Příští český astronaut bude nejdříve za pět let

Josef Tuček
4. 3. 2008 11:15
Nejbližší výběr pro evropský kosmický oddíl nestihneme
Švéd Christer Fuglesang, astronaut ESA, při výstupu do vesmíru v prosinci 2006.
Švéd Christer Fuglesang, astronaut ESA, při výstupu do vesmíru v prosinci 2006. | Foto: NASA

Praha - Od letu Vladimíra Remka do vesmíru uplynulo dlouhých třicet let. Je naděje, že někdy v blízké budoucnosti vzlétne do vesmíru nový český astronaut?

"Určitě budeme mít dalšího astronauta, je to jenom otázka času," nepochybuje Jan Kolář, docent Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy v Praze a ředitel České kosmické kanceláře, která koordinuje účast na mezinárodních vesmírných projektech.

Jenže vzápětí dodává: "Ovšem určitě to nebude dřív než za čtyři až pět let."

Letošní termín nestihneme

Tady vše závisí na tom, jestli republika vstoupí do Evropské kosmické agentury ESA. Agentura má i svůj oddíl astronautů, kteří létají do vesmíru na ruských a amerických kosmických lodích.

Momentálně to je osm aktivních členů, z toho dva Francouzi a Italové a po jednom jsou zastoupeni Němec Belgičan, Švéd a Nizozemec. Je to už jen polovina z plánovaného počtu astronautů. Ostatní v minulých letech odešli.

"Letos bude ESA nabírat nové astronauty. Češi mezi nimi nebudou, protože naše země ještě nebude členem," konstatuje docent Kolář.

Bude mít průmysl zájem?

Česká republika s kosmickou agenturou spolupracuje a vážná jednání na nejvyšší úrovni o plném členství běží od loňského léta. Podle odhadů však bude naše země přijata začátkem příštího roku. A to už bude výběr astronautů ukončen.

"Další kolo náboru astronautů se dá čekat tak za čtyři pět let," říká Jan Kolář.

Také Antonín Vítek z Akademie věd konstatuje, že výběr českého astronauta není na pořadu dne. A vidí i možné potíže s přistoupením k ESA.

"Kandidáti na členství v Evropské kosmické agentuře musí prokázat, že mohou ke kosmickému výzkumu přispívat nejenom vědeckými poznatky, ale i výrobou přístrojů a dalšího vybavení pro vesmír. A tady je otázka, jestli český průmysl bude mít dostatečný zájem a bude schopen potřebnou techniku pro vesmír dodat," říká Antonín Vítek.

Nepochybuje však o tom, že nakonec se naše republika členem ESA skutečně stane.

Kosmická laboratoř je připravena

Současní evropští astronauti létají na mise především k Mezinárodní kosmické stanici ISS.

V půlce února sem raketoplánu Atlantis úspěšně vynesl evropskou laboratoř, pojmenovanou Columbus, a astronauti ji připojili ke stanici.

Vyndání válcovité laboratoře Columbus z nákladního prostoru raketoplánu za pomoci robotického ramena Mezinárodní vesmírné stanice v představě kreslíře.
Vyndání válcovité laboratoře Columbus z nákladního prostoru raketoplánu za pomoci robotického ramena Mezinárodní vesmírné stanice v představě kreslíře. | Foto: NASA
Podrobněji čtěte:
Astronauti připojili evropskou kosmickou laboratoř

"Dá se čekat, že tam teď bude létat víc Evropanů dělat pokusy,"soudí Jan Kolář.

Laboratoř má evropské a světové vědě sloužit přinejmenším deset let. Takže nějaký český astronaut-výzkumník nakonec přece jen dostane také šanci.

Vlastní plavidlo v nedohlednu

ESA také plánuje umístit v příštím desetiletí stálou robotickou základnu na Měsíci a o desetiletí později by tam chtěla postavit základnu pro lidskou posádku.

Sama však astronauty do vesmíru dopravit stále nedokáže. V příštích týdnech připravuje vypuštění vlastní kosmické lodě: nákladní a řízené automaticky. Plány na nějakou evropskou obdobu raketoplánu pro přepravu lidí zůstávají stále mlhavé.

Lidi do vesmíru zatím dokážou vynést jen Rusko, USA a Čína.

 

Právě se děje

Další zprávy