Pěstounem za 23 tisíc? Pozor na zneužití, radí odborník

Vladimír Barák
14. 1. 2012 10:00
Rozhovor se šéfem Oblastní charity Brno Karlem Kosinou o novém přístupu k opuštěným dětem
Ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina
Ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina | Foto: Vladimír Barák

Brno - Nepřesně definované financování a nedotažený systém kontroly rodin. I to jsou výtky odborníků, kteří mají nyní na stole vládní strategii, jež má osvobodit děti z dětských domovů.

Podle ředitele Oblastní charity Brno Karla Kosiny měl návrh přijít už podstatně dříve.

"Navrhované změny se tak mohly rozložit do delšího časového úseku," zdůvodňuje Kosina v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Přes výhrady ale jasně říká: Je to krok správným směrem.

V nové strategii vlády se mimo jiné počítá s tím, že děti do sedmi let v Česku už za pár let nebudou končit v ústavech a dětských domovech. Od roku 2016 se do nich děti nebudou vůbec posílat.

Aktuálně.cz: Co si myslíte o nové Národní strategii na ochranu práv dětí, kterou nedávno představila vláda?

Už dvanáct let se zabývám tématem integrace dospělých i dětí do většinové populace. Za tu dobu jsem si vytvořil názor, že je rozhodně lepší umístění dětí do rodin, než do ústavů.

Vycházím z toho, že každé dítě má mít možnost vyrůstat v běžném domácím prostředí. Z výzkumů jednoznačně vyplývá, že dítě, které vyrůstá v ústavu a není v běžné rodině, si v životě hůře vytváří sociální role. Dítě, které vyrůstá mimo rodinu je tak vlastně ochuzeno a zároveň diskriminováno až po zbytek svého života. Takže já rozhodně tuto vládní strategii vítám.

A.cz: Podle vás jde tedy vláda správným směrem.

Jednoznačně. Potvrzuje to teorie, o nichž se mluví již celá léta. Tedy, že pro dítě, pro jeho budoucí a stávající život je rodina nepostradatelná. Z hlediska lidského, existenčního i praktického.

A.cz: Celá léta? Proč se tedy na podobný návrh čekalo tak dlouho?

Pravděpodobně si musela naše společnost projít odbornou i laickou diskuzí. Ale jsem přesvědčen, že naše odborná veřejnost o tomto ví již dlouho. Známe příklady ze zahraničí, zejména z Velké Británie. Tam došlo ke skandálu, kdy se veřejnost dozvěděla, co se za zdmi dětských ústavů děje. Reakce médií a veřejnosti byla natolik odmítavá, že britská vláda poměrně rychle zareagovala a ústavy zrušila.

A.cz: Dle plánu nenalezneme děti mladší sedmi let v ústavech od roku 2016. Je to reálný termín?

Podle mne reálný je. Ale je otázka, jak kvalitně budou připravovány rodiny, které projeví ochotu vzít si dítě z ústavu. Jedno téma je, že to mělo nastat dříve. Druhé téma, zda termíny dané vládou jsou dostatečné. Podle mne dostatečné jsou, pokud vláda vynaloží prostředky na odborníky, na školení rodičů, na poctivý výběr rodin. Musí se zapojit psychologové a samozřejmě zde musí existovat určitá míra kontroly státem.

A.cz: Hovoří se o profesionalizaci pěstounství. Začne kampaň, která zmíní i novou odměnu pěstouna. Půjde o 23 tisíc. Je to hodně či málo?

Je to reálná částka. Možná už pěkný plat. Ale je potřeba uvést ta čísla do praxe. Můžeme se podívat i na Slovensko, které je v této profesionalizaci pěstounství o nějaký rok dál.

A.cz: Na novou vládní strategii nejsou jen zcela pozitivní ohlasy. Zaznívají i obavy. Například Zuzana Baudyšová z nadace Naše dítě se bojí, aby na kampaň nereagovali budoucí pěstouni jen kvůli penězům.

Tyhle obavy rozhodně jsou na místě a chápu je. Právě proto je potřeba, aby se vláda zaměřila i na dotažení procesu výběru rodin. Aby se veškerá rizika snížila na minimum. Nemějme ale přehnaná očekávání. Rozhodně si nemysleme, že by pěstounské rodiny byly dokonalejší než současné úplné rodiny. K selháním rodin bude docházet tak, jako docházelo dosud.

A.cz: Další kritika se týká propouštění. Lidé, kteří dosud pracují v ústavech, přijdou o práci. To nevidíte jako problém?

Pokud zdravotní sestra, sociální pracovnice a další přijdou o místo, budou si jednoduše muset najít nové. Podle mne je v tomto jednoznačně důležitější zájem dítěte. A zájmem dítěte je právě umístění do rodiny.

A.cz: Co když vládě nejde o zájem dítěte, ale jen o snahu zastavit nějakým líbivým krokem klesání na žebříčku popularity?

Podle mne o vypočítavost vlády nejde. Tomu nevěřím.

A.cz: A ve vašich očích se kredit vlády zvedl?

Přiznám se, že rozhodně ano. Navrhované změny ale měly přijít dříve. Mohly se tak rozložit do delšího časového úseku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.

Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko se v žebříčku čerpání z EU fondů dostala na čtvrté místo, dosud nejvýše

Česká republika v posledních měsících rychle stoupá v žebříčku čerpání evropských fondů, ke konci července se mezi členskými zeměmi dostala na čtvrté místo. Je to dosud nejvyšší dosažená pozice. Evropská komise na uskutečnění projektů do ČR poslala 81 procent vyčleněných peněz pro období 2014 až 2020, konkrétně 535 miliard korun. Ke konci června byla ČR v žebříčku sedmá z unijní sedmadvacítky. Vyplývá to z dnes zveřejněných informací ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Na hodnotu 80 a více procent se dostalo zatím jen pět států. V čerpání fondů byly podle nich ke konci července úspěšnější než ČR Irsko, Lucembursko a Finsko. Těsně za ČR se umístilo Portugalsko, které dostalo proplaceno 80,8 procenta vyčleněných financí. Polsko se dostalo na 79,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy