Vyšší Brod (Českokrumlovsko) - Archeologický výzkum v klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku potvrdil přesné místo, kde se nachází hrobka Rožmberků. Odhalil také, že je v ní kromě Petra Voka pohřbeno i dalších 38 členů tohoto rodu.
Hrobka byla podle vědců původně výrazně větší, než vykazují současné zachovalé prostory, řekl v pátek novinářům Jiří Šindelář z občanského sdružení Naše historie. Původní dno hrobky nyní podle něj zakrývá zemina a také ostatky z rozhrnutých hrobů předků Petra Voka.
"Potvrdily se nám tak písemné dokumenty, v nichž stálo, že na jednom místě bylo pochováno na čtyři desítky Rožmberků," uvedl Šindelář. Nyní má hrobka rozměry 5,3 metru na délku, 2,4 metru na šířku a zhruba 1,4 metru na výšku. Podle Šindeláře však původní parametry hrobky byly odlišné.
"Délka zůstala stejná, ale rozměr šířky činil tři metry a hlavně výška byla 2,7 metru," uvedl.
Petr Vok byl pohřben v cínové rakvi
Vědci průzkum provedli 4. listopadu. Do té doby nebylo jisté, zda se ostatky téměř čtyř desítek Rožmberků nacházejí v místě, kde je pochován i Petr Vok.
"Nyní o tom nemůže být pochyb," uvedl Šindelář. Podle něj šlo o běžný postup. Když se hrobka pomalu plnila těly pochovaných, ostatky byly rozhrnuty, aby vzniklo místo pro další členy rodu. Tím se pak zmenšila výška hrobky.
Vokova cínová rakev je stále ve velmi zachovalém stavu. Vědci to vědí už od výzkumu z roku 2009. Kromě ní se v hrobce nachází ještě jeden podobný sarkofág. Archeologové neví přesně, kdo ve druhé cínové rakvi leží. Ale pravděpodobně by mohlo jít o manželku Viléma z Rožmberka Žofii Braniborskou.
Na rakvi ležel dámský zlatý prsten
Petr Vok byl posledním Rožmberkem a zemřel 5. listopadu 1611. Archeologové na víku jeho cínové rakve při současném výzkumu objevili také dámský zlatý prsten.
Podle Šindeláře s největší pravděpodobností patřil Vokově manželce Kateřině z Ludanic. Na Vokův sarkofág se patrně dostal tak, že se Kateřinina rakev rozpadla. "Shodou náhod prsten zůstal ležet na místě, kde má pravděpodobně Petr Vok pravou ruku," podotkl Šindelář.
Archeologové výzkum prováděli speciální sondou a také kamerou. Detailně zabírala obrazy z interiéru hrobky. "Postupovali velmi pietně a citlivě, což bylo také naším požadavkem," uvedl převor cisterciáckého opatství z vyšebrodského kláštera Justýn Berka.
