Šéf báňského úřadu: Paskov je na hraně rentability roky

Sabine Kejlová Sabine Kejlová
30. 9. 2013 18:25
Ivo Pěgřímek v rozhovoru vysvětluje, jak probíhá likvidace dolu v praxi
Foto: ČTK

Praha - Důl Paskov se zavře, o tom už není pochyb. Ve vzduchu ale visí otázka, kdy přesně to bude a jaký bude následující scénář.

Premiér v demisi Jiří Rusnok s jeho vládou i prezident Miloš Zeman usilují o to, aby se na Paskově bez státní finanční pomoci těžilo až do roku 2016.

Tuto variantu ale jasně odmítl výkonný ředitel společnosti NWR Ján Fabián, podle něhož se Paskov při stávající ekonomické situaci musí zavřít koncem roku 2014.

Co ale OKD a horníky čeká bezprostředně po tom, co se společnost rozhodne důl zavřít? A proč je těžba na Paskově v současnosti ekonomicky neúnosná?

Podle předsedy Českého báňského úřadu Iva Pěgřímka Paskov balancuje na pomezí ekonomické únosnosti už roky. "Pokud se společnost rozhodne důl zlikvidovat, musí nejprve získat povolení od báňského úřadu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Co obnáší rozhodnutí společnosti zavřít Důl Paskov? Jaký je to proces?

Likvidace dolu je hornickou činností a organizace musí mít k této činnosti povolení od příslušného obvodního báňského úřadu. Rozhodne-li se OKD Důl Paskov uzavřít, musí doložit zejména: stav zásob a způsob jejich vyřešení, způsob likvidace hlavních důlních děl, časový sled likvidačních prací a plán rekultivace a sanace území, včetně nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod.

Druhou možností je konzervace dolu. V tomto režimu dochází k útlumu vlastního dobývání nerostu, ale ložisko nerostu je dále zpřístupněno a nadále existuje možnost obnovení těžby.

A.cz: Pokud tedy skutečně dojde k první variantě čili k likvidaci dolu, jaký vliv to může mít na horníky? Může být taková práce i ohrožující?

Jistou roli tady hraje samozřejmě psychologický faktor ztráty zaměstnání. Když pominu, že u některých zaměstnanců, kteří pracují na šachtě dlouhodobě, může dokonce dojít i ke ztrátě životní motivace, tak i práce na likvidaci dolu je jiná, než jakou doposud prováděli. Vystupuje tady podstatný rizikový faktor z hlediska bezpečnosti práce a provozu. Aby došlo k eliminaci rizika, státní báňská správa bude vykonávat dozor nad rámec běžného provozu.

A.cz: Jakým způsobem se po tom naloží se zbylým uhlím?

Zbylé zásoby se odepíší a ponechají se v zemi. V budoucnu se mohou objevit technologie, které je umožní ekonomicky využít jinými způsoby.

Jinou otázkou je zavedení konzervačního režimu. Ovšem konzervace pro společnost znamená určité trvalé finanční náklady v řádu stamiliónů korun za rok.

A.cz: Jak je to s nákladovostí dolu? Proč se těžba na Paskově stále prodražuje?

Těžba v dolech ostravské části OKD byla vždy ztrátová a v podstatě dotována z karvinských dolů. Ostravské doly dobývají ostravské sloje o nízké mocnosti (maximálně 2,5 m) oproti až 10metrovým slojím na Karvinsku. Ostravské sloje na Dole Paskov navíc nejsou uloženy vodorovně jako na Karvinsku a jsou narušeny celou řadou tektonik a tektonických poruch.

Taky se jde do stále větších hloubek. Všechny tyto aspekty přinášejí složitější podmínky a s tím související nákladnější opatření a technologie. V neposlední řadě je třeba připomenout, že vydobytí uhlí na Dole Paskov předpokládá také vyšší procento ruční práce a tím víc zaměstnanců, než je tomu v karvinské části OKD. 

A.cz: Několik let jste byl hlavním inženýrem na Dole Paskov. Jaká byla situace tehdy?

Současný Důl Paskov se v minulosti skládal z dolu Paskov a dolu Staříč. Důl Paskov jako takový byl pro nerentabilní provoz ukončen v 90. letech a zasypán. Důl Staříč si ponechal obchodní jméno Důl Paskov. V likvidaci postupně skončily všechny doly ostravské části ostravsko-karvinského revíru. Důl Paskov byl jako nejmladší důl OKD jediný ponechán a privatizován, a to zejména pro vysoce kvalitní koksovatelné uhlí. Už v předchozích létech se ale pohyboval na hraně ekonomické únosnosti.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Šéf německého fotbalu Keller kvůli výrokům s nacistickým podtextem rezignoval

Prezident Německého fotbalového svazu (DFB) Fritz Keller dnes podle očekávání rezignoval na svou funkci. Čtyřiašedesátiletý funkcionář tak učinil kvůli skandálu, kdy svého viceprezidenta Rainera Kocha přirovnal v dubnu k nacistickému soudci Rolandu Freislerovi. Ten za vlády Adolfa Hitlera poslal mnoho odpůrců režimu na smrt. Koch a druhý místopředseda Peter Peters by měli vedení svazu dočasně převzít do příštího roku, než bude zvoleno nové vedení.

Keller vedl svaz jako 13. prezident a úřad zastával jen 598 dní. Jeho působení bylo od začátku poznamenáno pokračujícím bojem o moc v rozděleném vedení. Kvůli pozdějším výrokům na Kochovu adresu se pak i on sám ocitl pod palbou kritiky.

Z tohoto důvodu se stal též prvním prezidentem DFB, který stanul před disciplinární komisí své asociace. Její verdikt se očekává v dalších dnech. Vedle Kellera by měl svaz opustit i jeho rival a generální tajemník Friedrich Curtius, jemuž má být ukončena smlouva. Pokladník Stephan Osnabrügge chce zůstat ve funkci pouze do dalších voleb.

Německý fotbalový svaz je s více než 7 miliony registrovaných členů největší federací jednoho sportu na světě. Od aféry s přidělením mistrovství světa 2006 se DFB nachází v krizovém módu. Předchozí dva šéfové Wolfgang Niersbach a Reinhard Grindel museli svou pozici předčasně opustit a od Kellera se očekávalo, že situaci zklidní. Místo toho však před vypršením mandátu ve funkci skončil i on.

před 36 minutami

Seemanová postoupila na kraulařské padesátce v českém rekordu do semifinále ME

Barbora Seemanová překonala v rozplavbách na mistrovství Evropy v Budapešti na kraulařské padesátce vlastní český rekord a časem 24,93 postoupila do večerního semifinále. Blízko semifinále byl také Jan Čejka, jenž zůstal na 50 m znak první pod čarou.

Jednadvacetiletá olympionička Seemanová na nejkratší trati vylepšila rekordní čas 25,06, který zaplavala při triumfu na juniorském ME v Netanje v červenci 2017. V rozplavbách byla dvanáctá, v redukovaném pořadí bez třetí nizozemské zástupkyně jde dál jako jedenáctá. Druhá česká reprezentantka, předchozí rekordmanka Anna Kolářová, zaplavala 26. čas.

Těsně uniklo semifinále dvacetiletému znakaři Janu Čejkovi ve sprintu na 50 metrů. Předloňský juniorský mistr Evropy na této trati zaplaval v rozplavbách čas 25,29, kterým společně s dvěma soupeři zaostal o setinu sekundy za dvěma závodníky na patnácté příčce. Tomáš Franta obsadil 21. místo.

Ostatní čeští reprezentanti měli v úvodní den bazénových disciplín v Budapešti k postupu už dál. Barbora Janíčková zaplavala na 100 m motýlek pětadvacátý čas, trio Ondřej Gemov, olympionik Jan Micka a Jakub Štemberk skončilo na 400 m volný způsob ve čtvrté desítce, Matěj Zábojník a Filip Chrápavý byli na prsařské stovce 41. a 42.

Další zprávy