Chebsko zasáhlo v noci zemětřesení. Knihy padaly z police, praskaly stropy, popsali lidé

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 5. 2018 11:52
Lidé na Chebsku a okolí v noci z pondělí na úterý opět zažili zemětřesení. Nejsilnější otřesy přišly před půlnocí a přesáhly magnitudo čtyři, vyplývá z údajů automatických měřicích stanic.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Cheb - Lidé na Chebsku a okolí v noci na úterý opět zažili zemětřesení. Nejsilnější otřesy přišly před půlnocí a přesáhly magnitudo čtyři, vyplývá z údajů automatických měřicích stanic. Zemětřesný roj trvá na Chebsku dva týdny, zemětřesení z noci na úterý bylo asi letošní nejsilnější. Záchvěvy mohli cítit lidé na polovině území Česka a zažívali je také v sousedním Bavorsku.

Zřejmě nejsilnější otřes pocítili lidé po pondělních 23:00, epicentrum bylo nedaleko Lubů. Podle automatické lokalizace Evropsko-středozemního seismologického centra (EMSC) dosáhl otřes magnituda 4,1. Automatická lokalizace České regionální seismické sítě uvádí hodnotu vyšší, a to 4,4.

"Epicentrum je asi čtyři kilometry od našeho domu. Tentokrát jsem šel raději zkontrolovat, jestli ve zdech nepřibyla nějaká prasklina. Cítili jsme opravdu silné otřesy," řekl Slavomír Kubeš ze Studence na hranici Chebska a Sokolovska.

Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd řekla, že po přepočtení seismologové definovali sílu nejsilnějšího otřesu na 3,8 stupně. "Cítit bylo více, protože epicentrum bylo v nižší hloubce, asi 6,7 kilometru. Ten poslední silnější otřes, který měl sílu 3,4 stupně, byl v hloubce devíti kilometrů," uvedla Doubravová.

Dodala, že v posledních dnech sice otřesy zeslábly a lidé je necítili, ale zemětřesný roj zcela neustal. Seismologové zatím nemají hlášeny škody, lidem cinkaly skleničky nebo padaly knihy nebo obrázky ze zdí.

Na webu EMSC jsou i popisy z okolí epicentra. "Několik otřesů v Lubech. Knihy padaly z police," popsal svědek z Lubů. "Dunění, rychlá silná rána, dunění. Strop mám z dřevěných desek, bylo slyšet silné zapraskání i ze stropu," líčil další z Křižovatky. "Opět výborné cestování s postelí," sdělil svědek z Habartova osm kilometrů od epicentra.

Podle mluvčího krajských hasičů Martina Kasala přijali hasiči na tísňové lince žádosti o informace i radu, jak se chovat. Vyjíždět nemuseli.

Seismolog Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Josef Horálek v ČT uvedl, že otřesy mohli cítit lidé na polovině území Česka, třeba v Plzeňském či Ústeckém kraji, šlo ale i o sever Prahy, třeba Kobylisy. Dodal, že zemětřesný roj je v oblasti výhodou, protože se seismická energie uvolňuje postupně několik dní. "Kdyby se energie uvolnila jednorázově, tak to bude kolem magnituda 4,5 a to už by mělo úplně jiné následky," podotkl.

"Seismické vlny se podobně jako zvukové šíří všemi směry a účinky pak závisejí na síle zemětřesení v ohnisku a vzdálenosti," vysvětlil Tomáš Fischer z Ústavu hydrogeologie PF UK. V hlavním městě se ale projevily nanejvýš cinkáním skleniček. Agentura DPA napsala, že lidé cítili záchvěvy i v Bavorsku, vedoucí seismologického oddělení Geofyzikální observatoře v Fürstenfeldbrucku Jochim Wasserman uvedl, že obdrželi asi 150 hlášení obyvatel o pociťovaných otřesech.

Zemětřesný roj se na Chebsko vrátil 10. května, od té doby se objevují silnější či slabší otřesy. Příčinou zemětřesné činnosti v západních Čechách je patrně zeslabení zemské kůry pod touto oblastí. Takzvané zemětřesné roje, kdy nastávají až tisíce slabších otřesů během dní až měsíců, jsou typické.

Podle Fischera jsou v minulosti registrovány otřesy o podobné síle i na Náchodsku a Ostravsku. "Četnost ale převládá na Chebsku," dodal. Tam byly nejsilnější záchvěvy na přelomu let 1985 a 1986, kdy dosáhly síly až 4,6 stupně a to už vznikaly trhliny ve zdech nebo se hroutily komíny.

 

Právě se děje

Další zprávy