Soud začal řešit, koho je KV Aréna. Ve hře je miliarda

ČTK ČTK
19. 9. 2012 14:09
V Karlových Varech začal spor mezi městem a stavebními firmami Syner, Bau-Stav a Metrostav
KV Arena v Karlových Varech.
KV Arena v Karlových Varech. | Foto: Oficiální web KV Areny

Karlovy Vary - U Okresního soudu v Karlových Varech začal ve středu spor mezi městem a stavebními firmami Syner, Bau-Stav a Metrostav o to, kdo bude vlastníkem multifunkční haly KV Aréna.

Magistrát chce, aby byly za majitele haly, která přišla město na zhruba 1,05 miliardy korun, označeny firmy.

Právník Robert Pelikán, který Karlovy Vary zastupuje, řekl, že smlouva na výstavbu KV Arény byla uzavřena na základě protiprávního výběrového řízení, a proto je neplatná.

Stavební firmy získaly zakázku v nechvalně proslulém losování, za které už město potrestal antimonopolní úřad pokutou půl milionu korun. Radnice se bránila proti sankci i soudně, ale Nejvyšší správní soud žalobu zamítl.

Z toho podle Pelikána vyplývá, že smlouva na výstavbu není platná. Město má dostat zpět 1,05 miliardy a firmy halu. Zda pak bude město ochotno halu za dohodnutých podmínek a nižší cenu, než byla fakturována, od firem posléze opět odkoupit, to už je další věc, uvedl Pelikán.

Nemravná žaloba

Žalované firmy vyslaly k soudu tři právníky, hovořil za ně však především karlovarský advokát Petr Šindelář. Žalobu města označil za nemravnou, podle jeho mínění je jasné, že KV Aréna patří městu a to ji bude vlastnit i nadále.

Argumentoval mimo jiné tím, že plnou moc pro Pelikána k zastupování radnice nepodepsal primátor a že žalobu neschvalovalo zastupitelstvo.

"Stejný orgán přitom rozhodoval o tom, že se KV Aréna bude stavět. Je i v zájmu občanů, aby hala zůstala městu," uvedl Šindelář.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Podotkl, že žalované firmy zvažovaly, zda se soudu zúčastní. "Kdybychom se nedostavili, soud by vydal kontumační rozsudek a během pár vteřin by aréna zmizela z majetku města a změnila vlastníka. Ale nakonec postupujeme tak, aby hala zůstala Karlovým Varům," dodal Šindelář.

Současné vedení města je podle Šindelářova mínění pod jistým politickým tlakem a musí soud dotáhnout až do konce. "Přitom se město chová jako nesporný vlastník KV Arény. Potvrzuje nám to řada důkazů," řekl Šindelář.

Advokát je lídrem ODS

Bývalý náměstek primátora Jiří Kotek (Alternativa), který patřil k hlavním iniciátorům podání žaloby o určení vlastnického práva ke KV Aréně, uvedl, že soud mohl vynést rozsudek už ve středu.

Argumenty předložené městem jsou natolik jasné, že firmy nemohou vyhrát, domnívá se Kotek.

Za nesmyslný označil pokus žalovaných zpochybnit legitimitu advokáta města. Podivil se nad tím, že společnosti spojené s takzvanou losovačkou zastupuje advokát Šindelář, který je lídrem ODS v nadcházejících krajských volbách.

Žalované stavební firmy městu hrozí tím, že v případě, kdy dá soud za pravdu Karlovým Varům a určí jako vlastníka firmy, nebudou dodávat energii do právě dokončeného bazénu, protože KV Arénu nebudou provozovat.

Bazén je napojený na energocentrum KV Arény. Hala podle jejich názoru může zůstat až do vyřešení soudních sporů i roky zavřená. Že tato možnost není zcela vyloučená, potvrdil jednatel KV Arény Roman Maleček.

Další jednání soudkyně odročila na 22. října a není vyloučeno, že už spor rozhodne.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy