Praha/Ostrava - Průmyslové srdce Ostravy bije jen ztěžka a další infarktovou situaci v podobě chystaného propouštění zaměstnanců OKD lze vnímat jako výzvu k transplantaci.
"Řešení současného stavu nevidím v nějakých mimořádných finančních injekcích do podniků v problémech," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě Ivo Vondrák.
"Vlastníci jsou ti, kteří by měli ukázat, zdali jim jde jen o aktuální čísla, nebo také ´hrají srdcem´ a budou hledat perspektivu, jak z této krize ven," konstatuje.
Stát potom podle něj může pomoci například tím, že podnikatelé nebudou zatěžováni zbytečnými poplatky - jako příklad v této souvislosti uvádí příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie -, a z dlouhodobého hlediska potom tak, že pomůže dobudovat vědecko-výzkumný "opěrný pilíř" regionální ekonomiky.
Aktuálně.cz: Problémy se zaměstnaností na Ostravsku se zdaleka netýkají jen současného vývoje v OKD. To, že bude potřeba podobnou situaci systémově řešit, asi není novinkou, zvenčí však situace působí tak, že se tu najednou objevil problém, na který není region absolutně připraven. Jak tuto situaci vnímáte vy, je takový pohled odpovídající?
Problémy má region určitě delší dobu. Ceny energií, pokles zájmu o produkci našeho průmyslu, to vše se promítá do zaměstnanosti našeho kraje, ale až dramatický pokles cen černého uhlí a z něj vyplývající problémy OKD celou situaci dostaly do současného stavu. To byla ta poslední kapka, která vedla současného ministra průmyslu a další reprezentaci regionu k sestavení krizového štábu, který se snaží tento problém řešit.
A.cz: Existuje v souvislosti se situací na Ostravsku nějaký strategický plán nebo jiný dokument, podle kterého je postupováno a který všechny strany (město, podnikatelé, akademická sféra a podobně) respektují?
Pokud se nemýlím, tak si město nechalo zpracovat strategii konkurenceschopnosti svého rozvoje a nepochybně existuje i celá řada dalších materiálů například z oblasti podpory inovací, ale to jsou materiály, které nejsou schopny reagovat na tento současný problém - mimochodem i z toho pohledu, že všechny podniky těžkého průmyslu jsou vlastněny soukromým kapitálem a také si o něm i rozhodují.
A.cz: Jak hodnotíte vývoj, který v Ostravě a jejím okolí nastal za působení primátora Kajnara? Do jaké míry vlastně magistrát s VŠB-TU spolupracoval a spolupracuje?
Naše univerzita aktivně vstupuje do přípravy těchto strategických materiálů především z pohledu vzdělávací politiky, výzkumu a samozřejmě i z pohledu podpory inovací. Spolupráce s městem i reprezentací kraje byla vždy na velmi dobré úrovni. Tyto reprezentace nám pomáhaly v době hejtmana Evžena Tošenovského i následných a současných vedení kraje. A to nejen svou politikou podpory univerzit, ale také finančně. I díky tomu jsme mohli vybudovat současné výzkumné infrastruktury.
Já hodnotím působení pana primátora Kajnara kladně. Vybudovaný vědecko-technologický park, průmyslové zóny jsou důkazem toho, že se město snažilo podpořit vybudování dalšího opěrného pilíře regionální ekonomiky.
A.cz: Jak daleko je Ostrava od toho, zbavit se "těžké" závislosti na těžkém průmyslu? Jaký je v současnosti podíl zaměstnanosti v IT a dalších high-tech oborech?
Dnes se můžeme bavit o tisících zaměstnaných v oblasti IT a desetitisících v high-tech oborech. Jenom naše univerzita má kolem 2,5 tisíce zaměstnanců. Jsem názoru, že právě inovativní podnikání, výzkum a vývoj v nových oborech energetiky, informatiky, dopravní telematiky, materiálových věd včetně nanotechnologií může vytvořit silnou ekonomickou strukturu založenou na malých a středních podnicích.
Mimochodem i samotná přítomnost automobilového průmyslu ukazuje na to, že naše ekonomika nestojí jen na tom zmiňovaném těžkém průmyslu.
A.cz: Do jaké míry cítíte podporu ze strany státu v souvislosti s řešením problémů na Ostravsku?
Nejsem si vědom nějaké explicitní podpory ze strany státu. Výše zmiňovaný krizový štáb se snaží najít cestu ven z těchto problémů, ale jsem názoru, jako i celá řada jiných, že vlastníci jsou ti, kteří by měli ukázat, zdali jim jde jen o aktuální čísla, nebo také "hrají srdcem" a budou hledat perspektivu, jak z této krize ven. Zavřít podnik by mělo být asi až tím posledním krokem v okamžiku, kdy ani z dlouhodobého pohledu jej není možné dostat do černých čísel.
A.cz: Jakou roli v tom nyní může - či spíše musí - sehrát VŠB-TU a Ostravská univerzita? Co v této věci tyto školy podnikají?
My se snažíme právě o podporu už zmíněného inovativního podnikání. Výzkum a vývoj generuje dobré nápady. Těm je třeba se věnovat a dostat je do reálného života, ať už cestou prodeje licencí, společných projektů s průmyslem, nebo cestou zakládání spin-off firem. Máme plný podnikatelský inkubátor a doufáme, že jsme v tomto neřekli poslední slovo.
A.cz: Jaké jsou zde možnosti z pohledu celoživotního vzdělávání, jaké jsou možnosti v souvislosti s rekvalifikacemi bývalých zaměstnanců v těžkém průmyslu? Co mohou v této oblasti zdejší vysoké školy udělat?
Vysoké školy asi nebudou moci vyřešit problém propouštěných horníků, ale určitě se budeme věnovat našim technikům. Tam jsem přesvědčen o tom, že jejich znalosti nebude vůbec těžké aktualizovat směrem k novým technologiím.
A.cz: Primátor Kajnar v jednom z rozhovorů řekl, že "Ostrava potřebuje, aby na zdejší Vysoké škole báňské ročně absolvovalo tisíc IT inženýrů". Je to reálná představa? Jak daleko jste od jejího naplnění?
Nevím, v jakém kontextu to bylo řečeno, ale tisíc je moc a ani jich tolik není potřeba. V současné době jsme řádově na čtvrtině tohoto čísla. Potřeba je ale směřována především ke kvalitním absolventům ve všech technických oborech, nejen IT, a to pro takový počet absolventů při současném financování vysokoškolského studia není možné zajistit.
A.cz: V souvislosti s ostravským superpočítačem by mě zajímalo, do jaké míry zatím plní očekávání, která v něj byla vkládána. Daří se díky němu lákat firmy? Jaký je zájem soukromého sektoru o něj?
Zatím klepu na dřevo. Kapacita současného superpočítače je už vyprodaná. Lákáme firmy, ale musíme být opatrní, protože dle pravidel čerpání Evropských strukturálních fondů nemůžeme mít podíl příjmů ze smluvního, tedy především firemního výzkumu větší než 10 %.
Žijeme v absurdní době byrokratických omezení, která podvazují snahu a dobré úmysly pomoci našemu průmyslu.
A.cz: Na závěr by mě ještě zajímalo - kdyby to bylo jen na vás, co by měla Ostrava v následujícím období udělat? Jaká jsou podle vás nutná krátkodobá a dlouhodobá opatření?
Z pohledu současného stavu nevidím řešení v nějakých mimořádných finančních injekcích do podniků v problémech. Je třeba nastavit systémová opatření, která nebudou naše podnikatele zatěžovat zbytečnými poplatky, jakým je například podpora obnovitelných zdrojů energie.
Z dlouhodobého pohledu je nutné vybudovat už dříve zmíněný opěrný pilíř založený na inovativním podnikání, výzkumu a vývoji, ať už ve vazbě na stávající tradiční průmysl, nebo nové technologie.
