Soud: Doživotí pro trojnásobného vraha důchodců platí

ČTK ČTK
15. 1. 2013 18:04
Muž se k vraždám přiznal, tvrdil ale, že nechtěl zabíjet a jen potřeboval peníze

Praha - Vrchní soud v Praze v úterý potvrdil doživotní trest vězení Michalovi Semanskému, který zavraždil tři seniory v jejich domovech na Rychnovsku a Šumpersku.

Muž se k usmrcení důchodců přiznal, k činům ho prý dovedly finanční problémy. Odvolání proti prvoinstančnímu rozsudku založil jeho právník na tom, že v posledním případě nechtěl jeho klient vraždit, ale "jen" loupit.

Soud však touto argumentací ke zmírnění trestu nepřesvědčil. Rozhodnutí je pravomocné, lze jej zvrátit pouze dovoláním k Nejvyššímu soudu.

Předsedkyně odvolacího senátu Jaroslava Maternová upozornila, že staří nemohoucí lidé jsou v poslední době velmi častým terčem útoků pachatelů trestné činnosti.

"Je třeba ukázat velmi přísným postihem, že toto chování nebude stát žádným způsobem tolerovat," zdůvodnila zamítnutí Semanského odvolání.

Jeho činy označila jako "brutální likvidaci tří osob", při níž Semanský nerespektoval právo jiných na život a projevil naprostou bezcitnost. Své oběti napadal v jejich domácím prostředí, kde útok neočekávaly a byly zcela zaskočeny.

Vlastní i nevlastní strýc

Muž dlužil zhruba 350.000 korun bance, své matce a strýci, který o něj v dětství pečoval. Právě on se stal Semanského první obětí.

Když mu dvaasedmdesátiletý strýc v září 2009 odmítl půjčit další peníze, Semanský ho v jeho domku srazil pěstí na zem a deset minut ho rdousil.

Sebral strýcovy celoživotní úspory - 90.000 korun - a u mrtvoly pak založil požár, aby zahladil stopy po vraždě.

Další obětí se stal v únoru 2011 Semanského nevlastní sedmašedesátiletý strýc, kterému Semanský kradl věci. Když mu strýc pohrozil, že to půjde oznámit na policii, Semanský ho v jeho příbytku zezadu napadl a uškrtil ho provazem.

Mrtvolu nejprve zastlal do postele, druhý den ji pak ukryl na zahradě ve studni. Později uvedl, že vraždil, protože se bál udání a toho, že po svém zadržení nebude moci vídat dceru.

Třetí obětí byla sousedka

V prosinci 2011 si Semanský vyhlédl bývalou sousedku z Týniště nad Orlicí, u které si jeho někdejší družka v minulosti půjčovala peníze. Věděl, že čtyřiasedmdesátiletá vdova, která se opakovaně léčila s rakovinou, žije sama v domku u lesa.

V kukle a s nožem v ruce ji vzbudil a chtěl po ní peníze. Když mu dala několik tisíc korun, odešel.

Za necelý měsíc se ovšem vrátil a požadoval další hotovost. Vdovu potom zamkl do skříně plné šatstva, kde se zadusila. Podle znalců musela žena před svou smrtí prožívat desítky minut těžké psychické trauma, masivní stres z bezvýchodnosti situace a mučivé útrapy.

"Neměl jsem v úmyslu ji zabít, je mi to strašně moc líto," řekl  Semanský odvolacímu senátu. Věřil prý, že stařenku ve skříni někdo uslyší a pomůže jí ven.

Soudkyně Maternová ale poukázala na nelogičnost tohoto tvrzení, protože obžalovaný zároveň uváděl, že přepadenou ženu do skříně zavřel, aby ji nikdo neslyšel volat o pomoc.

Semanský měl v minulosti jediný konflikt se zákonem - před více než deseti lety byl odsouzen k podmíněnému trestu za podvod.

Znalci ho popsali jako jednodušší osobnost, která má sníženou schopnost prožívat vinu a emoce a která svůj vlastní zájem staví nad všechno ostatní.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy