Přijdou další bouřky, hladiny řek zvednou v celém Česku, varují meteorologové

ČTK ČTK
24. 6. 2021 14:11
Kvůli dosavadním i očekávaným intenzivním srážkám se opět mohou zvednout hladiny řek, a to na většině území Česka. Po bouřkách v noci na čtvrtek stouply hladiny na desítce míst v západních, středních a jižních Čechách, v Praze a na jižní Moravě. Další silné bouřky s přívalovými srážkami, silným větrem, případně krupobitím čekají meteorologové večer a v noci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Během čtvrtečního večera a noci na pátek se v souvislosti s přechodem frontální vlny vyskytnou na většině území i velmi silné bouřky, které mohou být lokálně doprovázeny přívalovými srážkami s úhrny kolem 50 milimetrů, nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině a kroupami i větších rozměrů," uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu.

Vysoký stupeň nebezpečí těchto bouřek platí pro celou zemi s výjimkou Karlovarského, Ústeckého a části Libereckého kraje, kde je riziko nižší.

"Vzhledem k silnému nasycení půdy a předpokládaným intenzivním srážkám mohou toky opět stoupat na první a druhý stupeň povodňové aktivity," doplnili meteorologové. Podle nich je riziko rozlití vody z řek hlavně ve Středočeském, Jihočeském a Plzeňském kraji a v Praze. V ostatních regionech je toto nebezpečí menší.

V noci na čtvrtek srážky nejvíce zasáhly oblast od Šumavy po Prahu, kde během noci spadlo v průměru od 45 do 55 milimetrů vody. Maximální úhrny do čtvrtečního rána meteorologové zaznamenali ve stanici Nihošovice na Strakonicku, bylo to 97 litrů na metr čtvereční za 24 hodin.

Druhý povodňový stupeň pohotovosti překročily Otava, Kocába ve středních Čechách a Rokytka v Praze, na třetí přechodně vystoupala Volyňka v Sudslavicích na Prachaticku a Botič v pražských Nuslích. Na obou místech se hladina už vrátila do normálu. Na první povodňový stupeň bdělosti se v západních Čechách dostala také Křemelná, ve středních Čechách Litavka a na jižní Moravě Jevišovka. Během dne by hladiny měly podle meteorologů kulminovat.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy