Kodaň, Oslo, Reykjavík, Porto, Tenerife, Hamburk… Města, která si v posledních letech postavila moderní koncertní sály, jež se okamžitě staly architektonickými ikonami. Praha by se mohla v blízké budoucnosti zařadit mezi ně. Reálné představy o nové budově už má. Má mít tři sály, přičemž do toho největšího se vejde 1800 diváků. Menší prostory budou mít kapacitu 700 a 500 míst. Součástí bude i knihovna. Budova nebude sloužit jen pro koncerty klasické hudby, počítá se i s workshopy a různými výukovými programy.
"Dům bude novým kulturním centrem Prahy i celé země. A podobně jako Národní divadlo vytvořilo obraz 19. století, tato stavba se stane symbolem a obrazem Prahy 21. století," míní náměstek pražského primátora pro územní rozvoj, architekt Petr Hlaváček (za TOP 09).
Jedenáctičlenná porota složená z šesti nezávislých odborníků, zejména architektů a urbanistů, a pěti zástupců hlavního města vybírala z 19 návrhů, které zaslali architekti z celého světa. Přihlásily se ateliéry z Dánska, Portugalska, Francie či Japonska. A byla mezi nimi i zvučná jména jako Norman Foster či Jean Nouvel. O vítězi rozhodla porota na konci dubna po třech dnech diskusí.
"Brali jsme to velice vážně, bylo to těžké rozhodování, ale nakonec jsme se jednoznačně shodli," naznačil předseda poroty, architekt Michal Sedláček. Jako porotce se architektonických soutěží účastní pravidelně, ještě ale nezažil, že by výběr vítězného návrhu trval déle než dva dny.
Vítězný návrh od dánského studia Bjarke Ingels Group byl osobním favoritem pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). "Ta budova má něco, co Praze chybí. Přinese nový prvek, který jsme tady očekávali," řekl k návrhu Hřib.
Zážitek nebude jen o poslechu hudby
Podle odborníků Praha nový koncertní sál potřebuje, domovská scéna České filharmonie Rudolfinum (postavené v roce 1881), případně Obecní dům (1912), kde se rovněž konají koncerty vážné hudby, neodpovídají současným požadavkům počtem sedadel v hledišti ani místem na jevišti. Oba sály jsou určeny pro zhruba 1200 diváků, evropským trendem je ale stavět sály větší.
V nové koncertní síni by mělo být pódium větší a zároveň posunuté více do středu. Diváci budou sedět kolem orchestru ze všech stran. Někteří tak uvidí muzikanty zezadu a dirigenta zepředu. "Součástí zážitku nebude už jen poslech hudby, ale také vizuální stránka," potvrzuje Sedláček.
Lepší a větší bude rovněž zázemí, kde se účinkující připravují na vystoupení. "Rudolfinum i Obecní dům mají sice dobrou akustiku, ale třeba šatny tam nejsou vůbec dostatečné. Když přijede velký orchestr, velký sbor, sólisté a dirigent, nevejdou se tam," popisuje ambasadorka projektu Vltavská filharmonie a operní pěvkyně Dagmar Pecková.
Podle architekta Hlaváčka by stavba mohla začít v roce 2027 a skončit o pět let později. Město už dříve vyčíslilo náklady na 6,1 miliardy korun, cena pravděpodobně ale ještě poroste. "Máme objednanou novou expertízu. Je potřeba do ceny promítnout dopady pandemie nemoci covid-19, válku na Ukrajině, inflaci a cenu stavebních materiálů," vysvětluje Hlaváček. Pražští radní navíc počítají, že na takzvanou Vltavskou filharmonii přispěje i stát. Před rokem to primátorovi Hřibovi slíbil tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Filharmonie nastartuje rozvoj celého okolí
Nová budova filharmonie by navíc měla nastartovat rozvoj neutěšeného okolí stanice Vltavská. Budova vznikne v zanedbané lokalitě Bubny-Zátory a kromě koncertního sálu tam vyroste moderní čtvrť s byty a kancelářemi. "Hala se stane injekcí pro další zástavu. Příklady ze zahraničí ukazují, že to tak funguje, že taková stavba celé území rozvine," upozorňuje architekt Michal Sedláček, který zastává post hlavního architekta Brna.
V minulosti se podílel v Los Angeles na koncertní hale Walta Disneyho, moderní stavbě připomínající rozevírající se květ. Konají se v ní velkolepé koncerty a i okolí se od doby vzniku budovy výrazně proměnilo. "Bylo to území nikoho, dnes jsou tam byty, škola, změnilo se to k nepoznání," doplňuje Sedláček.
Praha by tak za deset let mohla následovat města jako zmiňovaný Hamburk, Oslo a také Sydney nebo právě Los Angeles, jejichž koncertní sály se staly architektonickými a kulturními dominantami, které díky své majestátnosti vyhledávají hudební hvězdy, posluchači vážné hudby a turisté z celého světa.
"Praha má na to, aby se stala světovým hudebním centrem, ale musí tu vzniknout budova s více sály, výbornou akustikou a dostatečným zázemím," dodává Pecková.
Vítězný architektonický ateliér Bjarke Ingels Group má pobočky v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu. Stojí například za návrhem moderní spalovny odpadů v Kodani Amager Bakke, která funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka, LEGO House v dánském městě Billund, který připomíná kostičky známé stavebnice nebo budovy Méca ve francouzském Bordeaux.
