Chrastavští zastupitelé: Svůj les Polsku nedáme, je český už od 11. století

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 12. 2015 19:07
Chrastava u Liberce je proti tomu, aby část jejího katastru připadla Polsku v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Konkrétně by šlo o les o rozloze 52 hektarů. Návrh ministerstva vnitra v pondělí kategoricky odmítli všichni chrastavští zastupitelé.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Viktor Vondra

Chrastava (Liberecko) - Zastupitelé Chrastavy u Liberce jednomyslně odmítli vydat Polsku 52 hektarů lesa jako vyrovnání více než půl století starého územního dluhu. Starosta města se kvůli tomu chce obrátit i na čtyři nejvyšší ústavní činitele, tedy na prezidenta, předsedy obou parlamentních komor a premiéra.

Polsko si nárokuje celkem 368 hektarů České republiky. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím, ale musí hledat nové. Jeden z vyhlédnutých pozemků je právě les u Chrastavy.

"Jak dokazují mapy, celý katastr dnešní Chrastavy včetně napadeného lesa v Horním Vítkově je součástí českých zemí minimálně od 11. století," uvedl starosta Chrastavy Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj).

Obyvatelé osady Vítkov patřící pod Chrastavu návrh ministerstva vnitra vnímají negativně. "Nikdo s tím nesouhlasí," uvedl předseda osadního výboru Miroslav Balcar. Podle něj jsou tam prameniště potoků a les je důležitý i pro myslivce. "Je to jedno z nejlukrativnějších míst v naší honitbě," uvedl.

Podle starosty je v lokalitě také ložisko nerostného bohatství, v minulosti se tam těžila cínová ruda. Lesem navíc procházejí účelové komunikace. "Vznikla by i nelogická výseč do území republiky," dodal Canov. Pokud město se svojí argumentací u ministerstva vnitra neuspěje, chce se bránit soudně.

Spor se táhne už přes čtvrt století

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice.

Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let.

Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na vyjádření obcí, kterých se plochy týkají. Chrastava ho má poslat do 18. prosince, podle starosty ho zašle ještě dnes. Případné předání pozemků musí schválit vláda. V Libereckém kraji by se to mělo dotknout také katastrálního území Bulovky, Horní Řasnice a Heřmanic.

Podle mínění Canova ale ministerstvo vnitra nehájí české zájmy. V mezinárodních smlouvách z roku 1958 a poté i v roce 1992 je podle něj uvedeno, že podoba hranice je konečná a že česká a polská strana nemají vůči sobě žádné územní nároky.

Odmítá tvrzení ministerstva, že se musí vycházet z následné dohody o územním vyrovnání, kterou podepsali v roce 1992 tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski. Podle Canova je ujednání neplatné, neboť nebylo dáno do sbírky zákonů. Navíc by podle něj hranici mohl změnit jen ústavní zákon. "Obrátím se proto na čtyři nejvyšší ústavní činitele v zemi. Měli by to vědět a zasáhnout," dodal.

 

Právě se děje

Další zprávy