První úspěšný císařský řez? Zřejmě už ve středověké Praze, zjistili čeští vědci

ČTK ČTK
12. 9. 2016 11:12
Zákrok, který ještě v druhé polovině 19. století rodička téměř neměla šanci přežít, se úspěšně uskutečnil již ve středověké Praze. Císařským řezem podle nového zjištění českých vědců porodila královna Beatrix Bourbonská syna Václava, nevlastního bratra pozdějšího císaře Karla IV.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha – První císařský řez v historii, při němž přežila současně matka i dítě, byl pravděpodobně proveden roku 1337 v Praze.

Porod se uskutečnil přímo na dvoře českého krále Jana Lucemburského, rodičkou byla jeho druhá manželka Beatrix Bourbonská a dítětem Václav, nevlastní bratr Karla IV. S novými poznatky přišel tým pražských historiků a lékařů, který se objevem zabýval několik let, řekl ČTK lékař Antonín Pařízek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Zákrok skoro nešlo přežít

Provést císařský řez bylo ve 14. století podle historiků sice teoreticky možné, pro rodičku ale až na výjimky smrtelné. Zhruba do roku 1870 nemohli lékaři operovat břicho, protože do té doby nebyla známa účinná anestezie.

Ještě v druhé polovině 19. století umíralo při pokusu o císařský řez až 90 procent žen, buď stresem z bolesti při otevření dutiny břišní, nebo na vykrvácení či na otravu krve. Existovalo ale několik popsaných případů, kdy operaci ženy přežily. První takový se datuje k roku 1500 ve Švýcarsku.

Královna Beatrix porod v roce 1337 přežila velkou náhodou. "Přímý důkaz nemáme, ale pět nepřímých důkazů svědčí o tom, že se tak asi stalo. Tento objev by mohl znamenat milník v historii medicíny," konstatoval Pařízek.

Poprvé byla práce expertního týmu publikována letos srpnu v časopise Česká gynekologie. Pařízek na ní spolupracoval s historičkou Miladou Říhovou z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK a Václavem Drškou, historikem z Ústav světových dějin Filozofické fakulty UK.

Královna zřejmě byla v bezvědomí

Experti vychází z několika dobových záznamů a korespondence o mimořádném porodu královny Beatrix, kde se v latině píše o porodu "bez porušení našeho těla". Zmiňují i text ve Vlámské rýmované kronice, kde autor neskrývá údiv nad zákrokem a tvrdí, že budoucí vévoda byl vyňat z matčina těla a rána se zhojila. "Přitom o zdravotním stavu panovníků se běžně nemluvilo, natož o průběhu porodu," poznamenal Pařízek.

To, že při břišním porodu Beatrix nevykrvácela, přežila traumatický šok a nedostala sepsi, bylo dílem shody mnoha okolností. Přispěl k tomu možná i fakt, že Praha byla v té době místem vzdělanosti a na královském dvoře působili na svoji dobu zdatní ranhojiči a lazebníci. I přesto, pokud se událost stala, nešlo podle Pařízka o záchranu matky. Princezna Beatrix byla s největší pravděpodobností ve chvíli zákroku považována za mrtvou.

Podle expertního týmu patrně upadala, nebo upadla do bezvědomí. Šlo tedy o to, vyjmout dítě a pokřtít jej. Bez toho by novorozené dítě nemohlo dosáhnout spásy, protože v křesťanském světě měl křest zásadní význam. Pařízek dodal, že bolest z operační rány mohla být následně příčinou probuzení Beatrix a stresová situace mohla přispět k tomu, že nevykrvácela. Beatrix zemřela až v roce 1383 a žádné děti už neměla.

Proč zrovna Václav?

Historici se mimo jiné zabývali i jménem dítěte – Václav. Tak již totiž v té době byl pokřtěn syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny – budoucí císař Karel IV.

"Je s podivem, proč dítě francouzsky mluvících rodičů, Beatrix nemluvila česky, ale jen francouzsky, dostalo slovanské jméno Václav. Přitom bylo víceméně jasné, že Václav bude dědit frankofonní území, což se ostatně stalo, kde jméno Václav znělo naprosto cize, nemělo tradici a ještě se daly očekávat obtíže s výslovností toho příjmení," dodal. Nabízí se vysvětlení, že královská rodina chtěla vyjádřit mimořádnou vděčnost zemskému patronovi svatému Václavovi.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Fanoušci Baníku vybrali 330 tisíc korun pro rodiny obětí střelby

Finanční sbírka ostravských fotbalových fanoušků na sobotním ligovém utkání Baníku proti Spartě vynesla přibližně 330 tisíc korun. Obnos bude poukázán pozůstalým sedmi obětí tragické střelby ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě.

Ve sbírce, kterou organizoval spolek Baník Baníku, podle webu sdružení bylo vybráno 326.968 korun i drobné sumy v cizích měnách. Dohromady se jedná přibližně o 330 tisíc korun.

Vedle ostravských fanoušků se do charity zapojil i samotný Baník, který z výtěžku věnoval na stejný účel 150 tisíc korun. Další peníze mezi sebou vybírají hráči a zaměstnanci klubu.

Další zprávy