Tábor musí za 15 milionů opravit hráz nádrže Jordán

ČTK ČTK
10. 9. 2013 12:08
Hráz v současném stavu není schopná čelit větším náporům vody, zjistil výzkum
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Simona Holecová

Tábor - Tábor musí začít v nejbližších dnech opravovat hráz nádrže Jordán, která v současném stavu není schopná čelit větším náporům vody.

Zjistil to srpnový statický výzkum pomocí vrtů. Hráz, po níž vede frekventovaná městská silnice, musí mít volnější spád.

Odhadované náklady na opravu činí 15 milionů korun a město žádá na projekt dotaci z programu ministerstva pro místní rozvoj, sdělil tajemník táborského úřadu Lubomír Šrámek.

Hráz Jordánu zpevní několik tun kamene, který bude největší finanční položkou projektu.

Loni na jaře začal projekt odbahňování Jordánu, jehož náklady přesáhnou 400 milionů korun. Kvůli tomu voda v nádrži klesla na minimum, ale vzhledem k tání sněhu nebo přívalovým dešťům se hladina vždy na čas mírně zvedla.

"A právě tyto změny a neustálé nápory hráz nejvíc zatěžují," uvedl manažer projektu odbahnění Karel Hotový.

Pohyb hráze při povodních

Při povodních na začátku června letošního roku byl zaznamenán pohyb hráze. Hlevně proto město provedlo statický průzkum stavu hráze. Nikdo přesně neodkáže určit stáří díla, ale pohybuje se v řádu stovek let. Nyní výška hráze dosahuje ke 20 metrům.

Oprava hráze by neměla trvat déle než do poloviny října.

"Práce lze provést pouze ze dna vypuštěného rybníku po zatěsnění historických výpustí a přístup ke svahům je možný pouze po staveništních komunikacích, které vytvořil nebo následně vybuduje zhotovitel odbahnění. Navíc jakákoli činnost ve staveništi i s ohledem na možné pyrotechnické nálezy musí být úzce koordinována se zhotovitelem, který zajišťuje pyrotechnický průzkum," uvedl Šrámek.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy