Foto: Muzeum loutek i kameny zmizelých, to jsou obrazy z brněnské problémové lokality

Foto: Muzeum loutek i kameny zmizelých, to jsou obrazy z brněnské problémové lokality
I díky tomu, že skrz problémovou lokalitu vede jedna z důležitých tramvajových cest, se Cejl ve skutečné ghetto neproměnil - zatím.
Byť k tomu má někdy blízko.
Přadlácká, Tkalcovská, Valcha. Ulice pamatují historii nedávnou i dávno minulou spjatou s textilním průmyslem.
Stejně jak kameny zmizelých...
Foto: David Kohout
David Kohout
3. 4. 2016 15:00
Brněnská problémová lokalita Cejl se nachází jen pár minut chůzí od historického jádra města. Místo je proslulé svou kriminalitou a nepořádkem. Proto se této části většina lidí vyhýbá. Cejl však nabízí víc, než jen vybydlené domy, zašlé ulice a polorozbořené fasády. Nabízí příběh ghetta, které se skutečným ghettem nestalo. Fasády bytů se pomalu opravují, čtvrtí projíždí jedna tramvaj za druhou, na ulicích lze zahlédnout drobné krámky i sídla velkých firem. Za pár let zde má dokonce vzniknout kreativní centrum a to v prostorách bývalé káznice. Získat si důvěru místních a zbavit se nálepky romského ghetta bude ale běh na velice dlouhou trať.
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy