Ostrava – Sloní samička z ostravské zoo zůstane bez jména. Mládě, které se narodilo na začátku února, totiž stále nemá kvůli problémům s příjmem mateřského mléka velké šance, že se dožije dospělosti.
Do mezinárodní plemenné knihy indických slonů tak bude zapsána pod označením OST Nr. 3. "Vzhledem k velmi nejistým prognózám na dožití se dospělosti nebude ani pojmenováno žádným jiným jménem," dodává k tomu zoo.
Jak upozornil Moravskoslezský deník, sloní samička přesto nezůstává zcela anonymní. Sami ošetřovatelé tak na ni volají "malá" nebo "prďolko".
Dvouměsíční mládě mělo od narození problémy s příjmem potravy a snahy o jeho záchranu jsou velmi komplikované. Zatím vypadá zdravě a náhražku mléka přijímá pravidelně. Podle ošetřovatelů ale může být jeho smrt rychlá a nečekaná.
"I slůňata stůňou"
Zoo se v souvislosti s narozením již svého třetího slůněte také rozhodla uspořádat sbírku, jejíž výtěžek půjde na výzkum sloních nemocí.
Leibnitzův institut pro výzkum zvířat v Berlíně je podle zoo jedním z nejlepších výzkumných týmů a konkrétně s oddělením reprodukčního managementu profesora Thomase Hildebrandta spolupracuje Zoo Ostrava už několik let.
Jednou z nejnebezpečnějších nemocí, které ústav zkoumá, je i tzv. sloní herpes. Nemoc, která většinou končí smrtí, se objevuje u slonů chovaných v lidské péči i těch, kteří žijí ve volné přírodě.
"Postihuje zejména mladá zvířata do 7 let věku nebo zvířata oslabená stresem či jinou nemocí. Nejvíce jsou tímto onemocněním (a mnoha dalšími nemocemi) postiženi právě ti jedinci, kteří se z nejrůznějších důvodů nedostali k mateřskému mléku a museli být odchováváni pomocí umělé výživy," vysvětluje zoo.
Nemoc také hrozí těm mláďatům, která mléko zrovna pít přestala.
Nemoc stará 4 miliony let
Podle zoo se dosud předpokládalo, že nemoc postihuje pouze slony v lidské péči. Podle zahraničních zdrojů tak dosud virus způsobil v zoologických zahradách úhyn 80 slonů.
Dokonce byl zaznamenán případ, kdy mládě uhynulo již pouhých 10 hodin od projevení prvních příznaků.
"V posledních letech však postoupil výzkum mnohem dál i u zbytkových populací slonů indických žijících ve volné přírodě a zjistilo se, že tato nemoc existuje nejméně 4 miliony let a drtivá většina slonů v lidské péči již tento virus v neaktivní podobě v sobě nosí," vysvětluje zoo.
Pro slony ve volné přírodě by tak, vzhledem k jejich klesajícímu počtu, mohl být brzy sloní herpes velkým problémem.
Proti této nemoci, která má velmi rychlý průběh a jejíž počáteční příznaky připomínají běžná onemocnění slonů, doposud neexistuje žádná fungující vakcína.
Jedním z cílů výzkumu tak bude najít účinnou látku, která ochrání slony indické v přírodě, kde dochází k úmrtí mláďat v podstatně menší míře. "Možným vysvětlením by mohly být některé přirozené složky potravy bohatě zastoupené v jejich původní domovině," dodává k tomu zoo.
