Česko znovu zasáhly silné bouřky. Další tornádo ale neočekáváme, říká meteorolog

Petr Spáčil Veronika Matúšová, Petr Spáčil
Aktualizováno 29. 6. 2021 23:42
Česko v úterý večer znovu zasáhly velmi silné bouřky, další se čekají i v noci na středu. Vítr a blesky na několika místech vyvrátily stromy, místy je přerušená železniční doprava. Příchod tornáda podobného tomu, které minulý čtvrtek na jižní Moravě připravilo o život šest lidí, je však podle meteorologů nepravděpodobný.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Bouřky přerušily provoz vlaků asi na dvacítce tratí. Problémy jsou v Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském i Středočeském kraji či na Vysočině. Omezení se dotkla podle informací na webu Českých drah především regionálních spojů.

Spojení ale bylo přerušeno například i na trati mezi Domažlicemi a německým městem Furth im Wald. Několika rychlíků se pak dotkla omezení na tratích Sokolov - Kynšperk nad Ohří v Karlovarském kraji, Zliv - Číčenice a Kamenný Újezd u Českých Budějovic - Horní Dvořiště v Jihočeském kraji, Benešov u Prahy - České Budějovice na spojení středních a jižních Čech nebo Čerčany - Benešov u Prahy ve Středočeském kraji.

"Bouřka jde od západu na východ. Nejvíce zásahů jsme měli nejdříve na Českokrumlovsku a Prachaticku. Pak se postupně přidalo Českobudějovicko, Písecko a Strakonicko," uvedla mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů. 

"Operační středisko a profesionální i dobrovolní hasiči aktuálně řeší 85 především spadlých stromů," uvedli hasiči ve středních Čechách. Objevují se také zprávy o výpadcích elektřiny.

Večerní bouřky zvedly také hladiny několika toků v Česku na povodňové stupně. Na druhý stupeň ze tří, tedy povodňovou pohotovost, se dostala Klabava na Plzeňsku. Na třech dalších místech v Plzeňském kraji, Praze a Jesenici u Prahy byly toky podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) kolem 22:30 na nejnižším, prvním stupni, což je povodňová bdělost. Před půlnocí už řeky začaly klesat.

Bouřky nebudou tak intenzivní jako minulý čtvrtek, kdy se na jižní Moravě objevilo tornádo, které zničilo více než tisíc domů a připravilo o život šest lidí. Něco podobného nyní meteorologové nepředpokládají. "Podmínky nebudou pro vznik tornáda tak příznivé. Minulý čtvrtek šlo o extrémně silný jev, který se vyskytuje na území Česka jednou za několik stovek let," řekl meteorolog Stanislav Racko z hydrometeorologického ústavu.

V Česku se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád. Jsou však roky, kdy se neobjeví žádné. V naprosté většině mají jen malou sílu. "V současnosti neexistuje v Evropě technika, která by mohla tornáda předpovídat nebo monitorovat. Lze poměrně přesně předpovídat příznivé podmínky pro vznik supercel, ne však jejich pohyb," vysvětlil Martin Setvák, který se v hydrometeorologickém ústavu zabývá dokumentací tornád. 

Tornáda vznikají právě na supercelách, což jsou silné dlouhotrvající bouře, které rotují kolem vlastní osy a vznikají v nich vzduchové proudy. V Česku se ročně objevují v řádech desítek případů. Kvůli tomu, jakým způsobem vzduch v supercele proudí, se vytváří podmínky pro vznik tornád, která však nevzniknou vždy, když se objeví supercela. Současný stav výzkumu však neumožňuje předpovědět, na které ze supercel se tornádo vyskytne, a to nejen v Česku, ale kdekoliv ve světě.

V Evropě jsou tornáda vzácná. Zdejší radary jsou tak primárně určené k monitorování srážek, tedy mnohem přirozenějšího jevu. "O možném výskytu tornáda se dozvíme až v momentě, kdy je již pozdě pro varování od jakékoliv autority nebo subjektu," vysvětlil hydrometeorologický ústav. 

Ve Spojených státech, kde je výskyt tornád častější, používají jiné meteorologické radary, které jsou navrženy hlavně pro jejich hledání a sledování. Ani ony však nedokážou předpovědět, kde přesně a kdy se tornádo objeví. Varují před silnými bouřemi s možností tornád, vlastní varování před tornádem nastává až minuty před jeho výskytem.

Výstraha před velmi silnými bouřkami platí pro Čechy a severozápadní část Moravy, na jihovýchodní Moravě hrozí silné bouřky. "Doporučujeme standardní opatření, jako je například ochrana auta před kroupami a pádem stromů nebo zajištění zahradního nábytku," řekl meteorolog Racko. 

Policie zveřejnila záběry čtvrtečního tornáda

„Děsivé. Šílené.“ Policie zveřejnila dosud nejautentičtější záběry z řádění tornáda | Video: Policie ČR
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy