Sezimovo Ústí (Táborsko) - Na 900 lidí si o víkendu prohlédlo Benešovu vilu v Sezimově Ústí na Táborsku. Ti, kdo se tam ovšem chystali v den státního svátku vzniku prvního československého státu, měli smůlu. Památka byla v pátek 28. října z provozních důvodů zavřená.
Letošní návštěvnická sezona skončila. Se životem prezidentského páru se sem přišlo seznámit zhruba 4400 lidí, řekl ČTK Dan Urban z Úřadu vlády ČR.
Ve správě úřadu je od roku 1975 a je jedinou mimopražskou rezidencí českého premiéra. Mimořádné prohlídky úřad letos organizoval celkem šestkrát, nejvíce lidí - 1100 - přišlo v červenci. O prohlídky je pravidelně velký zájem, většina lidí si návštěvu na výzvu správce předem rezervovala. Prohlídky jsou z kapacitních důvodů omezené.
Fotky z oslav republiky: Obrovský Žižka přijal Klause
Na čtyřicetiminutovou prohlídku o víkendu každou čtvrthodinu se zhruba patnáctičlennou skupinkou návštěvníků vycházelo sedm průvodců. Dojíždějí z Prahy. Ve státní svátky obvykle provázejí v Kramářově vile nebo v dalších vládních objektech v Praze. "Ve státní svátek o prodlouženém víkendu nebylo otevřeno hlavně z provozních důvodů, v areálu se totiž rekonstruují sítě," vysvětlil Urban. Pro příští rok se pro návštěvníky chystají noční prohlídky, ale ještě o nich není definitivně rozhodnuto.
Rekonstrukce za 20 milionů
Někdejší premiér Mirek Topolánek (ODS), jenž vilu před časem nechal zrekonstruovat, po jejím znovuotevření uvedl, že by se v ní mohly konat komorní výstavy, koncerty, konference a tak jako v minulosti setkávání státníků. Naposledy se uskutečnilo za premiéra Jana Fischera, který se tam setkal se slovenským kolegou Robertem Ficem.
Vila po tříleté obnově, která skončila v roce 2009, odpovídá původnímu projektu architekta Petra Kropáčka ze 30. let minulého století. Při obnově architekti odstranili necitlivé stavební úpravy, které v ní nechali udělat komunističtí politici. Z interiéru zmizelo tmavé dřevěné obložení, v místnostech jsou dobové starožitnosti i nábytek. Dům má znovu zelené okenice a okrovou fasádu. Rekonstrukce stála včetně vybavení interiéru téměř 20 milionů korun.
Poslední chvíle Edvarda Beneše
Základem expozice v přízemí je jídelna a obytná hala s oblíbeným prezidentovým zákoutím. V prvním patře jsou přístupné pracovna a ložnice, v níž Beneš zemřel. Tyto dvě místnosti byly před rekonstrukcí otevřené vždy ve státní svátky a výročí Benešových. S prezidentovým státnickým dílem i se soukromým životem manželů se jinak mohli zájemci seznámit jen v expozici, která v domku pod vilou vznikla v roce 2005.
Edvard Beneš strávil ve vile poslední chvíle svého života. Jezdil do ní hlavně odpočívat, ale přijímal tam i významné návštěvy. Dům s pozemky odkázala Hana Benešová v roce 1973 táborskému muzeu, aby sloužil jako památník jejího manžela. Za socialismu však byla budova přestavěna na vládní rekreační sídlo. Nyní už se nepočítá s tím, že by se ve vile státní úředníci běžně rekreovali. Ve druhém nadzemním podlaží jsou ale prostory pro vládní návštěvy i premiérský pokoj.
Zájemci si někdejší letní sídlo prezidenta Beneše mohou prohlédnout od května do konce října každý poslední víkend v měsíci. Od roku 2000 je kulturní památkou. Vstup do vily stejně jako do památníku při vchodu do zahrady je zdarma.
