Brno - Vedení Brna v úterý vyhlásilo výsledky urbanistické soutěže, které se zúčastnilo 58 týmů z celého světa. Budoucí podobu města navrhovali odborníci ze Spojených států, z Číny, z Holandska nebo Velké Británie.
Výhru milion osm set korun si nakonec odnesla pražská kancelář UNIT architekti. Rozhodla o tom mezinárodní odborná porota v čele s Rogerem Riewem, který navrhl několik evropských nádraží, například to v rakouském Innsbrucku. "Za posledních několik let se soutěž takového rozsahu a na tak velké území v Evropě nekonala,“ řekl Riewe.
Hlavní osu vítězného návrhu tvoří park propojující historické centrum města s prostorem kolem Svratky, kde by mohli lidé sportovat a odpočívat. Kolem parku by pak vznikly plochy pro výstavbu bydlení.
"Jedním z hlavních kritérií byla realističnost návrhu. Je jednoduché namalovat fantastickou vizi, ale mnohem složitější je přijít s takovou podobou rozvoje, kterou lze skutečně po etapách realizovat. Jedná se o velké, stohektarové území, po ukončení každé z etap by mělo vzniknout funkční město, aby lidé nežili permanentně na staveništi. Vítězný návrh to splňuje nejvíc," vysvětluje Martin Ander (Strana zelených), zastupitel města Brna a náměstek primátora pro územní plánování a životní prostředí.
“Autoři respektovali charakter okolních čtvrtí. Navrhují postupné dorůstání města, čtyři lokality se potkají uprostřed území na ose parku. To byla idea, kterou porota ocenila jako nejnosnější, a doporučila proto městu k dalšímu sledování,” doplňuje. Návrh neřeší tvary a podobu konkrétních budov, protože většina pozemků je soukromých. Upravuje ale využití prostoru, které by se mohlo promítnout do územního plánu města.
Tedy v případě, pokud se Brňané v říjnovém referendu vyjádří, že si nepřejí odsouvat nádraží pryč z centra. Právě chystané referendum, které se uskuteční společně s krajskými volbami, je jedním z důvodů, proč město soutěž vyhlásilo.
"Hlavní motivací byla získat seriózní návrh a tím i podklad pro rozhodnutí občanů v referendu. A aby se lidé mohli rozhodovat, potřebují vědět, jak bude město vypadat, pokud by vznikla jedna či druhá varianta,“ vysvětluje Ander.
Za dva týdny proto město zveřejní sedm upravených urbanistických návrhů, které počítají s přesunem nádraží do takzvaného Jižního centra, zatím zpustlé oblasti v prostoru za hlavním nádražím. S přesunem počítá i stávající územní plán z počátku tisíciletí.
O tom se ale vedou dlouholeté spory. V roce 2004 se Brňané v referendu vyjádřili, že by si přáli ponechat vlakové nádraží v centru. Pro variantu hlasovalo 85 procent voličů, jelikož ale byla volební účast jen pětadvacetiprocentní, výsledek nebyl platný.
Další referendum se mělo uskutečnit o deset let později, Brňané pro jeho vyhlášení nasbírali dostatek podpisů. Nakonec se ale k poloze nádraží nevyjádřili. "Tehdejší vedení magistrátu procesními obstrukcemi dosáhlo toho, že se nestihlo referendum vyhlásit společně s komunálními volbami. Proto se referendum nekonalo,“ vysvětluje Ander.
Další pokus o vyřešení situace se znovu odehraje v říjnu, kde se lidé vyjádří k poloze nádraží a k tomu, zda si přejí, aby se o podobě nádraží a jeho okolí rozhodlo formou otevřených urbanistických soutěží.
"Pokud přijde dostatek voličů, výsledky referenda budou pro politickou reprezentaci města Brna závazné,“ říká Martin Ander. Bude se rozhodovat také podle studie proveditelnosti, kterou letos představí Správa železniční dopravní cesty. Ta posoudí obě varianty po odborné stránce.
Budoucí tvář Brna by měl nově určovat i městský architekt. Funkce byla obnovena po víc než deseti letech, v červenci do ní nastoupí Michal Sedláček, který pracoval v ateliérech ve Spojených státech i v Rusku.