Psycholog: Do posádky na Mars patří dvě ženy

Josef Tuček
20. 4. 2009 11:00
Pokusy modelují vztahy mezi lidmi při dlouhém letu
Jednou takhle poletí zřejmě i lidé k Marsu. Ale až za dvacet či třicet let.
Jednou takhle poletí zřejmě i lidé k Marsu. Ale až za dvacet či třicet let. | Foto: NASA

Olomouc - Před pár dny začal v Moskvě pokus, který měl předchůdce už před dvěma desetiletími ve štole u moravského Tišnova. Skupinka lidí, zavřená v imitaci kosmické lodě, dává psychologům možnost modelovat vztahy v budoucí kosmické posádce směřující k Marsu.

Návštěvníci festivalu populárně vědeckých a dokumentárních snímků Academia film Olomouc, který v neděli skončil, měli možnost se s českým experimentem seznámit. Film o něm komentoval jeho tehdejší koordinátor a psycholog, který se kosmonautikou dodnes zabývá. Spolupracuje i při přípravě současného moskevského pokusu.

Problém - peníze a lidé

Foto: Academia film

Jaroslav Sýkora připravoval tišnovský experiment v roce 1988. V té době se předpokládalo, že cesta lidí na Mars se uskuteční někdy kolem roku 2010. Dnes je zřejmé, že to bude přinejmenším o čtvrtstoletí později.

Není to otázka techniky. Vědci už mají dost znalostí k tomu, aby kosmickou loď s lidskou posádkou na rudou planetu vypravili. Prvním problémem jsou však peníze.

Lidská výprava je mnohem složitější než vyslání robotické sondy. Lidé potřebují k letu více prostoru než stroje, musí mít k dispozici jídlo na dva až dva a půl roku, které potrvá cesta tam, pobyt na místě a návrat zpět (záleží na tom, v jaké pozici a vzdálenosti zrovna budou Mars a Země vůči sobě - pozn. red.). Potraviny je možné poslat v jiné, zásobní lodi. Zatímco stroje po skončení mise zůstávají na Marsu, kosmonauti by se samozřejmě vraceli - což vyžaduje další techniku a další peníze.

Psycholog Jaroslav Sýkora.
Psycholog Jaroslav Sýkora. | Foto: Josef Tuček

Druhým problémem jsou pak lidé. Vydrží spolu tak dlouho?

Hledal se stres v krvi

Při tišnovském pokusu vědci sledovali dvě skupinky mladých lidí, většinou studentů, zavřených v podzemní štole na tři týdny. Uměle jim však zkrátili den na osmnáct hodin, takže účastníci měli pocit, že strávili v "kosmické lodi" celý měsíc.

Byli odříznuti od reálného světa, měli program podobný vesmírnému letu, v němž nechyběla simulace nečekaných a nebezpečných situací. Stále je sledovaly kamery.

Od současných televizních "reality show" se však jejich pobyt lišil třeba tím, že každodenně odevzdávali odebrané vzorky krve a moči. K rozborům zdravotního stavu a k rozpoznání výskytu stresových látek vzorky dopravoval vrtulník do pražské laboratoře Fyziologického ústavu Akademie věd. Mimochodem, jeho pilotem byl Oldřich Pelčák, dřívější náhradník československého kosmonauta Vladimíra Remka při přípravě k letu do vesmíru.

Jaroslav Sýkora (vpravo) s letcem Oldřichem Pelčákem při zkoušení stavu beztíže v prudce padajícím letadle.
Jaroslav Sýkora (vpravo) s letcem Oldřichem Pelčákem při zkoušení stavu beztíže v prudce padajícím letadle. | Foto: Aktuálně.cz

Zvířata na maso nebudou

Jedna skupinka ve štole chovala akvarijní rybičky, křepelky a slepice. I plemeno bez peří, aby se dalo jednodušeji a bez poletujícího odpadu zpracovat v kosmické lodi na maso. Drůbež dostávala mimo jiné do krmiva i svůj vlastní rozemletý trus.

"Ukázalo se, že při takovémto pobytu v osamění si lidé vytvoří ke zvířatům vztah, takže by měli psychické obtíže je zabít a sníst. Jídlo prostě budou muset vézt s sebou," shrnul Jaroslav Sýkora.

Bez žen to není ono

"V jedné skupince byla dívka, druhá byla čistě mužská," vyprávěl psycholog Sýkora divákům festivalu Academia film, kteří zhlédli dokumentární film o pokusu. Dívka podle něj vytvořila ve skupině lepší atmosféru.

Doktor Sýkora se výzkumu psychologie letů do vesmíru, věnuje i nadále, je členem Mezinárodní astronomické akademie v Paříži.

"Optimální posádka k letu na Mars je pět až šest lidí, z toho dvě ženy," tvrdí na základě dlouholetých zkušeností.

Povrch rudé planety úspěšně zkoumají automaty - na obrázku malířova představa práce vozítka Spirit.
Povrch rudé planety úspěšně zkoumají automaty - na obrázku malířova představa práce vozítka Spirit. | Foto: NASA

Podílí se ostatně, tentokrát pod hlavičkou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, i na nynějších obdobných experimentech v Moskvě. Tam je nyní v Ústavu lékařských a biologických problémů Ruské akademie věd zavřeno v maketě kosmické lodi šest dobrovolníků na sto pět dnů. Když se vše povede, bude příští rok následovat obdobný pokus 500denní, a možná i delší.

Doktor Sýkora s kolegy připravuje a vyhodnocuje dotazníky na zjišťování psychického stavu pro účastníky moskevského pokusu.

Nejisté vztahy

Jak vyprávěl v Olomouci, historie kosmonautiky obsahuje i méně zveřejňované stránky o tom, jak se američtí astronauti po návratu z mise už spolu nikdy nechtěli bavit, anebo jak se v ruském Hvězdném městečku museli kosmonauti, kteří spolu letěli do vesmíru, přestěhovat do jiného patra, aby se na chodbě nepotkávali.

Před dvěma lety se dokonce americká astronautka, která prošla náročným výcvikem a všemi psychotesty, pokusila zabít jinou ženu, již považovala za sokyni v lásce k jednomu astronautovi.

Rozpoznání možných rizik ve vztazích mezi lidmi, kteří zřejmě jednou poletí dlouhá léta k jiným planetám, je prostě stále nejisté. A řízené pokusy, z nichž ten ve štole u Tišnova patřil mezi první, mají nejistotu v poznání alespoň snížit.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ve Francii zatkli kvůli útoku v Nice třetího člověka

Ve Francii zatkli v souvislosti se čtvrtečním atentátem v Nice třetího člověka. Informovala o tom dnes televizní stanice BFM, podle níž byl muž vzat do vazby v pátek večer. Jde o 33letého muže, který byl v bydlišti předchozího zadrženého. V bazilice v Nice ve čtvrtek zabil nožem pachatel dvě ženy a jednoho muže. Podezřelým je jednadvacetiletý Tunisan, jehož policie při zásahu postřelila a nyní je ve vážném stavu v nemocnici.

Francouzská policie pátrá po případných komplicích nebo lidech, k nimž pachatel mohl patřit. Jako prvního zadržela 47letého muže, po něm pak muže ve věku 35 let a nyní dalšího, o dva roky mladšího. Nacházel se na adrese, kde byl zadržen druhý podezřelý. "Snažíme se objasnit jeho roli v tom všem," citovala agentura AFP svůj zdroj.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policie hledá svědka nehody se čtyřmi mrtvými na Pardubicku

Policie hledá svědka tragické srážky dodávky s kamionem, při níž v pátek odpoledne mezi Chvojencem a Holicemi na Pardubicku zemřeli čtyři lidé. Řidič dodávky zřejmě předjížděl jiné auto a v protisměru se čelně střetl s kamionem. Řidiče předjížděného auta nyní policie hledá.

Přihlásit se jí může na linku 158 nebo na telefonní číslo 725 871 031. Uvedla to mluvčí policie Lenka Vilímková. Letos je to zřejmě nehoda s nejvyšším počtem obětí.

Nehoda se stala na silnici I/35, která je hlavním tahem z východních Čech na Moravu. Dodávka jela od Holic ve směru na Chvojenec a Hradec Králové. Po srážce zahynuli v dodávce čtyři muži, další dva muži utrpěli zranění a záchranáři je převezli do nemocnice v Hradci Králové. Mezi mrtvými je i řidič dodávky. Řidiči kamionu se nic nestalo, alkohol ani požití drog u něj policisté nezjistili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy