Když po pěti letech sucha a horka v Česku přišel chladnější rok 2020, meteorologové si kladli otázku, zda je to jen záležitost jednoho roku, nebo se tento trend udrží déle.
Nyní je jasné, že rok 2021 na svého předchůdce v lecčem navázal. Česko prožilo druhý rok v řadě, kdy nepřišla výrazná horka ani sucha. "Leden byl překvapivě po několika letech i v nížinách bílý, díky dostatku srážek bylo léto hodně zelené a díky mírnému počasí a slunci byl podzim barevný," říká meteoroložka Dagmar Honsová.
"Srážkově vyjde letošní rok zřejmě jako nadprůměrný, takže za loňský i letošní rok si z hlediska vláhy nemůžeme stěžovat," potvrzuje meteorolog Petr Dvořák.
A je možné, že rok 2021 svého předchůdce dokonce v lecčem překoná. Podle Honsové bude ještě záležet na tom, jak moc se během závěru prosince ochladí, ale rok 2021 by mohl být i nejchladnější od roku 2010.
Dvořák dodává, že navzdory tomu bude rok z hlediska dlouhodobého normálu let 1981 až 2010 platit stále spíš za průměrný nebo i nadprůměrně teplý. "Už jsme trochu uvykli zvyšujícím se teplotám, a tak se nám letošek zdá pocitově studený," říká.
Nejchladnější jaro v historii Česka
Že bude rok 2021 plný kontrastů, nastínil už jeho začátek. Únor sice při pohledu na historická data z normálů nijak nevyčnívá, Česko ale během něj zažilo značný rozptyl teplot vzduchu. Zatímco v první polovině měsíce teploměry v severočeské Jizerce ukázaly i minus 29,2 stupně Celsia, 20. února už bylo na Šumavě 20 stupňů. V rámci několika týdnů tak šly v Česku naměřit hodnoty téměř s padesátistupňovým rozdílem.
Jaro bylo nezvykle chladné nejen ve srovnání s minulými lety, ale i celkově. Teploty podle Českého hydrometeorologického ústavu v jarních měsících průměrně vystoupaly vůbec nejníž v historii samostatného Česka, naposledy bylo na našem území na jaře takto chladno ještě v roce 1987. Abnormálně studený byl zejména duben a květen, kdy byly teploty asi dva a půl stupně pod normálem z let 1981 až 2010.
Na to velmi rychle navázal červen, který byl také téměř rekordní. Ovšem opačným způsobem - šlo o třetí nejteplejší šestý měsíc kalendáře od začátku měření v roce 1961. Průměrná teplota 18,8 stupně byla o tři stupně vyšší, než je obvyklé. "Červen byl nejteplejším měsícem roku, nejčastěji to přitom bývá červenec," říká Dvořák.
Letošní teplotní rekord ale padl v červenci - 8. července bylo ve Strážnici 36,5 stupně. Jinak ale přes 35 stupňů stoupaly teploty jen výjimečně. Tropických dnů bývá ve velkých městech kolem padesáti, letos to byla třetina až polovina tohoto počtu. "V Praze-Ruzyni nebyl za prázdniny jediný tropický den, což se naposledy stalo v roce 1997," upozorňuje Honsová.
Průměrné teploty v Česku v jednotlivých měsících roku 2021:
| leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | |
| Teplota | -1,1 | -0,8 | 2,6 | 5,4 | 10,6 | 18,8 | 18,8 | 16 | 14,1 | 8 |
| Dlouhodobý normál 1981-2010 | -2 | -0,9 | 2,9 | 7,9 | 13 | 15,8 | 17,8 | 17,3 | 12,8 | 8,1 |
| Odchylka od normálu | 0,9 | 0,1 | -0,3 | -2,5 | -2,4 | 3 | 1 | -1,3 | 1,3 | -0,1 |
Data za listopad a prosinec zatím chybí - pozn. red. Zdroj: ČHMÚ
Chladný byl z letních měsíců zejména srpen, ve kterém bylo průměrně 16 stupňů, 1,3 stupně pod normálem. "Letní prázdniny byly podařené v červenci, ale srpen už byl studený, oblačný a deštivý. Zejména konec měsíce připomínal spíše říjen," říká Dvořák.
Letošní prázdniny patřily také k těm deštivějším, více pršelo naposledy před deseti lety. V červenci se srážkový úhrn rovnal 122 procentům normálu, v srpnu 133 procentům.
A podzim byl pro změnu opět teplý. V Klementinu, jehož meteorologická stanice měří už 247 let, se zařadil mezi desetinu nejteplejších a podobně tomu pravděpodobně bude po vyhodnocení dat i na dalších stanicích. Průměrná teplota od začátku září do konce listopadu byla 11,6 stupně Celsia, to je o 1,8 stupně více, než je dlouhodobý průměr z let 1775 až 2014.
Jak je to obvyklé, na svatého Martina sníh nenapadl, jak věstí stará pranostika. "V posledním čtvrtstoletí v nižších a středních polohách to nastává jen zcela výjimečně. Nicméně v první třetině prosince jsme se dočkali sněhové pokrývky i v Praze, což rovněž obvyklé není," doplňuje Dvořák.
Úhrn srážek v Česku v jednotlivých měsících roku 2021:
| leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | |
| Srážkový úhrn (mm) | 55 | 38 | 28 | 32 | 99 | 88 | 107 | 106 | 23 | 19 |
| Dlouhodobý normál 1981-2010 (mm) | 44 | 38 | 48 | 42 | 69 | 79 | 88 | 80 | 58 | 43 |
| Odchylka od normálu (%) | 125 | 100 | 58 | 76 | 143 | 111 | 122 | 133 | 40 | 44 |
Data za listopad a prosinec zatím chybí - pozn. red. Zdroj: ČHMÚ
Nejteplejší léto v historii Evropy
Příčin, proč Česko zažilo po letech sucha dva chladnější roky, je podle Dvořáka více. Jmenuje například minimum sluneční činnosti, chování cirkulace ve stratosféře nebo atmosférický a oceánský jev La Niňa.
Tento stav ovšem nemusí vydržet dlouho. "V roce 2022 už bude sluneční aktivita nabíhat zřetelněji, La Niňa skončí a rok bude odhadem teplejší a možná méně srážkový než rok 2020 nebo 2021," říká Dvořák.
Je tak možné, že se příští rok do Česka po dvou letech opět vrátí vedra a sucho. "Je velice důvodný předpoklad, že toto chladnější a vlhčí období bude brzy vystřídáno zase o něco vyššími teplotami a velice pravděpodobně chudšími srážkami," myslí si meteorolog.
Jedním z důvodů obav může být také to, že navzdory chladnějšímu období v Česku jinde oteplování neustává. Evropa podle dat služby Copernicus letos zažila své vůbec nejteplejší léto. Měření této agentury sahají do 50. let, čerpá ale také z dat z 19. století.
Průměrná teplota za červen, červenec a srpen téměř o jeden stupeň překonala normál z let 1991 až 2020 a předstihla tak dosavadní rekordní léta 2010 a 2018, která byla o desetinu stupně chladnější.
Horko bylo zejména ve Středomoří, kde padlo několik teplotních rekordů. A to zejména v Itálii, Španělsku a Řecku, které se v létě potýkalo s devastujícími požáry.
Dne 11. srpna dokonce meteorologové na Sicílii naměřili teplotu 48,8 stupně Celsia. Pokud to potvrdí Světová meteorologická organizace, stane se tato hodnota nejvyšší naměřenou teplotou v historii Evropy. Dosud rekord drží teplota 48 stupňů Celsia naměřená v červenci 1977 v řeckých Athénách.
