Před prasečí chřipkou chrání stáří. Dětem imunita chybí

Josef Tuček
19. 11. 2009 15:55
Vědci pozorují, že viry chřipky a jiných onemocnění se navzájem perou - ve prospěch pacienta
Viry prasečí chřipky H1N1 (červeně) pod mikroskopem.
Viry prasečí chřipky H1N1 (červeně) pod mikroskopem. | Foto: Reuters

Praha - Proč je nákaza virem prasečí chřipky u starších lidí mírnější, než by se dalo čekat, a naopak děti infikuje snáze?

Vědci zjistili, že lidský imunitní systém dokáže rozpoznat některé části tohoto viru, které jsou podobné starším virům. Tělo je tedy už z minulosti připraveno se proti nim bránit. Ale jen u lidí, kteří už měli dost času na to, aby se stačili s předchozími viry setkat.

Poloviční podoba s minulostí

Molekulové struktury viru, které rozpoznává lidský imunitní systém (takzvané epitoty), se asi z poloviny podobají strukturám ze starších typů viru H1N1. Popsali to američtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Různé subtypy viru H1N1 po zeměkouli průběžně cirkulují minimálně od roku 1918, kdy vyvolal pandemii takzvané španělské chřipky. Ta zavinila v letech 1918 a 1919 úmrtí nejméně padesáti milionů lidí. Od té doby je však tento virus mnohem mírnější. Až letos zase jedna jeho podoba vyvolává pandemii, neboli epidemii světových rozměrů.

Podobností současného viru s jeho předchůdci se nyní vysvětluje, proč mnoho dospělých, zejména těch nad padesát let, mělo průběh prasečí chřipky mírnější, než by se dalo čekat. Jejich organismus na ni byl připraven z minulých, mírnějších nákaz nebo z očkování, které během života podstoupili.

Naopak děti a mladí lidé tuto ochranu z minula nemají, protože podobnou nákazu dosud neprodělali.

Bohužel zmíněné orientační znaky slouží pouze k "navádění" imunitních bílých krvinek typu T, které zničí už napadené buňky a znemožní viru, aby se v nich dále rozmnožoval. Zmírní tedy průběh onemocnění. Nestačí však k rozpoznání viru hned v okamžiku, kdy vstoupí do organismu, což by onemocnění úplně zabránilo.

Rýma brzdí chřipku

O další šťastné náhodě spekulují evropští a australští vědci v odborných časopisech Eurosurveillance a Journal of Clinical Virology.

Zdá se totiž, že viry, které způsobují rýmu a podobná onemocnění dýchacích cest (rinoviry), současně blokují postup nynějších virů prasečí chřipky. Člověk nakažený těmito viry a poté ještě napadený prasečí chřipkou nemá komplikovanější průběh chřipky; naopak, má ji mírnější.

Vědci nyní zkoumají tento jev, zvaný virová interference, aby zjistili, zda se nedá využít pro sestavení nových protichřipkových léků - samozřejmě bez nežádoucích účinků v podobě rýmy.

Navzdory všem spíše pozitivním zprávám se však stále nedá odhadnout, zda se relativně mírný průběh prasečí chřipky udrží i při předpokládané kulminaci epidemie během příštích týdnů.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Exhejtman Zimola chce jako člen ČSSD kandidovat za Změnu 2020 v krajských volbách

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím roce kandidovat za hnutí Změna 2020. Jedná se podle něj o hnutí členů ČSSD i nestraníků. Za Změnu 2020 by mohli kandidovat i někteří další lidé z vedení jihočeské sociální demokracie.

"Nemáme v plánu střílet do nohy ČSSD a ani stranu nějak štěpit. Je to určitá vize, s níž chceme do voleb jít, a vycházíme z modelu, který využil Michal Šmarda," uvedl Jiří Zimola. Řekl, že Šmarda loni v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě jako člen sociální demokracie vedl formaci Lepší Nové Město a stal se starostou. Předseda jihočeské ČSSD dodal, že Změna 2020 se otevře i adeptům z řad nestraníků, kteří prý nechtějí figurovat na kandidátní listině sociální demokracie.

Další zprávy