Zeman podrobil rozpočet "přátelské kritice". Poslanci jej schválili pro další čtení

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
23. 10. 2019 9:52
Poslanecká sněmovna poslala ve středu před devátou večer do dalšího čtení návrh státního rozpočtu, ke kterému vystoupily desítky poslanců. Jako vůbec první promluvil prezident Miloš Zeman, který dorazil do sněmovny po několika dnech v nemocnici a na zámku v Lánech. Pro návrh hlasovalo 100 poslanců z hnutí ANO, ČSSD a KSČM.
Zeman v Poslanecké sněmovně vyzval ke zrušení daňových výjimek | Video: Aktuálně.cz

Díky tomu, že si poslanci schválili možnost jednat ve středu i po sedmé hodině večer, projednávali rozpočet ještě před devátou večer. V té době se také dostali k hlasování, kdy nejdříve rozhodovali o tom, jestli rozpočet vrátí na návrh opozice k dopracování. Vzhledem k tomu, že opozice je v menšině, 78 hlasů nestačilo k vrácení. Naopak vládní koalice ANO a ČSSD za pomoci KSČM v následujícím hlasování rozhodla, že návrh státního rozpočtu pro rok 2020 prošel do druhého čtení. 

Kromě vládních poslanců a komunistů je velkým příznivcem rozpočtu prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě podporuje i premiéra Andreje Babiše a jeho vládu. To se potvrdilo i ve středu dopoledne při prezidentově vystoupení k návrhu státního rozpočtu. Prezident měl sice pár připomínek, ale než je vůbec vyslovil, ujistil vládní politiky, že návrh rozpočtu podepíše, pokud ho sněmovna schválí.

Svou kritiku označil za "přátelskou" a začal ze všeho nejdříve mluvit o dotacích na solární energii, což je téma, o němž mluví opakovaně několik let. Podle něj by dotace ve výši 27 miliard neměl stát vyplácet. "Myslím si, že naše ekonomika nepotřebuje, aby se tímto způsobem zatěžovala, zvláště když cena solárních panelů klesla na jednu desetinu, takže ony dotace v podstatě jdou do kapes solárním baronům, kteří mají radost z jednoho z tunelů v naší ekonomice," prohlásil před poslanci.

Následně mluvil o nutnosti snižovat počet státních úředníků, což je opět téma, o kterém se zmiňuje velmi často - nechybělo ani v jeho řeči minulý rok. Pochválil přitom ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) za to, že chce zrušit Fond dalšího vzdělávání, ve kterém pracuje údajně 600 zaměstnanců. 

"Chtěl bych za to ocenit paní ministryni Maláčovou. Těchto 600 zaměstnanců se může uplatnit v soukromém sektoru. Kéž by i v dalších resortech se podařilo zrušit fondy dalšího vzdělávání. Kdo z vás o tom slyšel?" prohlásil prezident a opět jako loni se zmínil také o sociálních dávkách. "Kdo odmítne nabízenou práci, ten by neměl žádné dávky dostávat," zopakoval své přesvědčení. 

V druhé části kritizoval existenci daňových výjimek - kdyby nebyly, tak by podle něj mohlo jít do rozpočtu o 318 miliard korun víc. "Tyto zdroje by byly dosažitelné pouze v případě, kdyby byly zrušeny všechny daňové výjimky. Obávám se, že za každou z nich je lobbistická skupina, která bude bojovat," řekl a pochválil ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). "Paní ministryně Schillerová už veřejně oznámila, že chce zrušit některé daňové výjimky v rozsahu několika desítek miliard korun, a já to vřele vítám," sdělil.  

V závěru odbočil od ekonomických záležitostí a zmínil se o politice. "Plně souhlasím se stanoviskem této Poslanecké sněmovny ve věci boje kurdského národa proti turecké okupaci jeho území," uvedl k současné vojenské operaci Turecka v Sýrii.

Když prezident vyšel za potlesku řady poslanců z jednací síně, hned se zmínil šéfovi sněmovny Radku Vondráčkovi, že tentokrát měl projev stručný. "Dvanáct minut," oznámil Zemanovi šéf jeho protokolu Vladimír Kruliš.  

Rekordní peníze na silnice, vzdělání i vědu, tvrdila Schillerová

Po prezidentovi už začala dlouhá šňůra vystoupení, ve kterých ministři a vládní poslanci rozpočet chválili a podporovali, zatímco opoziční k němu měli velké množství výhrad. Klid nastal ve sněmovně jen po poledni, kdy si politici zašli na oběd a po něm opět pokračovali v debatách.

Jako první přišla k řečnickému pultu ministryně financí Alena Schillerová, která označila rozpočet za kvalitní. "Myslím si, že naší zemi přináší rekordní investice na nedostatečnou infrastrukturu, rekordní objem prostředků do vzdělávání, dále posiluje vědu, výzkum, inovace a nezapomíná na seniory a rodiny s malými dětmi," tvrdila. 

Pokud jde o základní čísla, očekává, že celkové příjmy meziročně vzrostou o 7,7 % (necelých 113 miliard korun) na částku 1 578 miliard korun. Výdaje státního rozpočtu jsou nyní plánované na 1 618 miliard korun. 

Schillerová se rovněž zmínila o navýšení platů všech zaměstnanců veřejné správy v roce 2020 o 1 500 korun do tarifu na zaměstnance a současném zrušení první stupnice platových tarifů. Jmenovala také zvýšení průměrného starobního důchodu, který by se měl od 1. ledna 2020 zvýšit o 900 korun na částku 14 326 korun. Výdaje státního rozpočtu tak povyskočí o 34,9 miliardy korun na částku přes 507,4 miliardy korun. Pochlubila se také tím, že uspoří 1,17 miliardy korun, protože sníží o 2 970 počet úředních míst.

"Domnívám se, že návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky, ať už investicemi do infrastruktury, nebo vzdělání, vědy, výzkumu či inovací," končila ministryně financí, která je i místopředsedkyní vlády.

Opoziční poslanci ale nebyli rozhodně tak optimističtí jako ona a její kolegové z vlády. Například předseda ODS Petr Fiala oznámil, že vláda by mohla ušetřit přes 40 miliard korun s tím, že jeho strana ví, kde šetřit. Další zástupce ODS, Jan Skopeček kritizoval ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou za to, že údaje o deficitu a přebytku rozpočtu označila za "nicneříkající údaj".

"Jestli máme ministryni práce a sociálních věcí, která spravuje největší kapitolu v rámci státního rozpočtu, tak jsou slova o tom, že přebytek nebo deficit nic neříkají, naprosto tragickými děsivými slovy. Jak mají veřejné finance vypadat jakž takž, když správkyně nejdůležitější největší kapitoly řekne tady na mikrofon, že přebytek nebo deficit je nicneříkající číslo? To je naprosto šílené," rozčiloval se Skopeček. 

Značně kritický byl ve svém projevu také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. "Tak jako v letošním, tak jako v minulém roce, tak ani v příštím roce nebude v rozpočtu jediná koruna nákladu na nezbytné systémové změny, které mají zajistit udržitelnost penzijního a zdravotního systému," tvrdil s tím, že systém je schopný vydržet jen do roku 2030. "Pak s odcházením ročníků 1970 a mladších do důchodu se začínají propadat oba systémy do neřešitelných problémů," upozornil. 

Babiš dal přednost císaři

Prezident si mohl ve sněmovně užívat přátelské atmosféry, protože většina poslanců jej podporuje a on sám má velmi dobré vztahy s předsedou sněmovny. Stejně jako loni odešel po projevu do Vondráčkovy kanceláře, kde spolu mluvili asi půl hodiny.

Na rozdíl od Senátu, ve kterém převažují kritici, má Zeman vedle Vondráčka řadu dalších příznivců. A to jak ve vládní koalici ANO a sociální demokracie, tak rovněž u komunistů a SPD Tomia Okamury. Však také tyto strany nedávno zabránily tomu, aby se Ústavní soud zabýval žalobou Senátu na prezidenta.

Ve středu před projevem přišel prezidenta osobně pozdravit například poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna a také dva hejtmani za ANO, kteří jsou zároveň poslanci - hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, které přál prezident všechno dobré k očekávanému narození potomka. 

Mezi těmi, kteří prezidenta očekávali, ale chyběl premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který odletěl k nelibosti opozice na inauguraci nového japonského císaře. Opoziční politici namítají, že při tak významné události, jako je probírání státního rozpočtu na rok 2020, neměl Babiš chybět. Ani prezident si neuvědomil, že premiér na jednání nebude, protože ze všeho nejdříve po příjezdu do sněmovny se ptal Vondráčka, zda je Babiš přítomný.

Předseda vlády ale může být klidný. Na své straně má jak prezidenta, tak většinu Poslanecké sněmovny. K podpoře rozpočtu potřebuje kromě hlasů svého ANO a ČSSD také komunisty, kteří už ale avizovali, že rozpočet podpoří. Zeman návrh rozpočtu podpořil už při jeho projednávání ve vládě, za Babišem jednoznačně stojí a nedávno se nechal slyšet, že by ho považoval i za nejlepšího adepta na prezidentský úřad.

Zeman kritizuje počet úředníků

Podobně jako ve sněmovně mluvil Zeman k rozpočtu už letos 16. září, kdy byl na zasedání kabinetu a avizoval už s velkým předstihem, že rozpočet po schválení ve sněmovně potvrdí svým podpisem. Jednou z mála věcí, kterou kritizoval, je podle něj vysoký počet úředníků. "Počet státních úředníků se proti mé vládě (v letech 1998 až 2002) zvýšil přesně dvojnásobně," uvedl před ministry. Podle něj by část úředníků mohla nahradit digitalizace státní správy, ale zatím se to neděje a státní aparát naopak roste. 

Loni navštívil prezident Zeman sněmovnu 24. října, kdy řekl, že návrh rozpočtu podporuje. Ve svém loňském projevu mluvil hlavně o tom, aby vláda investovala a zároveň i šetřila. "Pokud jde o investice, nemohu říci, že jsem zcela nadšen, ale uznávám, že proti minulosti, kdy naše ekonomika byla výrazně podinvestována, se situace zlepšila. Pokud jde o plýtvání, tam nadšen nejsem, protože to pokračuje," sdělil směrem k ministrům a poslancům.

Kromě jiného se také přimlouval za to, aby byl v dalších letech deficit státního rozpočtu menší než 40 miliard korun v roce 2019. I rozpočet na rok 2020 je ale plánovaný se schodkem 40 miliard.   

 

Právě se děje

Další zprávy