Němci uvítali omluvu Brna za poválečný odsun obyvatel

ČTK ČTK
20. 5. 2015 17:14
Deklaraci smíření přijalo v úterý 34 z 55 brněnských zastupitelů. ODS, ČSSD se hlasování nezúčastnily, KSČM hlasovala proti.
Petr Vokřál
Petr Vokřál | Foto: Vojtěch Marek

Brno - Lidé hlásící se k německým a rakouským kořenům uvítali, že vedení Brna přijalo prohlášení, v němž lituje odsunu německy mluvících obyvatel z města po druhé světové válce.

Na straně druhé tento pokus o smíření maří ti, kteří proti usnesení protestují, řekla předsedkyně Německého jazykového a kulturního spolku Brno Michaela Knápková.

Gesto smíření

"Na přijetí memoranda byl nejvyšší čas. Je to gesto smíření, ale zapomenout na to, co se tehdy dělo, jen tak nepůjde. Možná za několik desetiletí," uvedla. Spolek sdružuje zhruba sto lidí. Pořádá besedy, přednášky a výstavy o německé kultuře.

Osmdesátiletá Knápková žila jako dítě s rodiči v pohraničí. Otec byl Rakušan, a musel tedy narukovat do německé armády. Z války se prý v obavě před tím, jaká bude reakce jeho českých sousedů, nevrátil.

Rodina se rozpadla a Knápková zůstala tehdy s matkou v Československu. Němci a jejich příbuzní, kteří chtěli své smíšené rodiny udržet, byli z Československa odsunuti.

Z Brna jich šlo po válce pěšky do Pohořelic směrem k Rakousku přibližně 20.000, přičemž 1700 lidí cestou zemřelo.

K deklaraci se připojila také opoziční TOP09

Z 55 zastupitelů hlasovalo v úterý pro přijetí Deklarace smíření a společné budoucnosti všech 13 členů ANO, sedm zástupců KDU-ČSL, čtyři členové Strany zelených a šest zastupitelů uskupení Žít Brno. K této radniční koalici se přidali ještě všichni čtyři členové opoziční TOP 09.

ODS a ČSSD se hlasování nezúčastnily, čtyři zastupitelé KSČM byli proti. Deklaraci tedy podpořilo 34 zastupitelů.

"Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo," uvedl k deklaraci primátor Petr Vokřál (ANO).

Podle něj vyjadřuje naději, že na základě znalosti historických událostí a jejich důsledků už nebude možné, aby se v Brně podobné věci opakovaly.

Omluvit by se měli nejprve Němci

Brněnský zastupitel a náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL) však řekl, že by se za příkoří měli omluvit nejprve Němci a teprve pak Brno. Stejný názor vyjádřil také jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Brno letos u příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války vyhlásilo Rok smíření s cílem připomenout historické události z let 1939 až 1945. Cílem je uctít památku všech brněnských obětí tohoto období i následného vyvedení německy mluvících obyvatel.

Proto se 30. května uskuteční Pouť smíření z Pohořelic do Brna, která má připomenout poválečný pochod Němců z Brna. Akce se zúčastní velvyslanci, rakouští a němečtí hosté a pamětníci těchto událostí. Celá pouť skončí pietním aktem u pomníku v areálu starobrněnského kláštera.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy