Washington - Ve vrstvě odpovídající stáří půl druhého milionu let našel mezinárodní tým vědců řadu otisků chodidel našich předků. Jsou nejstaršími nalezenými stopami, které se podobají otiskům, jaké by zanechali dnešní lidé.
"I jejich krok byl stejný jako náš," dokazuje jeden z výzkumníků Matthew Bennett z Bournemouthské univerzity v Anglii. Profesor Benneth s kolegy se snažil analyzovat způsob chůze, který nalezeným stopám odpovídá.
Otisky našel mezinárodní vědecký tým v oblasti Ileret v severní Keni poblíž jezera Turkana. Tamní končiny jsou proslulé nálezy kosterních pozůstatků pradávných lidí i zbytků jejich sídlišť.
Informace o rozboru nalezených stop badatelé zveřejňují v pátečním vydání vědeckého časopisu Science.
Nohy pro chůzi, ne pro šplhání
Předchozí obdobný nález se podařil v roce 1978 v oblasti Laetoli v Tanzánii. Tehdy objevené stopy pocházely od lidských předků z doby před 3,75 miliony let. Ti už chodili po dvou končetinách, ovšem jejich chodidlo mělo ještě velmi blízko k lidoopům. Například mělo zešikmený palec.
Nyní nalezené a analyzované stopy otiskli do tehdy jemného písku naši předkové, které vědci označují jako Homo ergaster a někdy je považují za samostatnou vývojovou větev, jindy za předchůdce vzpřímeného člověka (Homo erectus).
Ti už měli zaoblené chodidlo, na něm palec rovnoběžný s ostatními prsty, nikoli oddělený, jako tomu bývá u opic, které jej využívají k uchopení větví. Prsty na otiscích jsou také kratší než u opic; jsou uzpůsobené pohybu po zemi.
Stopy současně ukazují charakteristické přenášení váhy z paty přes chodidlo po prsty při chůzi. Přesně tak, jak to děláme i my.
