V Brně postaví podzemní biobanku ovládanou roboty. Vědci tam budou zkoumat vliv smogu na zdraví

Jan Hejl Jan Hejl
9. 5. 2017 20:30
Masarykova univerzita v Brně vybuduje moderní biobanku za čtvrt miliardy korun. Laboratoře umožní provést rozsáhlý výzkum o vlivu škodlivin v životním prostředí na zdraví lidí. Tým vědců plánuje nasbírat vzorky od 10 tisíců nově narozených dětí, které by se jej po následujících 20 let účastnily. Vědci u nich budou sledovat způsob života nebo nakolik se cizorodé látky ukládají v jejich těle. Univerzita podzemní biobanku, kde se budou získané vzorky skladovat, postaví do tří let v prostorách bohunického kampusu. Počítá se s nejmodernějším vybavením včetně robotického ovládání a speciální mrazící techniky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Enantis

Brno - Že smog, chemické látky a znečištěné prostředí ohrožují lidské zdraví, je vědecky dokázané. Co přesně ale způsobují za obtíže a jak v těle působí, budou zkoumat vědciMasarykovy univerzity.

Brněnská vysoká škola k tomu postaví nejmodernější laboratoře a biobanku, na kterou získala téměř čtvrt miliardy korun. Do tří let vznikne pod hlavičkou Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX). "Abychom zjistili, jaký vliv má kontaminované prostředí na člověka, nestačí jen naměřit škodliviny ve vzduchu nebo vodě. Takové informace lze získat jen dlouhodobým sledováním velké skupiny populace," vysvětluje ředitelka centra Jana Klánová.

Výzkumníci proto budou odebírat vzorky krve, moči nebo slin od nově narozených dětí. Počítají s tím, že genetický materiál naberou od deseti tisíc novorozenců, do rozsáhlého a na české poměry unikátního výzkumu zapojí i jejich rodiny, které se budou vědcům odpovídat i prostřednictvím obsáhlých dotazníků.

Získané vzorky tým vědců uloží v nově postavené biobance v prostorách kampusu univerzity v Brně-Bohunicích pro pozdější analýzy. Projekt počítá s tím, že dvoupodlažní prostory v podzemí, které se vyrovnají nejmodernějším světovým laboratořím tohoto druhu, univerzita vybuduje do roku 2019. Biobanka pojme až dva miliony vzorků.

Vzorky bude ukládat robotické ovládání

Aby se zamezilo znehodnocení získaného materiálu, vzorky krve bude ukládat do speciálních mrazicích boxů o teplotě až mínus 80 stupňů Celsia počítačově řízená robotická technika. Peníze na projekt univerzita získala z evropských fondů.

"Výzkum má velký potenciál přinést do budoucna informace o tom, jak vznikají nemoci, a to i na evropské nebo světové úrovni," říká Tomáš Kašpárek, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Brno, která bude na projektu spolupracovat.

Ředitelka RECETOX Jana Klánová zdůrazňuje, že je nutné začít sledovat zdravé lidi a pozorovat, jak se vyvíjí jejich zdravotní stav během života. "Jedině tak se dá zjistit, jaké vlivy a faktory jej ovlivňují," dodává.

Tým vědců zahájil pilotní část projektu a oslovuje na gynekologicko-porodnické klinice brněnské fakultní nemocnice budoucí matky, které by daly svolení, aby se výzkumu účastnily jejich děti.

Výsledky vědci porovnají s ostatními zeměmi

Pokud budou rodiče nově narozených dětí souhlasit, podepíšou jako zákonní zástupci informovaný souhlas se zapojením do studie, která potrvá následujících 20 let. Novorozeňatům lékař odebere krev, po šesti letech pak znovu další biologický materiál na porovnání. "Účastníci výzkumu mohou kdykoliv říct, že z něj chtějí odejít. Pokud si to budou přát, znehodnotíme také jejich vzorky," popisuje profesorka Klánová.

Masarykova univerzita si od projektu a stavby biobanky slibuje, že se do něj zapojí i vědci z jiných než chemických nebo lékařských oborů, například sociologové či odborníci na sport. "Jedná se o výzkumnou infrastrukturu, která bude k dispozici pro širokou vědeckou komunitu z jiných institucí v Česku i zahraničí," upozorňuje prorektor univerzity Petr Dvořák.

RECETOX je součástí evropského projektu Human Biomonitoring for Europe, který umožní srovnávat nasbírané údaje o populacích různých zemích a využívat je pro tvorbu legislativy na ochranu lidského zdraví.

Vizualizace plánované biobanky Masarykovy univerzity. Ukryta bude ve dvou podzemních patrech.
Vizualizace plánované biobanky Masarykovy univerzity. Ukryta bude ve dvou podzemních patrech. | Foto: Masarykova univerzita
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Padesátku migrantů vysadili převaděči v Bavorsku poblíž české hranice

Převaděči vysadili na dálnici v Bavorsku poblíž německo-české hranice 56 migrantů. Ponechali je svému osudu při nízkých teplotách a sněžení. Spolková policie podle agentury DPA sdělila, že uprchlíci pocházející ze Sýrie, Somálska a Palestiny, mezi nimi i šest dětí ve věku od dvou do 14 let, si museli vystoupit z nákladního vozu v noci pravděpodobně na parkovišti využívaném pendlery poblíž obce Wernberg-Köblitz.

Skupina musela čekat několik hodin na další převaděče. Někteří uprchlíci bloudili po okolí - po dálnici A6, místní spolkové silnici a obci Wernberg. Část skupiny hledala útočiště v selském dvoře u vesnice Kötschdorf.

Policie, kterou o případu informoval místní občan, migranty zatím umístila do hasičské zbrojnice ve Wernbergu, kde jim bylo poskytnuto jídlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy