Prachatice - Turisté, kteří se v budoucnu vydají na procházku kolem šumavských Knížecích plání na Prachaticku, uvidí ukázky chovu ovcí a výrobu produktů z ovčího mléka.

Zemědělec Milan Rychecký, jenž v těchto místech obhospodařuje 55 hektarů půdy, buduje u stezky mezi obcemi Bučina a Borová Lada velkou salaš, která bude tyto ukázky nabízet.

Projekt má podporovat obnovu zaniklých luk na Šumavě. Z nich mají v nejbližších letech zmizet náletové dřeviny a vzniknout tam soukromé farmy.

Turisté v salaši uvidí dojení ovcí a výrobu sýra, který budou moci ochutnat. "Je to taková první vlaštovka v tomto projektu," uvedl Rychecký. Ten u Knížecích plání hospodaří od roku 1995. Na pastvinách tam chová asi 50 krav masného plemene a zhruba 100 ovcí.

Rycheckému už dlouhá léta vadí, že se plochy původních šumavských pastvin začaly zmenšovat kvůli náletovým dřevinám. Šumavský park začal letos s obnovou luk a hodlá je dlouhodobě pronajímat zemědělcům pro chov dobytka.

"V současné době se péče o bezlesí stává absolutní prioritou správy parku. Nebudeme se dál nečinně dívat, jak Šumava postupně zarůstá, to je v rozporu s důvody, pro které byl národní park vyhlášený," uvedl jeho ředitel Jiří Mánek.

Plocha takzvaného bezlesí zabírá na Šumavě asi 10 tisíc hektarů, což představuje asi 15 procent celkové rozlohy parku. Podle Mánka lze však z této rozlohy hospodářsky využívat jen 4500 hektarů.

"Navíc rok od roku se tato plocha zmenšovala a zarůstala náletovými dřevinami. Tento trend chceme na vytipovaných místech zastavit," řekl Mánek. Pracovníci parku proto označili na rozloze asi 1500 hektarů stromy, které pokácejí.

Podle něj náletové dřeviny, což jsou například břízy, omezují tradiční skladbu živočichů. "Dřív bývalo naprosto normální, že každá rodina na Šumavě měla kousek pastviny a na ní pár krav pro obživu. Věříme, že se sem v blízké budoucnosti trend soukromých zemědělců, kteří budou obstarávat určitou plochu luk, zase vrátí," řekl Rychecký.