


Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.

Teploty se v srpnu opět dostaly nad hranici 1,5 stupně nad průměrem z předindustriálního období let 1850 až 1900, kterou světové společenství označuje za mezní dlouhodobě udržitelnou hodnotu globálního oteplování. Srpen překročil průměr předindustriální éry o 1,65 stupně.
V Evropě byla průměrná srpnová teplota 20,26 stupně čtvrtá nejvyšší v historii a překročila průměr let 1991 až 2020 o 1,10 stupně. Západní Evropa zažila vůbec nejteplejší léto v měřené historii, kdy teplota překonala dosud nejvyšší průměrnou hodnotu z roku 2003.



Evropské země od západu přes střed až po východ zaznamenaly také nadprůměrně suchý srpen, ačkoli nedostatek srážek nebyl tak výrazný jako v předchozích měsících. Extrémně nízké průtoky zaznamenaly řeky Dunaj, Rýn, Dněpr a Jižní Bug, velmi nízkou hladinu měla i Visla, Rhôna, Seina či Pád, kterým k doplnění vody pomohly deště na konci srpna.
„V kombinaci s rekordními povrchovými teplotami moří a nejteplejším zaznamenaným létem v západní Evropě tato zjištění ukazují, jak klimatická změna přináší extrémy napříč atmosférou i oceány. Dopady této situace stále více pociťují komunity, ekonomiky a ekosystémy po celém světě,“ uvedla vedoucí klimatické sekce služby Copernicus Samantha Burgessová.
Copernicus již dříve uvedl, že v srpnu byla naměřena historicky nejvyšší teplota ve světových mořích sledovaná od roku 1979. Průměrná denní teplota na povrchu oceánů a moří činila 22. srpna 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu 21. října v Berlíně sejde s českým prezidentem Petrem Pavlem. V pátek to oznámil tiskový úřad spolkové vlády s tím, že schůzka v kancléřství bude pracovní a že tématem budou mimo jiné zahraniční a bezpečnostně politické otázky.



Spisovatel Petr Stančík se ostře pustil do Radky Denemarkové kvůli jejímu vystoupení na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Její kritiku ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) považuje za konformní a její obavy o svobodu slova vidí úplně jinak. „Na tom projevu nic odvážného nebylo,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj se z kritiky ministra stal v kulturním prostředí téměř povinný rituál.





