Ostrava - V Moravskoslezském kraji loni klesly emise polétavého prachu. Přesto zůstává severní Morava a Slezsko nejznečištěnější oblastí v Česku.
Vyplývá to z dat, které firmy nahlásily do Integrovaného registru znečišťování (IRZ.)
Tyto údaje komentoval Vratislav Vozník, tiskový mluvčí sdružení Arnika, které už devátým rokem sestavuje žebříček největších znečišťovatelů.
Mezi největšími znečišťovateli v regionu se podle Arniky dlouhodobě drží hutní společnost ArcelorMittal Ostrava, opavská farmaceutická společnost Teva nebo bohumínský výrobce izolací Rockwool.
Všechny firmy ale své emise řady sledovaných látek snížily. Naopak Třinecké železárny podle Arniky zvýšily množství úniků rakovinotvorných látek.
"Za zmínku stojí i fakt, že Evraz Vítkovice Steel dostal od krajského úřadu odklad na odprášení svého provozu, takže bude moct Ostravany další rok a půl zasypávat prachem," uvedl Vozník.
Upozornil na to, že Evraz vypustil více látek, které poškozují reprodukční systém lidí, a ArcelorMittal Ostrava zase zvýšil produkci extrémně nebezpečných dioxinů.
Naopak pozitivní dopady ekologizace vidí vedoucího havířovské pobočky Arniky Jan Nezhyba u množství prachu, protože v roce 2012 klesla jeho produkce zhruba o 170 tun, od roku 2010 o 710 tun.
Evraz se vymlouvá na krizi
"Další pokles ale prozatím zazdili úředníci a politici na krajském úřadu, protože povolili odklad ekologizace Evrazu. Podnik, který měl v roce 2005 miliardový zisk, se teď vymlouvá na krizi a peníze na odprášení musíme financovat všichni prostřednictvím daní. Přitom peněz na snížení prachových emisí měl dost a plíce Ostravanů si od dalších desítek tun prachu mohly oddechnout už před lety," podotkl Nezhyba.
Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD) ke kritice Arniky řekl, že rozhodnutí krajského úřadu bylo motivováno především zachováním pracovních míst, které region potřebuje. "Je tady krize a v současné době při složitých odbytových možnostech nejenom v ocelářství, ale celkově v průmyslu, je mou prioritou zachování každého pracovního místa a tvorba nového," uvedl.
Podle něj kraj svým rozhodnutím situaci ve vztahu k životnímu prostředí nezhoršil, ale pouze zakonzervoval. Pokud by kraj trval na ekologizaci provozu, hrozí, že firma z regionu odejde. "Na evropských trzích je nadbytek 20 milionů tun oceli. Vlastníci se v podstatě rozhodují, kde to zavřou. To, že měli v minulosti zisk, je sice pěkné, ale nyní přemýšlejí, který závod zavřou. Není to jenom Evraz, jsou to všichni oceláři," konstatoval Novák.
Data do Integrovaného registru znečišťování jako veřejně přístupné databáze hlásí jednotlivé provozy. "Jde o podstatný nástroj pro lidi, úředníky i politiky, jak monitorovat stav životního prostředí. Průmysl se dlouhodobě snaží prosadit změny zákona a omezit tak své povinnosti k ohlašování nebezpečných látek i takzvané prahové množství, které už musejí hlásit, tím by ale lidem upřeli právo na informace," míní vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík z Arniky.
Arnika kritizuje, že v IRZ chybí konkrétní údaje o tom, kolik jednotlivé provozy vypouští benzo-a-pyrenu, což je rakovinotvorná látka.
"Doufáme, že tváří v tvář vážnosti situace v Moravskoslezském kraji přistoupí nová vláda a parlament na to, aby byla látka doplněna na seznam chemických látek ohlašovaných do IRZ. Povinnost tuto látku ohlašovat mají například ve Francii, v USA anebo v Kanadě," připomněl Nezhyba.
