Rebelující části Brna nesouhlasí s územním plánem

Domácí ČTK Domácí, ČTK
8. 5. 2011 18:33
Místní brojí proti panelovým budovám a plochám, chtějí domky obklopené zelení
Vizualizace plánované nejvyšší budovy v Brně.
Vizualizace plánované nejvyšší budovy v Brně. | Foto: AZ Properity

Brno - Dolní Heršpice a Přízřenice, které se loni chtěly odtrhnout od Brna, nesouhlasí s konceptem chystaného brněnského územního plánu. Přejí si, aby se v jejich čtvrtích v budoucnu stavělo daleko méně, než s tím počítá kterákoliv ze tří variant, a naopak tam vzrostl podíl zeleně. Sdružení Samostatný jih i Pěkný jih, která místní zastupují, podala ke konceptu územního plánu námitky. Obě sehnala dost podpisů, takže jejich výhradami se musí zabývat zastupitelstvo, řekl ČTK Pavel Reich ze Samostatného jihu.

"Pořád odmítáme průmyslovou zónu, tramvaj, vysoké budovy a požadujeme, aby to bylo klidné místo k bydlení s maximálním možným podílem zeleně," řekl Reich. Tím prý nemyslí, že by bylo reálné, aby v lokalitách určených k zástavbě zůstalo pole. V nové výstavbě ale chtějí místní seriózní podíl veřejné zeleně a parkování pod bytovými domy, ne na vybetonovaných parkovištích vedle budov. "Většinu lokality chceme zastavět rodinnými domy se zahrádkami. Protože nejvyšší podíl zeleně bývá u rodinných domů," dodal.

Obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic se chtěli odtrhnout od Brna právě kvůli nesouhlasu s územním plánem. Vadilo jim to, že umožňuje v jejich čtvrtích rozsáhlou průmyslovou výstavbu i vysoké bytové domy. Jeden z developerů plánoval osmipodlažní dům. Město s ním po odporu místních pozemky vyměnilo, aby záměru zabránilo. Návrh na osamostatnění nakonec v referendu neprošel, získal sice nadpoloviční podporu, ale nepřišlo hlasovat dost lidí.

Koncept nového územního plánu přitom podle Reicha opakuje chyby toho starého. Sdružení Samostatný jih v námitkách napsalo, že je žádoucí v obou místních částech ponechat část nenahraditelné zemědělské půdy původnímu účelu. Na jihu Brna se terén svažuje do úrodné nížiny. Návrh podle Samostatného jihu nezohledňuje ani to, že obě místní části představují jeden z nejlépe dochovaných vesnických celků v Brně a lidé se tam pečlivě starají o rozsáhlé pozemky. "Místo toho se snaží území přetvořit na zóny s výškou zastavění až osmi nadzemními podlažími," uvedlo sdružení s tím, že je to v rozporu s dnešním urbanistickým charakterem.

Místní chtějí, aby jejich námitky převzala i městská část Brno-jih, pod kterou spadají a která se má ke konceptu vyjádřit do konce června. Starosta Josef Haluza (ČSSD) ČTK řekl, že připomínky připravuje komise, kde mají i lidé z rebelujících částí své zástupce. Výstup z komise však bude pro radu městské části jen doporučením, zdůraznil.

Reich reagoval prohlášením, že když radnice Brno-jih nebude připomínky lidí akceptovat, jsou místní připraveni usilovat o vznik samostatné městské části. Primátor Roman Onderka (ČSSD) jim loni podobný scénář slíbil, kdyby sliby radnice například ohledně územního plánu zůstaly nenaplněny.

 

Právě se děje

Další zprávy