svých zaměstnanců a nabízí jim odstupné v průměru 18 měsíčních platů.
  • A vedení firmy jednoznačně neodmítlo možnost, že by v roce 2012 jednu z vysokých pecí v Ostravě mohlo nechat vyhasnout.

Příjmení prozradit nechce. Žádost o odchod s odměnou podepsal teprve před týdnem a nemá zatím jistotu, že mu ji šéfové podepíšou. ArcelorMittal chce zhubnout o šest set zaměstnanců z celkových šesti tisíc, ovšem zájem byl mnohem větší.

"Neříkejte tomu zlatý padák," napsal jeden z diskutujících na internetu pod zprávu o mimořádných odměnách za odchod z hutí. "Napište raději plechový, vždyť těm lidem zůstanou brzy jen oči pro pláč."

A tenhle názor potvrzuje také psycholožka Jaroslava Žáčková. "Mnohým se peníze rychle rozkutálí a pak teprve přijde rozčarování," předvídá psycholožka, která pracuje pro poradenské centrum ArceloruMittal. Firma ji najala jako poradkyni právě pro lidi, stresované touto životní situací.

Sešup může být tvrdý

Všichni v hutích mohou mít k dispozici její mobilní číslo, dosud však psycholožka neměla jediný telefonát, nikdo ji o radu nepožádal. „Oceláři jsou asi silné nátury, ale někteří si jen stěží dokážou představit, co je v příštích měsících a letech čeká. Ten sešup pak může být hodně tvrdý," říká psycholožka Žáčková.

Na Ostravsku byla v roce 2011 nezaměstnanost přes deset procent a pro mnohé specializované profese z hutí tam není uplatnění téměř žádné.

"Například zámečníci novou práci pravděpodobně seženou v menších soukromých firmách, ale rozhodně tam nebudou mít takové výplaty jako v Mittalu," uvedla Jaroslava Žáčková, která dříve pracovala přímo v ocelářské společnosti a dobře se v jejich poměrech orientuje.

Skutečně spokojení však mohou být lidé, kteří v továrně na železo, ocel a koks v ostravských Kunčicích pracovali celý život a teď jim zbývá jen několik měsíců, rok, či dva do penze.

Ti mohou požádat o předčasný důchod a podle postavení ve firmě a výše měsíční mzdy může jejich mimořádná odměna za odchod dosáhnout milion i více.

Stres a nejistota už 20 let

"Kdo vydrží v hutích celý život, ten si tohle zaslouží. Kdo to neprožil, jen těžko si dovede představit, jak je tady práce často těžká," říká odborář Prak.

V nejistotě a obavách z budoucnosti pracují lidé v dnešním ArceloruMittal už od devadesátých let. Bývalá Nová huť Klementa Gottwalda vyrostla v době budování komunismu na zelené louce a s výrobou začala v roce 1952.

V roce 1989, kdy padnul komunistický režim a socialistické hospodářství, zaměstnával státní podnik NHKG přes dvacet tisíc lidí z Ostravska i ze Slovenska.

Od té doby šly počty zaměstnanců o tři krát až čtyřikrát dolů. Poslední vlnu odchodů s mimořádnou odměnou organizovali majitelé hutního gigantu v roce 2009 v době finanční krize, kdy prudce klesla poptávka po hutních výrobcích.

K dalšímu velkému zeštíhlení přistoupili Mittalové v roce 2004, kdy ostravské hutě ovládli. S podobně vysokou odměnou jako teď, odešly tehdy z firmy téměř dva tisíce zaměstnanců.

Někdo uspěl, jiný skončil na dně

"Někteří to zvládli. Prošli rekvalifikacemi, našli si nová místa a jsou rádi, že tehdy odešli a nemusí prožívat ten stres svých bývalých kolegů," vzpomíná Vítězslav Prak. "Znám však také ty, kteří spadli až na dno. Neunesli tu změnu, peníze propili, skončili na nádraží bez střechy nad hlavou a už nežijí."

Konečný termín, do kterého mohli zaměstnanci ArceloruMittal žádat o odchod s odstupným vypršel v pátek 20. ledna.

V pondělí vedení společnosti potvrdilo původní informace odborářů o tom, že o odchod požádalo celkem 700 lidí. "Vyhovíme asi šesti stům třiceti zaměstnanců," oznámil personální ředitel firmy Jan Rafaj.

Kdo se teď rozhodne z Mittalu odejít, už se nikdy nemůže vrátit zpět. Firma to stanovila jako jednu z podmínek, podle kterých sumu při odchodu svým lidem vyplácí. "Cesta zpátky není možná," sdělil Jan Rafaj.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy