Hostinné - Hostinné na Trutnovsku začalo 26. dubna psát novou historii františkánského kláštera.
Rekonstrukce areálu původně dostavěného v roce 1684 a postupně užívaného jako klášter, ale i jako sklad obuvi či celulózy, se stala jednou z nejnáročnějších investičních akcií v historii tohoto podkrkonošského města.
Za celkem 50 miliónů korun se od roku 2010 ruina postupně měnila na kulturní a společenské centrum. Projekt byl z valné části financován z regionálního fondu rozvoje Evropské unie a koncem dubna otevřen pro veřejnost.
Jediná dochovaná památka Wolfganga Dienzenhofera na území Čech
Areál ještě před dvěma lety hyzdil střed města. Klášter je přitom jedinou dochovanou památkou stavitele Wolfganga Dienzenhofera na území Čech. Stavba je navíc zajímavým příkladem raného barokního konventu, který se zachoval až do současnosti v téměř původní podobě.
Doba největšího rozkvětu kláštera spadá do poloviny 18. století. V té době měl vlastní knihovnu, 23 cel, dva pokoje pro hosty, nemocnici, lékárnu, čtyři skladiště, refektář (společná jídelna mnichů), provincialát (sídlo představeného řeholní provincie), sekretariát a další zařízení nutná pro jeho chod.
"Klášter obývalo celkem 27 řádových bratří. Františkáni v objektu provozovali lékárnu a klášterní nemocnici pro chudé," dodává Martin Němec.
Klášter přepadla StB, stal se z něj sklad
Zcela jiná kapitola se tu začala psát v polovině 20. století. Po druhé světové válce se klášter nacházel v neutěšeném stavu. V roce 1946 část přízemí zabrala československá armáda.
"Na havarijní stav upozorňoval i Státní památkový ústav. Klášter i kostel byly ohroženy trhlinami ve zdivu a dalšími poruchami. Nutná byla i oprava břidlicové střechy. V noci ze 13. na 14. dubna roku 1950 byl františkánský klášter v Hostinném přepaden příslušníky Státní bezpečnosti, vyklizen a nakonec komunistickou vládou zrušen. Poté klášterní kostel sloužil jako sklad celulózy a sklad obuvi," líčí černou kapitolu Hostinného a vzácné památky Martin Němec.
Na klášter byl dokonce koncem 60. let vydán i demoliční výměr. Zachránil ho jen nedostatek peněz na celkové odstranění objektu.
2010: Ruina. 2012: Kulturní a společenské centrum Podkrkonoší
Až do roku 2010 to byla opuštěná ruina. Od tohoto roku začala na popud vlastníka, tedy města Hostinné, probíhat rekonstrukce. Ta se připravovala více jak deset let, hotova byla za dva roky.
V areálu je obdélníková budova s vnitřní zahradou, původní konvent, kde žili a pracovali mniši, zahradní domek a velká plocha, kde vyrůstá stejně jako v minulosti bylinná zahrada a ovocný sad.
Společně s opraveným kostelem, který je součástí areálu, a přilehlým parkem tak vznikla klidová zóna přímo ve středu města. Objekt se postupně stává kulturním centrem podkrkonošského regionu.
Turisti dosud jen projížděli
"V areálu kláštera začala ještě před slavnostním otevřením fungovat moderní městská knihovna, je zde zázemí pro různé spolky, čítárna, koncertní sál, městská muzejní expozice a zajímavá je i expozice historických včelích úlů dlabaných ze dřeva," uvedl starosta města Karel Klíma.
Mimochodem, ony úly jsou jediné exponáty, které se zachovaly ze sídla františkánů.
Rozsáhlý areál se nachází v městské památkové zóně a je prohlášen národní kulturní památkou.
Vedení města si od jeho celkové rekonstrukce hodně slibuje. Třeba že turisté by Hostinným nemuseli již jen projíždět. Starosta Karel Klíma doufá, že cyklisti z oblíbené Labské cyklostezky č. 24 by si mohli dát zastávku právě v novém parku, nové zahradě či v odpočinkové pergole.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Dovolená a cestování v českých horách - Krkonoše i jiné oblasti.
