Brno - Že smog, chemické látky a znečištěné prostředí ohrožují lidské zdraví, je vědecky dokázané. Co přesně ale způsobují za obtíže a jak v těle působí, budou zkoumat vědci z Masarykovy univerzity.
Brněnská vysoká škola k tomu postaví nejmodernější laboratoře a biobanku, na kterou získala téměř čtvrt miliardy korun. Do tří let vznikne pod hlavičkou Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX). "Abychom zjistili, jaký vliv má kontaminované prostředí na člověka, nestačí jen naměřit škodliviny ve vzduchu nebo vodě. Takové informace lze získat jen dlouhodobým sledováním velké skupiny populace," vysvětluje ředitelka centra Jana Klánová.
Výzkumníci proto budou odebírat vzorky krve, moči nebo slin od nově narozených dětí. Počítají s tím, že genetický materiál naberou od deseti tisíc novorozenců, do rozsáhlého a na české poměry unikátního výzkumu zapojí i jejich rodiny, které se budou vědcům odpovídat i prostřednictvím obsáhlých dotazníků.
Získané vzorky tým vědců uloží v nově postavené biobance v prostorách kampusu univerzity v Brně-Bohunicích pro pozdější analýzy. Projekt počítá s tím, že dvoupodlažní prostory v podzemí, které se vyrovnají nejmodernějším světovým laboratořím tohoto druhu, univerzita vybuduje do roku 2019. Biobanka pojme až dva miliony vzorků.
Vzorky bude ukládat robotické ovládání
Aby se zamezilo znehodnocení získaného materiálu, vzorky krve bude ukládat do speciálních mrazicích boxů o teplotě až mínus 80 stupňů Celsia počítačově řízená robotická technika. Peníze na projekt univerzita získala z evropských fondů.
"Výzkum má velký potenciál přinést do budoucna informace o tom, jak vznikají nemoci, a to i na evropské nebo světové úrovni," říká Tomáš Kašpárek, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Brno, která bude na projektu spolupracovat.
Ředitelka RECETOX Jana Klánová zdůrazňuje, že je nutné začít sledovat zdravé lidi a pozorovat, jak se vyvíjí jejich zdravotní stav během života. "Jedině tak se dá zjistit, jaké vlivy a faktory jej ovlivňují," dodává.
Tým vědců zahájil pilotní část projektu a oslovuje na gynekologicko-porodnické klinice brněnské fakultní nemocnice budoucí matky, které by daly svolení, aby se výzkumu účastnily jejich děti.
Výsledky vědci porovnají s ostatními zeměmi
Pokud budou rodiče nově narozených dětí souhlasit, podepíšou jako zákonní zástupci informovaný souhlas se zapojením do studie, která potrvá následujících 20 let. Novorozeňatům lékař odebere krev, po šesti letech pak znovu další biologický materiál na porovnání. "Účastníci výzkumu mohou kdykoliv říct, že z něj chtějí odejít. Pokud si to budou přát, znehodnotíme také jejich vzorky," popisuje profesorka Klánová.
Masarykova univerzita si od projektu a stavby biobanky slibuje, že se do něj zapojí i vědci z jiných než chemických nebo lékařských oborů, například sociologové či odborníci na sport. "Jedná se o výzkumnou infrastrukturu, která bude k dispozici pro širokou vědeckou komunitu z jiných institucí v Česku i zahraničí," upozorňuje prorektor univerzity Petr Dvořák.
RECETOX je součástí evropského projektu Human Biomonitoring for Europe, který umožní srovnávat nasbírané údaje o populacích různých zemích a využívat je pro tvorbu legislativy na ochranu lidského zdraví.
