Extrémní počasí není neobvyklé. Lidé si po tornádu bouřek víc všímají, říká Honsová

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
15. 7. 2021 11:32
Nejchladnější jaro v historii samostatného Česka vystřídal třetí nejteplejší červen za šedesát let měření, jižní Moravou se prohnalo tornádo, mezi teplotami na východě a na západě jsou dvacetistupňové rozdíly. Počasí roku 2021 se zdá být plné extrémů. Podle meteoroložky Dagmar Honsové ovšem nejde o nic výjimečného. Bouřky sice zasahují větší území, častější než v minulých letech však nejsou, říká.
Foto: Shutterstock

Nejchladnější jaro za 34 let vystřídal třetí nejteplejší červen od počátku měření. Dá se mluvit o střídání extrémů?

Na letošním roce je krásně vidět, že z průběhu počasí v jednom měsíci nelze usuzovat počasí v měsíci následujícím. A že o extrémy v počasí u nás není nouze. Letos o extrémech určitě mluvit můžeme. Máme za sebou chladné jaro, které nikdo nečekal, takové jsme tu neměli už velmi dlouho. Pak naopak přišly velmi vysoké teploty během června a poté velice proměnlivé počasí v červenci.

Asi v každém roce bych ale našla nějaký extrém, ať už to jsou extrémy teplotní, nebo srážkové. A to nejen v jednotlivých letech, ale i měsících. Na druhou stranu atmosféra je skvěle dynamická a ráda vyvažuje. I když se některé měsíce odchylují od normálu, ať už z hlediska teplot, srážek nebo slunečního svitu, tak se nám to na konci roku často vyrovná.

Je toto střídání nízkých a vysokých teplot výjimečné, nebo se to stávalo i dříve? Byl někdy přechod z jara do léta ještě razantnější, co se týče teplot, než tomu bylo letos?

Rychlé střídání teplot není ničím zvlášť výjimečným a v historii měření najdeme nesčetně takových příkladů. Chodit pro ně ani nemusíme daleko - také květen v roce 2019 byl teplotně podprůměrný a následoval nejteplejší červen v historii měření. V roce 2003 přišel po teplém létě razantní skok a říjen byl teplotně výrazně podprůměrný.

Zažíváme letos opravdu abnormálně více bouřek, nebo si jich jen lidé po tornádu více všímají?

Na jednu stranu je pravdou, že letos bouřky lidé mnohem více pozorují a všímají si jich. Díváme se po tornádu na oblohu a říkáme si, zda se něco děje. Červen a červenec jsou obdobím hojným na bouřky každoročně. Loni v červenci bylo na Českomoravské vrchovině 11 dnů s bouřkou a myslím, že když srovnáme předchozí léta s tím letošním, tak se počet dnů s bouřkou výrazně měnit nebude, bude pravděpodobně jen slabě nadprůměrný.

Na druhou stranu bouřky ale tento rok zasahují velmi velké území Česka. Letos jsou bouřky meziměřítkového konvektivního charakteru, což znamená, že se bouřková oblačnost kupí do obrovských bouřkových systémů. Bouřky se tak vyskytnou na velmi velkém území, jsou velmi silné a jsou doprovázeny nebezpečnými meteorologickými jevy - mohou se zdvihat hladiny řek, protože je tady obrovská nasycenost půdy. 

Bouřky tedy Česko nezasahují výrazně častěji než v předchozích letech, postihují ale větší území?

Ano. A nejen Česko - s velmi silnými bouřkami se setkávají všude v Evropě. V Německu jsou na tom ještě daleko hůř, Švýcaři s tím bojují úplně stejně jako my.

Na druhou stranu kdyby nám před dvěma lety někdy touto dobou, kdy jsme mluvili o suchu, podzemní vody na tom byly velice špatně a vodáci neměli na čem jezdit, někdo řekl, že bude letošek i minulý rok na srážky velmi příznivý, tak bychom těch pár bouřek v uvozovkách brali.

V posledních letech se mluvilo o tom, že z českého prostředí mizí jarní počasí - ze zimy jdeme rovnou do tropů. Bylo to tak i letos?

Já bych řekla, že jsme si letos jaro naopak užili, ač s pláštěnkou. I když byl jeho nástup velmi pozvolný a vegetace byla v květnu opožděna až o 3 týdny.

Je ale pravda, že v posledních letech se přechody mezi jednotlivými ročními obdobími přinejmenším zkracovaly. Velké skoky bez jara přinesl například rok 2018, kdy byl studený březen a v dubnu bylo naopak už skoro letní počasí.  

"Takové tornádo už nezažijeme ani my, ani naše děti"

Na konci června jsme viděli na jižní Moravě tornádo. Souvisí tento jev nějak se střídáním extrémů v počasí?

Vznik tornáda byl důsledkem spojení ideálních podmínek pro vznik supercelárních bouří. A podle statistik, když se objeví supercela, tak z 10 až 20 procent může být doprovázena tornádem. 

O jak moc ojedinělý jev jde?

Je to velmi ojedinělý jev, zvláště v této intenzitě, kdy na Fujitově stupnici to tornádo dosáhlo stupně F4 (druhý nejvyšší stupeň, pozn. red). Nicméně tornáda se v Česku vyskytovala i v historii. Zmínky o silném tornádu na našem území jsou v Kosmově kronice už z roku 1119, kdy se vyskytlo na Vyšehradě.

V posledních letech bych řekla, že tornáda pozorujeme častěji i díky tomu, že každý má mobilní telefon. Předtím, pokud se tornádo netrefilo do nějaké obydlené oblasti, tak bylo velice složité rozšifrovat, zda šlo skutečně o tornádo, nebo o něco jiného.

Budeme se tedy s tornády setkávat v příštích letech častěji?

To nelze říct. Spíše se přikláním k tomu, že se s takovýmto intenzivním tornádem na území Česka už nesetkáme ani my, ani naše děti. Tak silně se nám zde podmínky měnit nebudou, aby se nám zde objevily tornádové oblasti, jako jsou v Americe, a měli bychom tady častěji tak silná tornáda. 

Setkali jsme se se situací, kdy bylo v Karlovarském kraji kolem 18 stupňů, na Břeclavsku bylo ale až 37. Čím je to způsobeno?

Přímo nad námi se nyní nachází frontální rozhraní, která oddělují chladnější vzduch nad Evropou západní, kam spadá Karlovarský kraj, od velmi teplého tropického vzduchu nad východní Evropou, kam spadá Břeclavsko.

Podle některých klimatických modelů tady těch frontálních rozhraní bude přibývat. To je pro nás nepříjemná zpráva. Je díky tomu vlhko, střídají se teploty a to podporuje vznik velmi silných bouřek.

Srpen by měl být klidnější

Kde a kdy bylo v červnu nejtepleji a nejchladněji?

Vůbec nejvyšší teplota byla letos v červnu naměřena 19. června v Plzni-Bolevci 35,9 stupně Celsia, tedy supertropická teplota. A nejnižší teplota je mrazivá - hned 1. června na Šumavě na Horské Kvildě teplota klesala na -5,3 stupně Celsia.

Které předešlé červny byly ještě teplejší než ten letošní?

Absolutní červnový teplotní rekord byl překonán v roce 2019 v Doksanech, kde 26. června teplota vyšplhala na 38,9 stupně. Na stanici Praha-Karlov bylo ten rok zaznamenáno 11 tropických dnů. Teplejší byl i červen 2003, to bylo na Karlově 6 tropických dnů. Pokud se podíváme více do historie, můžeme zmínit červen 1811 se 6 tropickými dny v pražském Klementinu. Když jsem projížděla historické záznamy měření, udivily mě i teplé noční hodiny. To muselo být komárů.

Co se týče srážek, ty byly na jaře i v červnu na normálu?

Srážkově nadnormální byl pouze měsíc květen, březen a duben byly naopak pod normálem a červen srážkově normální. Z pohledu sucha je letošní rok zatím velmi příznivý. Možná vzpomínáte na teplé a suché dubny v letech 2018 a 2019, kvůli kterým se pak úmorné sucho táhlo celým zbytkem vegetačního období.

Jaký je zatím letošní červenec?

Červenec je proměnlivý, i velmi zátěžový pro náš organismus. Neodpočineme si, teplota vzduchu je vysoko, vlhkost je vysoko. Pro psychicky labilní lidi není dobré, když se setkáváme s tolika bouřkami. Letos se také daří klíšťatům a komárům. Letošní rok bude mít určitě řadu nej, a to nejen z meteorologického hlediska, ale i co se týče těchto důsledků. Na druhou stranu vodáci letos mají pré, kvalita vody je velmi dobrá.

A co srážky?

Na srážky bude ale letošní červenec určitě vydatný. V úterý na Lounsku spadlo během dvou hodin 75 milimetrů srážek, což jsou červencové dlouhodobé normály. A zase je zajímavé vidět, že daleko více srážek spadlo v Čechách než na Moravě a ve Slezsku. Břeclavsko je teď po tornádu krásně šetřeno od bouřek i od dešťů.

Čeká nás alespoň v srpnu zklidnění počasí?

Vycházím ze sezonních modelů americké národní agentury NCEP. Podle těch by měl být srpen daleko klidnější, průměrný. To je dobrá zpráva pro ty, kdo si ještě nevzali dovolenou a čekají, až se počasí uklidní - sezonní modely naznačují, že by to tak mělo být. Musí se to ale brát s rezervou, úspěšnost je kolem 65 procent.

Očekává se, že bude střídání extrémů v příštích letech ještě sílit?

Scénáře klimatických změn se shodují na tom, že extrémy budou v prostředí střední Evropy čím dál častější. Poroste vlhkost vzduchu, zimy budou bez sněhu mimo větších nadmořských výšek. Závěry tedy mluví jednoznačně - budeme muset být ve střehu.

Nutno ale říct, že v Česku jsme se s počasím nikdy nenudili, což dokazují i záznamy z kronik. I ve 13., 14. nebo 15. století zažívali lidé bleskové povodně, sucha i teplé Vánoce.

Video: V počasí nás čekají rekordy. Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Tůma

Zjistili jsme, že se ve střední Evropě mění vlhkost k nižším hodnotám a že tenhle trend dramaticky zrychluje, upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy