V dolech OKD loni poprvé v historii nezemřel žádný horník. Hlavně díky útlumu těžby

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 1. 2020 16:03
V černouhelných dolech těžební společnosti OKD v Moravskoslezském kraji v loňském roce nezemřel žádný horník. Je to poprvé v historii. Předcházející rok 2018 byl naopak jedním z nejtragičtějších - výbuch metanu připravil o život 13 havířů a deset jich zranil.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

OKD v současnosti dobývá uhlí na Karvinsku ve čtyřech dolech: ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih, V předchozích letech byly každý rok vždy nejméně dva smrtelné úrazy. Rok 2018 byl kvůli výbuchu metanu, který připravil o život 13 havířů a deset zranil, za poslední dobu nejtragičtějším. Horší neštěstí se v OKD stalo naposledy roku 1990, kdy v Dole 1. máj v Karviné při výbuchu s následným požárem zemřelo 30 horníků.

Nejhorší neštěstí v historii podniku OKD se stalo v roce 1961. Omylem spuštěný pásový dopravník se vznítil a byl tehdy příčinou katastrofálního požáru, který v Dole Dukla v Havířově připravil o život 108 horníků.

Ještě před dvaceti  lety umíralo v OKD ročně okolo deseti lidí. Klesající počet tragických událostí souvisí hlavně s poklesem těžby a počtem horníků v dolech, ale i se zdokonalujícím se systémem prevence. Rizika s sebou však hornické povolání ponese stále a podle odborníků například otřesům, které jsou důsledkem těžby a ohrožují životy horníků pracujících i stovky metrů pod zemí, zabránit nelze.

"Bezpečnosti v OKD dlouhodobě přikládáme maximální prioritu a systematicky se jí věnujeme ve všech vykonávaných činnostech. Proto jsme velice rádi, že rok 2019 pro nás v tomto kontextu dopadl velmi pozitivně, a vyvineme maximální úsilí tento trend zachovat i do dalších let," řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

V roce 1990 OKD zaměstnávaly 104 000 lidí, poté přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů doprovázené propouštěním. V roce 1992 měly OKD přes 72 000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech přibližně 50 000 lidí. Nyní v dolech i se zaměstnanci dodavatelských firem pracuje zhruba 8500 lidí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Hrad chce v čele antimonopolního úřadu náměstka vnitra Mlsnu

Novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by se měl stát náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, píšou Lidové noviny (LN). Podle nich prosazuje Mlsnu do čela antimonopolního úřadu Hrad a shoda na něm je i mezi představiteli vládní koalice. Současný šéf ÚOHS Petr Rafaj v poslední době čelí kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. K Rafajovu odvolání už prezidenta vyzvali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Prezident se k jejich argumentům nevyjádřil.

Podle LN prosazuje někdejšího předsedu Legislativní rady vlády Mlsnu do čela antimonopolního úřadu prezident. "Chce ho tam Hrad. Je na něm shoda mezi představiteli koalice," řekl deníku nejmenovaný důvěryhodný zdroj. Že je jednačtyřicetiletý Mlsna jen krůček od postu ÚOHS, potvrdil LN i člen vlády, který si nepřál být jmenován. Reakci premiéra Babiše ani ministra vnitra Hamáčka se deníku nepodařilo získat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy