Ostravská ODS chce zrušit sdružení, v němž je Topolánek

ČTK ČTK
9. 4. 2013 17:45
V Ostravě se podle Šmehlíka, předsedy Ostrava-Centrum, rozbíhají mocenské boje v ODS
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Ostrava - Oblastní rada ostravské ODS požaduje po výkonné radě strany zrušení místního sdružení Ostrava-Centrum. Jeho členem je i bývalý premiér a předseda občanských demokratů Mirek Topolánek.

Pokud výkonná rada návrhu vyhoví, musí se členové zrušeného sdružení registrovat do jiné místní organizace, jinak jim zanikne členství ve straně.

Oznámil to předseda oblastního sdružení a náměstek ostravského primátora Martin Štěpánek (ODS). Podle předsedy sdružení Ostrava-Centrum Františka Šmehlíka jde o mocenský boj. Výkonná rada by se mohla konat koncem měsíce.

Štěpánek uvedl, že pro zrušení hlasovalo v pondělí všech 13 přítomných členů šestnáctičlenné oblastní rady.

Nijak to podle něj nesouvisí s bývalým šéfem strany Topolánkem, který loni na kongresu ODS mluvil o tom, že strana ztratila důvěryhodnost, stává se malou a musí se vzpamatovat.

Šéf ostravské ODS: Není to o Topolánkovi

Bývalý předseda ODS má opačný názor. "Nejsou-li schopni někoho vyloučit, tak mu aspoň zruší místní sdružení. Vypovídá to o stavu a vnitřních mechanismech současné ODS," uvedl Topolánek v Právu.

"O Mirka Topolánka v žádném případě nejde. Vůbec to není téma. My máme v ODS princip, že na jeden městský obvod připadá jedno místní sdružení," podotkl Štěpánek.

Ostrava má 23 obvodů a ODS má ve městě 24 místních sdružení - právě na centrální městský obvod připadají dvě. Kromě Ostravy-Centra ještě místní sdružení Moravská Ostrava.

"Ta dvě místní sdružení spolu nekomunikovala. Zjistili jsme, že to není funkční a je to zbytečně výjimka v systému. Teď je navrženo, aby se zrušila," uvedl Štěpánek.

Zrušením sdružení členové automaticky neztrácejí členství, ale musejí se přeregistrovat do jiného sdružení kdekoliv v zemi.

V pozadí mají být i mocenské boje

Důvodů, proč rada navrhla právě zrušení sdružení Ostrava-Centrum, je podle Štěpánka několik. "Moravská Ostrava existuje od samého počátku ODS, kdežto Centrum vzniklo jako jakýsi alternativní projekt v momentě, kdy určitá skupina lidí neprosadila svůj názor v rámci Moravské Ostravy," uvedl.

Moravská Ostrava má podle něj zhruba 150 členů, Centrum asi 40.

"Navíc Centrum deklarovalo, že se nechce podílet na příštích komunálních volbách, takže v tomto případě ztrácí své opodstatnění," míní. Tvrdí, že ostravské vedení strany obě sdružení nejméně půl roku vyzývalo k nalezení dohody, což se nenastalo.

Podle Štěpánka při existenci dvou místních sdružení není jasné, kdo v obvodu prezentuje názory strany.

Šéf sdružení Centrum Šmehlík důvody pro zrušení odmítá. Zánik byl prý plánován dlouho. Podle něj jsou členové sdružení rozhořčeni.

Pokud by bylo sdružení zrušeno, čeká, že by spíše odešli z ODS, než se registrovali jinde. "Naše sdružení vzniklo před šesti lety kvůli nespokojenosti s tím, jak to ve sdružení Moravská Ostrava probíhalo," řekl.

 

Podle něj sice sdružení ztratilo dřívější silné postavení, případné zrušení ale vnímá jako bezprecedentní. "Nenapomůže to situaci v ostravské ODS," uvedl Šmehlík.

Uvedl, že sdružení navrhovalo pro komunální volby společnou kandidátku obou místních sdružení, bylo i ochotno přenechat vytvoření kandidátky silnějšímu sdružení.

Návrhy prý ale nebyly vyslyšeny. Moravská Ostrava je vlivné sdružení, míní Šmehlík. "Na současné politické mapě Ostravy hraje takovou roli, že o jeho hlasy je velký zájem," řekl.

Nepopřel, že by roli mohlo hrát i vyřizování osobních účtů z minulosti či fakt, že sdružení má kritické postoje k současné situaci v ODS.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 12 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy