Má velikost zhruba krabice od bot, skládací vrtuli a připomíná spíš hračku ve tvaru ponorky. Vyjde v přepočtu jen na necelých čtvrt milionu korun a dokáže sestřelovat ruské drony za zlomek ceny moderních raket. Vyvinula ji švédská firma Nordic Air Defence, která ji otestovala na tajném místě ve Švédsku. Novou protidronovou střelu jménem Kreuger.
Na člunech, které míří z francouzského pobřeží přes Lamanšský průliv do Británie, nesedí pouze běžní uprchlíci. Írán pašerácké trasy využívá k vysílání svých agentů. Tvrdí to britský deník The Telegraph. Britské úřady už několik podezřelých zadržely. Konzervativní opozice obviňuje vládu, že nebezpečí podceňuje.
„Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Izrael vítal ruské krvavé peníze a ruské grázly. Smutný konec pro kdysi slušnou zemi,“ napsal bývalý britský ministr obrany Ben Wallace na sociální síti X. Obvinil Izrael, že po ruské invazi odmítl napadené Ukrajině poskytnout zbraně a protivzdušnou obranu. Tvrdí, že o pomoc osobně žádal premiéra Benjamina Netanjahua.
Humánní mise nebo chladnokrevný byznys s lidským utrpením? Záchranná loď známé evropské neziskovky skončila pod policejním zámkem poté, co ji vrtulník Frontexu natočil při vysoce podezřelé operaci. Záběry z ptačí perspektivy ukazují moment, kdy aktivisté přebírali migranty přímo z rukou maskovaných pašeráků.
Evropská unie utahuje šrouby. Nelegální přechody vnějších hranic za prvních pět měsíců roku 2026 klesly o 40 procent. Bruselský recept stojí na miliardách eur pro Turecko, Libyi, Tunisko či Mauretánii a zvýšeném tlaku na moři. Sítě pašeráků však na represi reagují přesunem jinam. Nevládní organizace EU obviňují, že fakticky platí třetím zemím za porušování Ženevské úmluvy o uprchlících.
Padne Donbas do roku 2027? Ruský prezident Vladimir Putin si to myslí. A zostřil kvůli tomu své požadavky na případné ukončení války. Rusko chce nyní nejen získat celý Donbas, ale i vytvořit nárazníkové pásmo v Sumské a Charkovské oblasti. Při současném tempu postupu by však ruská armáda oblast dobývala přibližně do jara 2030 a mohla by za to zaplatit až dvěma miliony dalších padlých a raněných.
„Ačkoli je pro Japonsko z historických důvodů obtížné o tomto tématu diskutovat, debatě o jaderných zbraních se nevyhneme,“ prohlásil ministr obrany Šindžiró Koizumi a odpálil tím pomyslnou atomovou bombu. Země se dosud držela takzvaných tří nejaderných principů, podle nichž Japonsko nebude tento typ zbraní vyrábět, vlastnit ani dovolovat jejich umístění na svém území. Tomu je ale nyní konec.
Toxický internetový guru Andrew Tate, jehož videa o nadřazenosti mužů skrytě manipulují i tisíci českých chlapců, skončil v poutech americké policie kvůli obvinění ze znásilnění a šíření dětské pornografie. Jeho zatčení naplno odhaluje kriminální realitu, která se skrývá za pozlátkem luxusu a drsných rad, jimž na sociálních sítích prostřednictvím algoritmů propadly miliony chlapců.
Ruské strategické letectvo utrpělo další těžkou ránu. Ukrajinské drony zničily na základně Engels – 800 kilometrů od hranic – strategický bombardér Tu-95MS, který Rusko používá k odpalování raket na ukrajinská města. Exploze zcela utrhla ocasní část stroje. Letounů má Moskva jen omezené množství a Ukrajinci už zničili nebo poškodili zhruba čtvrtinu z nich. Od roku 1992 se přitom nevyrábí.
Ukrajina čelí kritickému nedostatku střel do systému Patriot, který jediný dokáže sestřelovat široké spektrum ruských balistických raket a střel s plochou dráhou letu, jež prakticky každý den ničí ukrajinská města. Evropské zásoby jsou prázdné a Američané si své rakety schovávají kvůli pokračování konfliktu s Íránem. Jedna země v Evropě jich ale má stále dost – Řecko.
„Nikdo normální by s ničím takovým nepřišel,“ ohodnotil anonymně vysoký státní úředník pro list El Mundo návrh legalizovat pobyt ve Španělsku statisícům ilegálních migrantů. Amnestie se týká zhruba 1,2 milionu uprchlíků, kteří jsou již fyzicky v zemi. Cizinecká policie však varuje, že kvůli následnému právu na slučování rodin může jít až o tři miliony lidí.
Je to zlomový návrh, jehož cílem je odříznout Kreml od zisků z vývozu ropy, plynu či uranu a donutit Putina k mírovým rozhovorům. Nový sankční balík čeká v Kongresu na schválení a má i požehnání Bílého domu. Hrozí drakonickými cly i zemím, které nakupují ruskou ropu a plyn. Mezi ně patří kromě Maďarska a Slovenska třeba i Francie.
Německý Spolkový úřad pro vybavení, informační technologie a využívání Bundeswehru (BAINB) podepsal smlouvu s německou zbrojovkou Rheinmetall a evropským zbrojním konsorciem MBDA. Obě zbrojovky se v ní zavázaly k výrobě a dodání vysoce výkonných laserů pro německé námořnictvo.
Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.
Ukrajinské letectvo a protivzdušná obrana se dočkají masivního posílení. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Kyjev obdrží v letech 2028 až 2029 moderní stíhačky Rafale. Součástí balíku je také špičkový protiletadlový systém SAMP/T NG, licenční práva na výrobu raket Aster 30, precizní bomby AASM Hammer a další ničivé střely s plochou dráhou letu SCALP-EG.
Podle agentury Reuters Německo zafinancuje výrobu 50 tisíc útočných dronů, které budou k dispozici ukrajinským ozbrojeným silám. Tento kontrakt bude největším nákupem dronů ze strany západní vlády vůbec, jeho celková hodnota bude činit zhruba 90 milionů eur (2,25 miliardy korun).
Britská vláda představila čtyřletý obranný plán za 298 miliard liber, tedy více než 8,3 bilionu korun. Největší položkou jsou jaderné zbraně, do kterých má zamířit 63 miliard liber. Plán počítá s miliardami na munici, drony, umělou inteligenci nebo nové ponorky. Kritici mu ale vyčítají rušení velkých námořních projektů i to, že armáda stále nedostane tolik peněz, kolik potřebuje.
Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.
Peking důrazně varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní, ať už taktického, či strategického určení. Na summitu NATO v Ankaře to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se o intervenci Číny dozvěděl od evropských představitelů. Možnost jaderných útoků zvažoval šéf Kremlu Vladimir Putin po úspěšných útocích Ukrajiny v hloubi ruského území.
K nečekané situaci došlo ve středu na Západním břehu Jordánu – americký kongresman za Demokratickou stranu Ro Khanna byl dočasně zadržen izraelskými osadníky. Podle Khanny byli ozbrojeni americkými útočnými puškami M4 a M16. Zasáhnout nakonec musela policie.
