Vědec nechal dovézt borovice ze Sibiře a postavil unikát. Moravský kras zdobí nová roubená kaple

Jan Gazdík Jan Gazdík
24. 7. 2018 20:00
Za stavbou kaple v Krasové na Blanensku stojí genetik Eduard Kejnovský z Biofyzikálního ústavu Akademie věd. Pavel Konzbul, pomocný biskup brněnský, ji nyní po třech měsících hoblování, řezání, skládání a lícování kmenů sibiřských borovic zasvětil svatému Klimentu Ochridskému, žáku Cyrila a Metoděje.
Tesařské tradice musí být respektovány: připevnění májky na vrchol stavby. "Májka schne a majitel ji musí zalévat kořalkou," vysvětluje mistr tesař Pavel Krahulík. | Video: Jan Gazdík

Krasová (Blanensko) - Nad nápadem genetika Eduarda Kejnovského z Biofyzikálního ústavu Akademie věd si jeho někteří kolegové a vědecké kapacity zprvu ťukali na čelo.

Známý genetik a popularizátor vědy se doslova utrhl z řetězu. Kontaktoval na Sibiři dřevorubeckou firmu, objednal si kmeny tamních borovic a pustil se v květnu do stavby kaple na Blanensku. V polovině července - při jejím vysvěcení - se Kejnovskému jeho kolegové omluvili za to, že pochybovali.

Nápad postavit kapli z kmenů borovic dovezených z Ruska ze začátku považoval za zvláštní i Pavel Konzbul, pomocný biskup brněnský, který stavbu nakonec vysvětil.

"Eduard Kejnovský si mě svým nadšením a zaujatostí přece jen získal. Stejně jako ty, kteří mu se stavbou kaple nezištně pomáhali. Jméno Kliment (kaple je zasvěcena sv. Klimentu Ochridskému, pozn. red.) má mimochodem latinský původ a znamená laskavý. Snad tedy bude toto místo vynikat laskavostí a vzájemnou pomocí, které překonají naše obavy, předsudky a strachy," doufá Konzbul.

Kapli za tři měsíce postavila dvacítka dobrovolníků z celé republiky. Přes tři stovky lidí se pak do Krasové na Blanensku v polovině července sjely na její vysvěcení. "Tahle roubená kaple je výjimečná i tím, že je sice soukromá, avšak Iva a Eduard Kejnovští ji dávají k dispozici lidem," dodává biskup Konzbul. Podobné příklady vztahu k druhým a Bohu považuje za velmi vzácné.

Úskalí roubeného oltářního oblouku

Mistr tesař Pavel Krahulík má sice už za sebou mnoho roubených staveb a domů, avšak kaple v Krasové je jeho první. Zabrat mu prý nejvíc dalo proříznutí oltářního oblouku tak, aby se nenarušilo svázání stavby. "Dalo to dost přemýšlení. Každý vnitřní oblouk může být totiž pro roubenou stavbu pohromou. Ale povedlo se," říká tesař.

Pro něho samotného bylo skládání kaple nevšedním počinem, nejvíce si přesto cení setkání s dobrovolníky. "Byli to lidé různých profesí, povah a názorů. Především tohle mě po ty tři měsíce stavby obohacovalo. Beru to jako obrovskou odměnu za roky tesařiny na roubených chalupách," vysvětluje Krahulík.

Že je nápad postavit nedaleko propasti Macocha roubenou kapli tak trochu bláznivý, uznává koneckonců i Eduard Kejnovský. "Podobné bláznivé nápady či myšlenky nás posouvají často dopředu. V Krasové žádná kaplička ani kostelík nebyly, třebaže tu obec stojí už tři stovky let. Takže teď kapli konečně má. Vždycky mě kromě toho fascinovala práce slovenských dřevařů, kteří v Tatrách měnili stromy v trámy a trámy v lidská obydlí," popisuje vědec.

A proč musela být kaple v Krasové ze sibiřské borovice? V drsných klimatických podmínkách Sibiře roste nezvykle pomalu, takže je její dřevo mimořádně odolné.

Stavbou ve stylu severské kaple si genetik Kejnovský splnil dávný velký sen. Střechu navíc tvoří několik druhů sukulentů, stejně jako u podobných staveb v Norsku. 

Kaplička byla logický krok

Vědec Eduard Kejnovský je sám věřící. Podobně jako jeho přední kolegové. I přestože je podle mnohých věda opakem víry.

"Mluvíme o dvou odlišných světech. Jeden, tedy ten vědecký, odpovídá na otázku, jak příroda a svět fungují. Zatímco ten druhý, tedy Bůh, nám říká proč, jaký je smysl toho, co děláme a co nás obklopuje," vysvětluje Kejnovský s tím, že otázky, jak to funguje a proč, si přece klade každý člověk.

"Celý život jsem genetikem, avšak kaplička byla logickým krokem v hledání odpovědi na ono proč. A nejsem v tom mezi vědci ani zdaleka sám, jakkoliv se to může některým lidem zdát ujeté," usmívá se.

Eduard Kejnovský již nyní plánuje v nové kapli několikrát ročně mši - ať už hodovou, či "jen" tu krasovskou. A vždy když bude doma, je kaple otevřena pro každého, "aby se lidé mohli zastavit, zamyslet".

"Tahle roubená stavba zkrášluje obec a už v první den své existence při vysvěcení spojovala tři stovky lidí a znovu pak své stavitele," dodává vědec.

Příklad lidské soudržnosti

Starosta Krasové Václav Vágner to vidí z praktičtější stránky: "Všechno jsme si v obci vybudovali svépomocí - vodovod, plynovod, kanalizaci nebo čističku odpadních vod," líčí a doplňuje, že podobně vznikala i kaple svatého Klimenta.

"Jde o krásný příklad lidské soudržnosti a pomoci, když ji lidé či obec potřebují. Nejenom konzumem jsme ostatně živi. Takže ani bez nezištné pomoci lidí by pan Kejnovský svou kapli nikdy nepostavil," je přesvědčen starosta Vágner.

O lidské soudržnosti mluví i Stanislava Syrková, ředitelka základní umělecké školy varhanické: "Kaple nás přetrvá. Je to pro zdejší kapličkoprázdný kout velké obohacení."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy