Když chce k lékaři, má problém. O tlumočníka se dělí 140 neslyšících, pomoci má první škola

Julie Kochová Julie Kochová
11. 9. 2016 20:17
Neslyšící v Česku trápí akutní nedostatek tlumočníků ze znakového jazyka. O jediného tlumočníka se musí dělit odhadem 140 lidí. Služba, kterou neslyšícím přiznává zákon, je tak v praxi jen velmi obtížně dostupná. Naději na zvýšení počtu tlumočníků dává vyšší odborná škola tlumočnictví, která se v říjnu otevírá v Hradci Králové.
Petr Vysuček, který bude na vyšší odborné škole vyučovat tlumočnictví.
Petr Vysuček, který bude na vyšší odborné škole vyučovat tlumočnictví. | Foto: ČTK

Hradec Králové – Když si Václav N. z Ostravska potřebuje zajít k lékaři nebo na úřad, má problém. Stát mu sice přiznává nárok na tlumočníka, už ale neřeší, kde ho sehnat. V celém Česku je přitom tlumočníků akutní nedostatek. O jediného se pan Václav podle odhadů dělí s dalšími 140 neslyšícími.

Alespoň částečně teď pomůže nově otevíraná vyšší odborná škola tlumočnictví v Hradci Králové, kam už od října nastoupí prvních 28 studentů. "Většina z nich už tlumočí a potřebují se zlepšit nebo si doplnit kvalifikaci, přihlásili se ale i úplní začátečníci," říká Iva Rindová, která vyšší odbornou školu řídí. Rindová je současně ředitelkou přilehlé mateřské, základní a střední školy pro neslyšící, díky nimž budou studenti s neslyšícími v každodenním kontaktu.

Právě provázanost s praxí bude na tlumočnické škole unikátní. "Je to i jeden z důvodů, proč otevíráme vyšší odbornou školu, a ne obor na některé z univerzit. Neumožnilo by nám to věnovat každý týden praktické výuce českého znakového jazyka 14 hodin," vysvětluje Rindová s tím, že by se museli daleko více zaměřit také na teorii, kterou přitom nepovažují za klíčovou.

První tlumočníci by měli ze školy vyjít za tři roky. Škola se specializuje především na tlumočení ve vzdělávání, absolventi se ale uplatní i v komunitním tlumočení – tedy na úřadech, u soudů nebo třeba v bance. To vše je zatím pro řadu neslyšících nedostupné.

„Během studia si naši tlumočníci vyzkouší i tlumočení pro hluchoslepé, tlumočení v týmu s druhým slyšícím tlumočníkem nebo s neslyšícím tlumočníkem a další specializovaná témata,“ doplňuje Rindovou vedoucí školy a předseda Asociace neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) Petr Vysuček, který je sám neslyšící.

Jeden tlumočník pro 140 neslyšících

Český znakový jazyk má s češtinou společného asi tolik, co angličtina s japonštinou. Jde o dva úplně odlišné jazyky. To ale museli Rindová s Vysučkem dlouze vysvětlovat. "Během akreditačního procesu jsme se museli vyrovnávat s názorem, že naučit se znakový jazyk by nemělo trvat více než několik měsíců. Dovedete si ale představit, že se za pár měsíců naučíte třeba dobře anglicky?" ptá se Vysuček.

Český znakový jazyk považuje za svůj mateřský jazyk zhruba 10 tisíc Čechů. "Žádná přesná statistika k tomu neexistuje. Číslo odhadujeme podle toho, že zhruba jedno dítě z tisíce narozených je zcela neslyšící," říká Vysuček. Ne všichni z nich sice znakují, číslo ale z druhé strany vyrovnává početná skupina těžce a středně nedoslýchavých, která český znakový jazyk rovněž používá.

K dispozici dnes není ani přesný počet aktivních tlumočníků, Vysuček ho ale odhaduje na pouhých sedm desítek. Za zatím nedostižný vzor dává USA, kde jeden tlumočník připadá na pět neslyšících.

Ani ministerstvo práce a sociálních věcí zatím nemá jasné plány, jak nedostatek tlumočníků vyřešit. Situaci by mohla ale posunout chystaná novela zákona o sociálních službách, s níž se počítá od září 2017. Tlumočnictví, které zná zákon právě jako sociální službu, totiž dnes chybí jasná pravidla. Zákon zatím nijak nedefinuje, v jakých situacích mají neslyšící na tlumočení nárok nebo třeba to, kdo službu platí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Šéfkou Klicperova divadla zůstává na dalších šest let Mikulková

Klicperovo divadlo v Hradci Králové nadále povede dosavadní ředitelka Eva Mikulková. V konkurzu porazila bývalého šéfa pražského Národního divadla Daniela Dvořáka a divadelníka Josefa Jana Kopeckého. Rozhodnutí výběrové komise v úterý schválila správní rada, která Mikulkovou potvrdila ve funkci na dalších šest let.

"Pandemie ze všeho nejvíce nepřeje kultuře a pro divadla a další kulturní instituce je to mimořádně těžká doba, proto je dobře, že tým kolem paní ředitelky bude moci pokračovat," říká náměstkyně hejtmana pro kulturu Martina Berdychová z hnutí Východočeši.

Divadlo mělo před pandemií rozpočet okolo 70 milionů korun, vloni 65 milionů. Financují jej z největší části město Hradec Králové a dále Královéhradecký kraj s ministerstvem kultury. Mikulková jej vede od roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Brankář Čiliak se po dvou letech vrací do Komety Brno

Slovenský hokejový brankář Marek Čiliak bude znovu po dvou letech chytat za Kometu Brno. Klub na svém webu oznámil, že jednatřicetiletý gólman začne ve středu s týmem trénovat. Čiliak naposledy působil v Popradu ve slovenské lize, v české nejvyšší soutěži má za sebou vedle Brna také angažmá ve Zlíně a Motoru České Budějovice.

V Brně ale působil dohromady deset let, chytal tam už v mládežnických kategoriích od roku 2005 a s Kometou vybojoval kompletní medailovou sbírku v extralize včetně titulů v letech 2017 a 2018. Spolu s play off za Kometu odchytal 276 z celkových 318 zápasů v nejvyšší soutěži.

"Pocity jsou neskutečné. Je to pro mě návrat domů. Když jsem míjel ceduli s názvem Brno, trochu jsem se v dobrém slova smyslu roztřepal," uvedl na webu Komety účastník dvou mistrovství světa. "Udělám všechno pro to, abych splatil důvěru, kterou jsem teď dostal," dodal brankář, který během kariéry také chytal za Znojmo v EBEL, Slovan Bratislava v KHL či za Nitru v nejvyšší slovenské soutěži.

Zdroj: ČTK
Další zprávy